Dámy a páni, finálna verzia

Tak tohle je the best... sestříhané z 500 filmů? A víte kolikáté v celkovém počtu bylo moje hodnocení u tohoto bonbónku? 500. Tomu se říká setsakryš náhoda... A nejen to, ještě to bylo neplánovaně mé 2500. hodnocení celkem. Zbytek komentáře doplním později, až to množství filmů vstřebám :) 25. 10. 2014: Už jsem to nejspíš vstřebala, takže tady pokračování. Samozřejmě, jak tu mnozí píšou bylo super, když si člověk mohl říct: Jo to jsou Úžasňákovi, jé to jsou Ostře sledované vlaky a hele už potřetí tu je záběr z Postřižin. Za druhé Chaplin tančící na Disco inferno. Za třetí co ten zlatý penis tam? A ještě za této písničky, kdy při vyjíknutí najednou baf :D Za čtvrté při znázornění orgasmu jsem měla největší výbuch smíchu... jeho ukončení spandutím mimozemšťana (0:13-0:16) na auto z Mužů v černém byl nejlepší. Za páté "Who is this fuck? - Go away." Za šesté jak spolu běželi po pláži.. za co ho proboha ta ženská tahala chudáka? Za sedmé když se dozvěděla, že je těhotná, tak píseň What a feeling z Flashdance. Za osmé prostě dokonalý hudební doprovod... těm scénám ta daná píseň vždycky dodala na vtipu, i když už jsem si myslela, že lepší to být nemůže. Např. při svatbě taková vesmírná, znám ji, ale zaboha si nemůžu vzpomenout na název nebo z jakého filmu. Za devaté jsme tam měli i trochu scifi, když se vrátili v čase. No a ten konec za desáté, když se v něm probudil upír a nejspíše jí hodlal rozsápat hrdlo při písni Love me thender. Hrozně jsem si tento snímek užila /a taky psaní komentáře a hledání příslušných odkazů :D/, je prostě dokonalý, úžasný, skvělý, zábavný, boží... vybrané záběry, zvolená hudba.. vše. Má však jedno mínus. Pokud jste nějaké filmy nebo hudbu nepoznali, tak z toho nekonečného seznamu pidimidiprťavoučkým písmem jste neměli šanci to zjistit. (22.10.2014)

LFŠ 2014: Pre mňa zaujímavý experimentálny záver filmovky. Spočiatku veľmi nápadité, vtipné, prekvapujúce, no postupom času forma stvárnenia zovšednela a záver už nebol taký skvelý. Každý by si dokázal predstaviť iné kultové a preňho srdcové snímky, ja tomu nie som výnimkou, takto to však autori cítili a za ten nápad určite hodnotím film pozitívne. (01.08.2014)

Niekde som tu dočítal definíciu tohto ako "absolútny film". Absolútny súhlas. Bez zaváhania a preháňania dávam 10 z 5. Je mi jasné, že o príbeh tu primerane nejde, ten je "iba" fakt veľmi pekný. A s ohľadom na ten experimentálny rozprávačský koncept... Keď si tú story vybavujem, v živote nikdy by som neveril, že existuje pocit typu "prečítať si film". Hlboký zásah a keď sa z neho trochu otrasiem, určite sa moje hodnotenie potvrdí, keď sa začnem zamýšľať nad tým koľko za tým muselo byť mravenčej roboty v kombinácii s dokonalým citom a hlavne vášňou pre film ako taký. PS: Už som videl kadečo, ale Bollywoodsku superstar Shah Rukh Khana v maďarskom filme... No to mi poser Tatry. (19.09.2019)

Bylo mi šestnáct a za lásku na první pohled se to označit zrovna nedalo. Léta jsme se míjeli, on na první pohled uslintaný předvídatelný mamlas, s kterým mrhají čas jen ti, co neumějí číst, já předsudečný snob beze špetky rozhledu. Jenže potom jsme si dali rande na Kill Billovi a začal mezi námi dlouholetý vztah, jemuž se co do vášnivosti vyrovnala snad jen aférka Normana Batese s Amélií Poulainovou. Zdálo se to být na celý život, ale jak jinak, z něj se postupně stával čím dál víc moralizující stereotypní nudař spoléhající na minulé úspěchy a já mu po práci začala z nedostatku naplnění pravidelně zahýbat u konzolí. Pak mi ovšem na dovolené předvedl svou nevídanou schopnost udělat z Alexe DeLarge romantického gentlemana a z Yody starou chápavou matrónu a ta dřívější jiskra znova přeskočila. Tenhle počin prostě musí oslovit každého, kdo někdy třeba jen na chvíli zahořel tou šílenou nekompromisní láskou k filmu. (31.07.2014)

Absolutní film. Věřím, že něco takového se v REM fázi spánku honí hlavou opravdovým cinefilům. Emocionálně i vypravěčsky jde o překvapivě funkční experiment, zdárně navozující dojem příběhové kontinuity, a dokonce schopný vyvolat jakous takous identifikaci (s archetypálními romanticko-filmovými situacemi, nikoli s postavami). Pálfiho autorský otisk je nejpatrnější v plném zužitkování situací čpících tou nejfyzičtější člověčinou (nechybí fragment "cukrové" scény ze Sweet Movie) a v podvratném nabourávání seriózních situací zcela nepatřičným záběrem Yody nebo někoho/něčeho podobného. Vlastně jde o trochu nápadnější využití techniky, kterou Tyler Durden v Klubu rváčů vylepšoval dětské filmy. Filmoví fanoušci jistě mohou soutěžit, kdo pozná více snímků (jen bych to příště prosil konat při neveřejném promítání), ale touto aktivitou se zábavností potenciál filmu podle mne zdaleka nevyčerpává. Nedivil bych se, kdyby o střihové skladbě a typech návaznosti záběrů (atmosféra, pohyb, tvar) někdo časem napsal přinejmenším bakalářku. 90% (16.03.2013)