Jack Ryan: V utajení

Úplný kolaps to není, jak se všude říká, ale těžko rozhodnout, kdo na téhle „nevýhře“ má větší podíl, jestli Cozad s Koeppem, plnící studiové zadání módního restartu značky, nebo Branagh, jemuž snaha o starou školu proplouvá mezi prsty, kde sice umí vystihnout na minimu prostoru postavy i interakce (ten pohled na Keiru při večeři je scéna, kterou si s chutí zrežírujete a ještě raději zahrajete), ale thrillerový koncept mu uniká do žánrově zaměnitelné podívané bez větších ambic. (13.07.2015)

Ten, kdo miluje oldschoolové přímočaré akčňáky, ten si přijde na své, ale mě zkrátka tahle storka nenadchla. Branagh, Knightleyová i Costner jsou ve filmu hodně fajn a bavilo mě je sledovat, ale sebesympatičtější herci nespasí příběhovou vyprázdněnost. Po nechtěně vtipném úvodu, kde se Jack Ryan přidá k US Army kvůli 11. září a následně v Afghánistánu vytáhne z havarovaného vrtulníku své kolegy (to vše se zlomenými obratli), příběh najde své tempo, ale ani jednou se nedostaví scéna, kterou jsme neviděli někde jinde. Má tohle sir Kenneth Branagh zapotřebí? (29.01.2014)

Do půlky se mi to strašně líbilo, ale od chvíle co začali vyzrávat na skvělého padoucha Kennetha Branagha, to u mě postupně ztrácelo kredit. Přišlo mi, že padouch takového formátu prostě nemůže naletět na tak školácké triky, jako že do něj kolemjdoucí vrazí a sebere mu hyperdůležitou přístupovou kartu a pak mu jí stejným způsobem vrátí. A ta brilantní dedukce teroristického plánu během asi pěti minut v letadle si vyloženě říká o parodování. Občasné myšlenkové pochody ani nedávaly smysl viz. "Odvádí pozornost! Obraz v Cherevinově pracovně je podle Napoleona. Je to Waterloo! Nejede k budově, jede pod ní!" WTF?! Co to s tím má co společnýho? Kór, když ten obraz navíc zobrazoval napoleonovo tažení v Rusku. Každopádně natočené je to dobře, nenudil jsem se a Chris Pine i Kevin Costner hrají dobře. (21.06.2014)

Slavnou postavu Toma Clancyho Jacka Ryana si už zahráli 3 herci, z nichž se nejvíce zafixoval Harrison Ford (Vysoká hra patriotů a Jasné nebezpečí) a naposledy se ve filmu objevil před 12 lety v podání Bena Afflecka (Nejhorší obavy). Popravdě mi v době Jasona Bournea a stále populárního Ethana Hunta, přijde zbytečné postavu Jacka Ryana jakkoliv rebootovat, ale Kenneth Branagh měl jiný názor a rozhodl se nám ukázat začátky Jacka Ryana, bez ohlížení se do minulosti. Vznikl tak slušný, ale nijak výrazný thriller, který je naprosto ideální, jako podívaná na jedno použití. Tzn. podíváte se, netrpíte, nijak zvlášť se nebavíte, ale zároveň ani neusínáte a po skončení nevíte, jak film začal, za hodinu o čem byl a za dvě kdo v něm hrál. (11.07.2014)

Agentským franšízám se s výjimkou jediné daří velmi dobře. "Bondovky" patří mezi jedny z nejdelších vůbec (pokud ne tu vůbec nejdelší), "huntovkám" vychází spoléhání se na hvězdný status protagonisty a odlišné pojetí každého dílu díky oslovení jiného režiséra, "bournovky" zase svými pokračováními dokáží nastolit trend, který napodobují, anebo se vůči němu vymezují druzí. Onou výjimkou jsou právě "ryanovky", které lze definovat pouze jejich odlišením od výše zmíněných, což dělám v BD recenzi Jack Ryan: V utajení. (16.06.2014)