Nebuďte spiaceho policajta

Filmografie Alaina Delona je hustě osázena rolemi nekompromisních bojovníků, v nemálo případech i policistů, takže by asi bylo na místě si říci, proč by měl zrovna tenhle korálek navlečený na oné dlouhé šňůrce upoutat Vaši pozornost. Je to v podstatě proto, že jde o korálek velmi zajímavě vybroušený - protihráčem zásadového Delona je tu neméně zásadový, avšak o poznání šáhlejší Michel Serrault, jehož kumpáni jako by byli nějakou Mitterrandovskou propagandistickou hříčkou na téma "karikatura de Gaullových fašistických tendencí", nějak podivně vykládaná jako očistný oheň pro degenerující společnost, které se lůza vysmívá a využívá ji. Proto se tu taky velmi zhusta děje "staré dobré ultranásilí", kastruje se, podřezává, vyhazuje do vzduchu, a pochopitelně štědře maluje krví. Nemůže samozřejmě chybět ani aerobic v upnutém trikotu (naštěstí ne na Delonovi, ale na Roxan Gould;)), a už vůbec "správně" francouzsky-osmdesátkově podivné artové vložky jako je sebevražda komisaře ze série Taxi, nebo - a to ještě víc - scéna na kolotoči. Sympatické je, že do poslední chvíle nemáte potuchy, jak to dopadne, protože umřít může skutečně kdokoliv (a je to film s Delonem, že...). Bohužel celý film je strašlivá směska výše uvedeného, která postrádá jakýkoliv ucelenější smysl, a víc než co jiného působí jako snaha za každou cenu šokovat. Z dnešního pohledu už tu ale v tomhle směru není nic unikátního, k vidění byly daleko syrovější i promyšlenější věci. A tak se dá říct, že Nebuďte Policajta je dnes v kategorii zajímavosti zařaditelný leda tak do sekce kuriozita aneb i tohle se tehdá točilo... 60%... za práci s barvami:) (09.08.2016)

Jeden z nejhloupějších filmů, jaký jsem kdy viděl. Debilita scénáře překonává všechny meze, Delon pobíhá od ničeho k ničemu, hodně k smíchu je i jeho pobočník s dřevěnou rukou.. hodný a zlý poldové se za různě tragikomickejch okolností vraždí mezi sebou, pokud možno vždy zahaleni do francouzský vlajky. Zápletka zcela mimo realitu..  Možno sledovat pouze jako komedii.. (06.11.2009)

Až na tu přílišnou brutalitu a s ní související hrubost, šlo o kriminálku ze staré francouzské školy. Alain Delon neztratil nic ze svého pověstného šarmu, ale tady už vypadal trošku opotřebovaně. Podle toho, že film byl věnovaný Jeanu Gabinovi, jsem čekala, že půjde o nějakou pecku. Toho jsem se bohužel nedočkala. Kdyby nebylo té zmiňované brutality, tak by byl film dost mdlý a uspávající. (15.04.2011)

Scéna odumierajúcej ruky, visiacej z rozbehnutého detského kolotoča, zvierajúcej v predsmrtných kŕčoch pištoľ a bez vôle páliacej do náhodných návštevníkov lunaparku, pridala artové body vcelku štandardnej kriminálke 80. rokov. Neschopnosť justície vyvoláva potrebnu svojpomocných riešení spravodlivosti, mimo oficiálneho a nepružného systému. Ušľachtilá myšlienka sa však mení na krvavé jatky s nevinnými obeťami. Treba zasiahnuť a zobudiť rázneho Delona! P.S. Rebelantské policajné kriminálky z Talianska a Francúzska 70.-80. rokov mali dve schémy: 1. Korupcia a prepojenie s organizovaným zločinom je tak spletité, že spravodlivo vzbúrený hrdina nemá šancu (záverečná poprava) 2. Svojpomocná vzbura proti systému eskaluje brutálne násilie a preto sa hrdina snaží systém, akokoľvek nespravodlivý a zlý, udržať. Obe línie sú silne spoločensky kritické, obe však paradoxne podprahove hovoria o tom istom: Najlepšie je uchovať jestvujúci stav (status quo) a búriť sa nemá žiadnu cenu. (29.11.2007)

Dvě hvězdičky za dva momenty, kdy jsem se zasmála: * poslední slova umírajícího padoucha „smrt lachtanům!“ / * zloduši sedí v autě poblíž pouti. Jeden vystoupí, koupí kornoutek se zmrzlinou a přinese ji šéfovi bandy. Pak v autě (líz) začnou (slint) plánovat (mlask) další (líz) vraždy (křup). Ty woe... (10.03.2011)