Sicílsky klan

Filmový briliant vybroušený k naprosté dokonalosti. Nemá cenu se rozepisovat o hereckém obsazení či hudbě mistra Morriconeho, řečeno již bylo asi vše a pokud ne, nepatřím k těm, co by dokázali přijít s něčím objevným. Tak jen krátkou doušku: Ano, jsou úžasní. V mých chtíčeplných očích však uvízla i klasicky vulgární krása Iriny Demick a její lehce erotické dobrodružství s Delonem na mořské pláži. Pohled na křivky jejího těla, stejně dokonalé jako celý film, silně napomohl vztyčit můj stožár pro vlajku s pěti hvězdami. (26.05.2015)

Na svou dobu hvězdné obsazení Gabin, Delon, Ventura, pod taktovkou jednoho z mých oblíbených francouzských režisérů Henri Verneuila, mne ve výsledku mírně zklamalo. Tedy, ne tak ani samotní představitelé, jako výsledný film, jenž mne nějak jednoduše nedokázal ničím vtáhnout do děje, což je jistě škoda, neboť potenciál tu jistě byl veliký. Scéna únosu letadla, pak z dnešního pohledu všech možných i nemožných bezpečnostních opatření, působí vskutku neuvěřitelně, ač v tehdejší době provést něco podobného třeba vzdáleně možné bylo. Pokud tedy chcete vidět poctivou gangsterku od Henri Verneuila s Gabinem a Delonem v hlavních rolích, doporučoval bych spíše Melodii podzemí. (28.09.2009)

Může člověk chtít od filmu víc než Gabina, Delona a Venturu najednou? Odpověď zní, že samozřejmě může, ale mně to úplně stačí. Tempo Klanu je pozvolné jako večeře u rodinného stolu jeho šéfa a do svých tenat mě dostalo stejně pozvolna a jistě, takže jsem během poslední půlhodiny už jen mlčky seděla a zatínala prsty do opěradla. Když si představím, jak lacině (přesněji řečeno proklatě draze) okázalou a výbuchy překypující ubohost by z podobného tématu udělali dnes, je mi trochu teskno. Stejně jako z toho, že dvě hvězdy z hlavního tria už zaujaly svá místa v hereckém nebi a zřejmě nikdo už nenatočí tématicky podobný film bez stovek vybuchlých aut, tuny trapných hlášek a uječených herců, zatímco u jediného Gabinova pohledu, Delonových na okamžik se zalesknoucích očí při rozhovoru o jeho dětství a Venturova úsečného "připalte mi" jsem měla pocit, že už to jen samo o sobě je hodno nejméně oscarové nominace. A pokud by se člověku drala na rty námitka, že podobný závěr a milostnou pletku s kolegovou ženou už někde viděl, tak to aspoň v mém případě odmávne s pubertální jistotou, že od Klanu ostatní filmy opisují. Moje jediná výhrada k filmu se týká maestra Morriconeho, protože jeho hudba se mi poprvé v životě nejen nelíbila, ale přímo mi vadila. Ale co, kvůli jedné blešce v luxusním kožichu přece nebudu snižovat hodnocení. (02.10.2007)

Mně se tedy film líbil hodně. Viděla jsem ho poprvé, a přestože už má 45 let, nezdál se mi zastaralý. Hlavně Jean Gabin, hlava klanu, byl vynikající. Chladnokrevnost, poker face, staré konzervativní sicilské tradice. Komisař Lino Ventura ve filmu jen sekunduje a Alain Delon je v něm hlavně kvůli svému designu. Nicméně doporučuji. (19.05.2014)

Snímek, který se po právu stal klasikou žánru. Kriminální velkofilm jak obsazením, tak zasazením. Ty dvě hodiny, do kterých občas "promluví" Ennio Morricone, uběhnou jako nic a možná by bylo lépe ještě je trochu natáhnout, aby finále bylo vygradované adekvátně předchozímu ději. Tak jak je, totiž působí poněkud zkratkovitě, i když díky zručné režii a skvělým hercům samozřejmě působivé je. Ale prostě nějak cítíte, že by to mohlo být lepší. Závěrečná scéna dua Gabin - Ventura je už opět v tom správném tempu, ale "napáchanou škodu" již nelze odčinit. Závěrem snad jen řeknu, že reprízy Sicilského Klanu vynechávám jen velmi nerad, a pak už jen napíšu těch 80% a tečku. (26.04.2008)