Pred polnocou

Měl jsem nějaký nutkání to vidět a "překvapivě" se film opět skládal z rozhovorů o ničem. Oběma předchozím dílům jsem dal 2 hvězdy a dám je i v tomto případě. Ale "něco" v těch filmech asi je, když jsem zkouknul všechny 3 díly. A vsadil bych krk na to, že za nějakejch 8 let tady bude ještě další pokračování, který bude opět o ničem, ale já se na to zase podívám, jestli se toho dožiju... (15.03.2014)

Občas se to stane, vlastně jednou za devět let... přijde chvíle, kdy zapomenete, že se díváte na film. Ale kdyby byl můj život filmový scénář, psal by ho Richard Linklater. Jak dalekou cestu jsme ušli od cizinců ve vlaku do Vídně. A jako by to bylo včera. Stalo se Vám někdy, že by Vám jedno letmé náhodné setkání převrátilo život? Více v recenzi na FS. P. S. Možná jsme tohle varování potřebovali, tohle je totiž něco, co hrozí všem osudovým setkáním a spřízněným duším. (24.06.2013)

Život je hra, hádky upevňují vztah. Plus je tam asi miliarda dalších chytrých věcí, co se člověku uhnízdí v hlavě. Pět hvězd je málo a já našel film, který se vyplatí pustit si s partnerkou pokaždé, kdy eventuelně hrozí sebemenší/větší vztahová krize. Linklater je jedním z nejchytřejších lidí na planetě. (31.03.2014)

U takových snímků se trochu zdráhám napsat to, co mi po jejich zhlédnutí leží v hlavě. Formují se mi tam totiž slova příliš kategorická, patetická. Příliš jasná a oslavná. Dříve nebo později se v reakci na ně ozve člověk, nad jehož názorem nemá cenu mávnout rukou, a vyčte mi, že plácám totální voloviny. Alespoň v některých ohledech si ale oslavnou ódu neodpustím. ___ Netušil jsem, že koukám na třetí díl příběhu, který se mezi dvěma stárnoucími intelektuály odehrává již od roku 1995. Úctyhodné. Snímek si všeho všudy vystačí s pár statickými záběry a přibližně pěti lokacemi. I přes to a přes neustálé (opravdu neustálé) žvanění plyne jako voda. Na dialozích stojí a ty ho drží pevně. Vyhlížel jsem standardní narativní zvraty, srdcervoucí drama a romanticky hysterické veletoče, a ono nic. Gradace se posouvala nenuceně jaksi v pozadí aby následně vykvetla v uvěřitelně nečekané, cynické, vztahem unavené a tiché razanci a domnělé konečnosti. Spousta lidí bude asi trpět intelektuálními náměty rozhovorů, které se snaží tvářit chytřejší, než jsou. Pro mě ale bylo zajímavé sledovat, co se podařilo scénáristům schovat za pochybný obsah debat samotných. Ono nevyřčené vyjednávání vztahů a šachové tahy, které často vystupovaly napovrch. Zdržím se soudu, jako že snímek odhaluje tragickou krásu lidské lásky, která po mladické vášnivosti naráží na realistické mantinely délky vztahu a emoční otupělosti. Snímek k tomu svádí, ale přeci jen nám ukazuje pouze jakýsi ideál. Západní, rovnostářské, vzdělané, (i opravář kol ví, co je to antropolog!) bohaté, tolerantní a moderní smetánky, ze které mnohým může být špatně už jen tím, že ji zobrazuje jako jakýsi skvělý prototyp. I tak jsem ale hltal každé slovo, pateticky se v mnohém nacházel a rád se odevzdal inscenaci. Děj líným tempem posouvaly dialogy, které ale ani na chvilku ale nedaly vzpomenout na divadelní strojenost. Snímek víc než mnohé jiné stojí a padá se zkušenostmi diváka. Uvidíme, kam můj dojem bude směřovat za pár let. (04.12.2013)

Už jen samotný vznik třetího dílu strašně moc demýtizuje konec dílu předchozíhu. Je jedno jakým směrem zatočí trojice scénáristů volantem, tak jako tak to uvnitř trochu zbrzdí magický závěr posledního shledání Jesseho a Celine. Ale když už se tak řidiči rozhodili, tak mě pak jako diváka/čumila musí přesvědčit o tom, že stálo za to kouzlo rozkopnout a ukázat, jak to s velkou dvojicí, ve které se všichni vidí, funguje dál. Díky bohu, že to Linklater tentokráte uchopil trochu jinak. Nedovedu si představit, že by napotřetí fungovalo ta spontání energická zamilovanost. Postavy si dokázali udržet každý svou osobitost a mají uvnitř pořád to, proč jsem je měl rád v předchozích dílech. Jenže tentokrát cítím ve filmu něco silnějšího. Líbí se mi strašně moc, že se netočíme tam, kde už jsme se točili. Najednou v těch postavách vidím dlouhý příběh, který mají za sebou a (trochu klišovité romantiky mi taky neuškodí) lásku. Všichni tři tvůrci filmu drtí scénář až na dřeň. Tam, kde si i ten nejnaivnější fanda předchozích dílů řekne "a sakra". A uznávám, že i pro mne je tam jeden moment, kde mě muselo zamrazit a je mi jasné, že to byl úmysl. A tam je potřeba si uvědomit - ano, i třetí díl měl smysl a přilnul jsem k těm dvěma opět o trochu více. Zase se budu bát, jestli případným čtvrtým nebude rozkopáno předchozí kouzlo. (30.08.2013)