Cesta rozmaznaného dieťaťa

S hodnocením jsem na rozpacích. Začátek hodně slabý a celý film bych rozdělila na dvě půlky. Ta první půlka byla rozhodně větší...:) Ano, větší půlka... Ehem... Moc sentimentální... až kýčovitá... Nebýt pána Belmonda, tak jsem to nejspíš vzdala. Mistr byl výborný. Už ho z podobných poloh znám, takže pro mne zde jen vysoce potvrzuje to, že je to pan Herec. Hudba na můj vkus moc okázalá. Ale byl tam úsek, který byl velice dobrý... V poslední třetině... Konec vyjímaje... Takže silný nadprůměr. "Každý člověk je sám a všichni kašlou na všechny a naše bolesti jsou opuštěným ostrovem." (26.11.2011)

První polovina filmu je založena vyloženě na popularitě obličeje známého herce a na atraktivních záběrech přírodních scenérií africké savany a dravých zvířat. Scénář a děj filmu v této části pokulhává. Druhá polovina filmu již divákovi nabízí i zajímavější děj a dostává tím film do vyšší třídy. Jedná se podle mě o zajímavý a mírně nadprůměrný film pro odpočinkové nedělní odpoledne. Z filmu jsem vycítil jakousi sentimentalitu stárnoucího hlavního herce, i když musím připustit, že Jean-Paulovi to chlapáctví stále sluší a zahrát umí stejně dobře, jako kdysi v mládí. Rád jsem se na tento film podíval. (30.12.2007)

jednoducho ma to dostalo... mňa, chladného Kubrickovca, zádumčivého Bergmanovca :) .... krásna hudba (Francis Lai za ňu získal Cézara, podobne ako Belmondo za svoj herecký výkon), krásne exteriéry, trošku ako skladačka zrežírovaný príbeh (Lelouchova "špecialitka" rovnako ako dokonalé zábery na tváre hercov, ktoré častokrát povedia viac ako scéna nabitá replikami - pozrite napríklad časť, v ktorej sa Belmondova-Lionova dcéra vracia z Ameriky s dieťaťom, o ktorom Lion nevedel... to je proste dokonalosť sama, prípadne už len taký záber na múdrosť vyžarujúcu tvár "morského vlka" Belmonda....atď ) ktorého niť však nie je zložité sledovať, veľa veľa lásky, osamelosť, obrovská chuť žiť, túžba po rodine, no aj po nespútanej slobode, výborné herecké výkony (obzvlášť samozrejme Belmondo, ktorého bežne moc nevyhľadávam, ale tu som s ním doslova "psychologicky zrástol" :).... veľmi pôsobivo zostrihané a zmixované s hudbou, miestami sa ma zmocňoval ten známy "všeobsiahly pocit", kedy má človek dojem že pochopil svet a miesto človeka v ňom v takých súvislostiach, ktoré si bežne neuvedomuje.... mal som chuť ísť na 5* ;) (01.02.2010)

Claude Lelouch si toto tápaní stárnoucího muže napsal pro sebe a nejspíš i trochu o sobě, s čímž mám problém. Šlo o příliš osobní, do sebe zahleděný příběh, který je vždy pár kroků před divákem. V mých představách by byl nepoměrně zábavnější, kdyby Belmondo hrál sám sebe, nebo alespoň známého herce (čili sám sebe :-). Právě tak jsem se ho snažil vnímat, Cesta i přesto zůstala nepříliš zajímavou a příliš zdlouhavou, stylisticky moc pěknou snahou vyrovnat se s pokročilým věkem. Jenže pokročilým věkem koho? Nějakého zazobaného prodejce hovnocuců? 60% Zajímavé komentáře: Malarkey, MacGyver (31.01.2009)

V kritikou oceňovaném dramatu Cesta zhýčkaného dítěte ztvárnil Belmondo stárnoucího a životem znaveného muže, který opustil vše, na čem mu záleželo. Nádherný, na nostalgické plachetnici plující snímek a jeden z nejlepších výkonů, jaký kdy Jean-Paul Belmondo předvedl. Roku 1989 byl za svou hereckou kreaci odměněn prestižním oceněním César. Slavnostního ceremoniálu se ovšem nezúčastnil, neboť autor sošky César Baldaccini byl v minulosti tvrdým kritikem sochařských prací hercova otce, sochaře Paula Belmonda. Cesta zhýčkaného dítěte důstojně uzavírá nejslavnější hereckou éru tohoto francouzského sympaťáka. Více. (29.03.2023)