Manželia z roku II

S historickým espritem rukavičky navlékají. "Jako hrdličky" v páru spolu ladí. Muž a žena… a jeden a jedna. To je páni, pane a paní, vážnost lože, soukromé komnaty potěšení. Ach, Amor – ten lučištník. Nekapituluje. Má pověst šibala. Vypouští stavidla, nedbaje na pravidla. Slib je slib. Předpověď nelže. Bude tvou, "andělskou." I zapeklité začátky mohou mít rajské konce, jenže...od těch dvou nebeský klid nečekejte. Božskou třešničku na dortu zastupují, až mysticky vyhlížející Laura a Sami - elektrizující sourozenci - zakázaní "milenci" půlnočního panství. (14.11.2017)

Dobře jsem se bavil. Mám rád historické filmy se souboji na kordy, pěknou výpravou, davovými scénami a akčním hrdinou. Mám rád Belmondovky s jeho akčním humorem. Mám rád bláznivé komedie. No a tohle je všechno dohromady - Belmondo se vrací do Francie se rozvést, přičemž mezi ním a jeho bývalou ženou to neustále jiskří a skáče mezi láskou a vraždou. A do toho se plete revoluce, kde jak republikáni, tak roayalisté jsou pěkní gauneři. A Belmondo mezi tím utíká, kličkuje, šermuje, hádá se a baví. Přesně jak to mám rád. Mínus jen za nesnesitelnou postavu v podání Marlene Jobert, které bych za to její ječení s chutí pár facek přidal. (03.09.2013)

Vaše manželka je mrtvá? / Jistě... Proč ne? Rozvod po francouzsku. J-PB chce dělat byznys, vystoupit z manželství ve Francii a oženit se v USA. Jenže - VFR.Francouzi učí jiné dělat si legraci z osvícenství, království, rovnosti, svornosti, království, bratrství. Ze sebe. Stačí najít to, na čem se shodnou všichni, royalisté i republikáni - totiž že možnost odchodu z manželství je dobrá věc. Odpočinkový film pro víkendového diváka - a taková lehkost! Jako dítě jsem tuhle jízdu po horské dráze revolucí pro rozvodové razítko zbožňoval. Nadšení z filmu navíc pečetil tajemný, mně tehdy nepochopitelný letopočet v titulu, pro které jsem měl různé hypotézy, všechny samozřejmě mylné. A dodnes nechápu, proč nedal J-PB před manželkou přednost markýzově sestře (Laura Antonelli), která je nejen díky korzetu naprosto úžasná. PS Dodatečně zjišťuji, že J-PB Lauře Antonelli přednost dal - viz trivia. (30.05.2024)

Je to sice jen román pro služky, ale jak říkal Karel Čapek, „jediné, co člověka bude zajímat až do skonání světa, je boj. A láska. Vše ostatní je pomíjivé. Psychologie, pacifismus, sexuální otázka, sociální problém a všechny ostatní věci pominou, ale láska a boj nepomine,“ a „my s napětím sledujeme boj stran nebo boj zásad.“ A to tím spíš, když vyprávění prostupují důvtipně aktualizované a karikované (jakož i přesvědčivě zahrané) historické stereotypy, jejichž hyperbolické vyjádření svědčí o sebeironii a nadhledu režiséra. (29.04.2015)

Další nezpochybnitelná klasika s fantastickým Bebelem, která se tentokrát odehrává v období francouzské revoluce. Perfektně fungující atraktivní příběh je natočen ve svižném tempu, odlehčeně a s nadhledem. Má velkolepou výpravu, solidní akci, slovní i situační humor. Unikátní chemie probíhá mezi charismatickým Jeanem-Paulem Belmondem a pihovatou Marlene Jobert, jako věčně se hádajícím, rozvádějícím se a za chvíli zase usmiřujícím se párem. Bebel se tady při natáčení seznámil s půvabnou italkou Laurou Antonelli, s kterou potom několik let tvořil pár. Výborný je též původní dabing s Václavem Postráneckým (velmi dobrá volba) a Libuší Švormovou (připomínala Angeliku). Nechápu proč čt udělala nový dabing, sice s Krampolem, ale i tak stojí za prd! "No jo, zas plave za ní! To trvá už dvacet let!" (08.01.2024)