Dámy a páni, finálna verzia

To takhle vezmeme 500 "náhodných" filmů a uděláme z nich jeden Final Cut, který vypráví to, co všechny filmy před tím a přeci jen trochu jinak. Střídají se obličeje, postavy, kulisy, barvy, někdy i herce zastoupí animace, popř samotný mistr Yoda... Čím více filmů rozpoznáte, tím lepší bude celkový zážitek, György Pálfi proto ohleduplně vybírá zejména ty známé kousky a většinou to funguje. Vtipnost pak logicky pramení z překroucení významu originálních scén a to je docela fajn... 7/10 (03.08.2014)

Zápory tohoto filmu jsou, že asi nebudu mít nervy na druhé jeho zhlédnutí, a pak to, že i přes poměrně krátkou stopáž působí vlekle a celý ten nápad po určité době prostě začne nudit. Ačkoliv má svůj děj, který překvapivě odněkud někam jde. Líbí se mi ale nejen samotný nápad, kdy Pálfi využil toho, že bez svolení studií a majitelů práv lze zdarma využít dvě až tři sekundy z filmu(ů), nebo samotná snaha, kdy tohle celé sestříhat dohromady muselo dát fušku neskutečnou, a koneckonců mě potěšily tři československé filmy ve výběru, ale líbí se mi, že to není podané až tak vážně a jsou tu různé skvělé zcizující prvky, které svědčí o humorném nadhledu (třeba ten E.T. :-)) A v určité chvíli jsem si říkal, jak je neskutečné, že spousta těch scén se fakt opakuje ve skoro každém filmu a některé jak jsou vlastně úplně blbé. Kolikrát se vám třeba stalo, abyste utíkali přes půl města, abyste si padli do náruče se svou milou? Nebo že by žena tajila své těhotenství tak, až by si manžel myslel, že má milence? Nu a hudební sestřih je také lahůdka a v tomhle highlights pojetí je vidět, vlastně slyšet, jak se některé ty tklivé momenty rády opakují. (15.03.2022)

Vzhledem k formě, jakou je Final Cut zpracován, jsem se této podívané opravdu dlouho vyhýbal a vlastně jsem několikrát i sám sebe přesvědčil, že mu vlastně nikdy nedám ani šanci, jelikož jsem to celé jednoduše považoval za zcela marný a nesmyslný projekt, který prostě nemám důvod vidět. Pak jsem si ale řekl, čert to vem, těch osmdesát minut mě snad nezabije a alespoň si odškrtnu políčko ,,shlédnuto´´ ve filmografii mnoha mých oblíbených herců. No a jaký je můj názor nyní po těch osmdesáti minutách strávených ve společnosti tohoto maďarského experimentu? Takový, že jsem byl na osmdesát minut přenesen do ráje. Do filmového ráje, kde mi bylo nádherně, přenádherně a ze kterého jsem nechtěl ani na vteřinu pryč. Do ráje, kde jsem si užíval každičký záběr, každičký pohled, každičkou scénu, do ráje, kde jsem se osmdesát minut jen upřímně culil jak ještě nikdy jindy, kde mi bylo neskutečně příjemně a hřejivo, kde jsem prožíval sice miniaturní, díky onomu unikátnímu zpracování ale neuvěřitelně působivé love story, které bylo nevídaně silné, emočně dokonalé, zároveň ale i díky mnoha prostřihům neskutečně zábavné a vtipné, prostě do ráje, kde mi těch výsledných osmdesát minut uběhlo jako nic a já chtěl ochutnat ještě víc, ještě mnohem víc. Sledovat Final Cut bylo zkrátka úžasných osmdesát minut filmových orgií, navíc i s bonusem nemalé české stopy, tudíž tohle je prostě povinnost vidět pro každého filmového příznivce a z mé strany byla neskutečná hloupost se této dokonalé záležitosti tak dlouho vyhýbat, jelikož já tento experiment považuji za geniální dílo! (11.02.2024)

Bylo mi šestnáct a za lásku na první pohled se to označit zrovna nedalo. Léta jsme se míjeli, on na první pohled uslintaný předvídatelný mamlas, s kterým mrhají čas jen ti, co neumějí číst, já předsudečný snob beze špetky rozhledu. Jenže potom jsme si dali rande na Kill Billovi a začal mezi námi dlouholetý vztah, jemuž se co do vášnivosti vyrovnala snad jen aférka Normana Batese s Amélií Poulainovou. Zdálo se to být na celý život, ale jak jinak, z něj se postupně stával čím dál víc moralizující stereotypní nudař spoléhající na minulé úspěchy a já mu po práci začala z nedostatku naplnění pravidelně zahýbat u konzolí. Pak mi ovšem na dovolené předvedl svou nevídanou schopnost udělat z Alexe DeLarge romantického gentlemana a z Yody starou chápavou matrónu a ta dřívější jiskra znova přeskočila. Tenhle počin prostě musí oslovit každého, kdo někdy třeba jen na chvíli zahořel tou šílenou nekompromisní láskou k filmu. (31.07.2014)

Co říct jiného, než dokonalý film. Cinefilní mokrý sen. Naprosto užásná a dokonalá podívaná. Zde nejde o příběh, ten je vesměs vlastně naprosto jednoduchý a klasický. Dostane se na snad úplně všechny žánry na světě. A když zrovna vidíte scénu z filmu, který znáte, tak vám Vaše cinefilní srdíčko zaplesá. Ano možná je to snobská podívaná a podívaná spíše pro opravdové nerdy. Ale je to prostě dokonalé. (16.05.2020)