Muž z Acapulca

Z Belmondovy série mužů odněkud (i když sérii z toho udělaly české distribuční názvy) se mi ten z Acapulca líbí nejmíň. Začíná sice jedinečnou smrští bondovských parodií překypující skvělými scénami a hláškami, ale pak přijde studená sprcha v podobě problémů frustrovaného spisovatele, které mě už tolik nebaví. A ten konec, kde spisovatel posílá svého hrdinu do co nejabsurdnějších situací, mě už vyloženě irituje. Přesto hodnotím čtyřmi hvězdami, protože těch prvních 20-30 minut nemá konkurenci. Škoda, že se celý film nenese ve stejném duchu. (26.01.2014)

Pre mladšiu generáciu by som povedal, že je to podobné Horúcim strelám, no toto malo aj celkom umeleckú tvár a nebyť tých zvratov, ktoré úplne zmenili film, tak by som nad tým možno len zdvihol obočie. Je to plné absurdít, no postupne to vtipné aj je a má to hlavne zaujímavý príbeh. Toľko heftov a tak nápaditých sa len tak nevidí, mnohé súčasné komédie sa môžu priam strčiť do kanála popri tomto. Paródia, ktorá za približne 90 minút dokáže človeku zdvihnúť náladu. (11.03.2014)

Uťápnutý spisovatel Fransois si to ve svém románu prostřednictvím nepřemožitelného hrdiny Boba Saint-Clara vyřizuje se sousedy, řemeslníky a svým nakladatelem, zkrátka každým, kdo se mu plete do života. Ten je ovšem čím dál víc poznamenaný konfrontací jeho dokonalého hrdiny s autorem samotným a především s krásou sousedkou socioložkou. Takřka dokonalá parodie, v níž se realita mísí s fikcí v závislosti na autorově náladě. 2.3.2010 Tak při dnešní repríze jsem si to vychutnal víc než kdykoli předtím. "Už to byl starý muž a nevydržel to." (27.06.2007)

Skvělá žánrovka stírající rozdíl mezi realitou spisovatelova nudného života a životem jeho vysněného hrdiny. Kupodivu naprosto uvěřitelně podané zpodobnění spisovatelovo mysli. Pokud totiž sami někdy něco napíšete, s největší pravděpodobností totiž vkomponujete svůj osobní život a lidi ve vašem okolí do svého románu. A to právě dost podobným způsobem jako to dělá ve filmu spisovatel v podání Jeana Paula Belmonda. Mám neodbytný pocit, že filmu nejvíc sluší ta doba, ve které vznikl a doba, ve které jsem to viděl. Už dopředu hrozím pěstí potencionálním americkým tvůrcům, kteří by se rozhodli o remake (ono se to tak trošku nabízí). Belmondo a Bissetová jsou ovšem nepřekonatelní. Stejně tak jako nepřekonal Tom Hanks Pierra Richarda v Blondýnovi. (13.06.2011)

Současná kinematografie upadá, že je nutno dívat se na filmy z roku 1973, tedy z období, kdy jsem nebyl na světě?! Nemám potřebu stavět jednoduchým stylem natočenou komedii nad dnešní bijáky, jejichž natočení je nesrovnatelně náročnější. Nepotřebuji ani Belmonda, maníka, co opakoval celou kariéru jeden naučený teatrální projev. Že se nenechal zastupovat kaskadérem? Mně je úplně u prdele co dělal. Tohle je první případ, kdy se mně na tomhle žblebtu nelíbilo nic, přesto to do piče nepošlu. Netrpím nostalgickým rozjímáním, ale bylo to příjemně stupidní, až to mělo své divácké kvality. Pochopitelně, nikdy si žádný film s Velbloudem nepustím, pardon, s Belmondem, a tento taky ne, ale občas vítězí stupidita nad přemýšlením u náročného bijáku. Takže film je to odpočinkového rázu, řemeslně vyvedený, ale na současnou tvorbu se nechytá. Mnohem raději si pustím nějaký český kousek s českým Belmondem Krausem, rád bych absolvoval jeho nejvýraznější flák, a sice Svatby v Benátkách. Je to současné, "belmondovské" a je z toho cítit Itálie. Přírodní Francii nemám zažitou. Z mé rodiny se film nikomu nelíbil. Ptal jsem se sourozenců, mámy, bratrance a tetičky jsem vynechal, ale nikoho film neoslnil. Když neoslnil, držím basu. Ovšem nechápu přehnaných 85%! 40% (19.06.2015)