Rozkoš

Rozkoš? Tohle byla rozkoš? Pokud ano, mám jen jednu jedinou asociaci a tou je vodní nádrž Rozkoš, pořádně utemovaný sud a hodně těžký kámen! Jak já jsem bláhová. Názvem filmu jsem se nechala nachytat. Očekávala jsem příliv vzrušení, neutuchající vášeň, peprné pikantnosti. Prostě vysvětlení, proč že to vlastně mladé generaci stojí za to žít. A ono NIC! Pokusím se o přiblížení soulože století. Fotky. Jedna za druhou. Vzdechy. Aa.. aach… nádech, výdech… nádech, výdech… Fotky. Další fotky, spousta fotek, stromy, slunce, prostě fotky. Jsem zmatená, neb nevím, co se tam vlastně děje. Astmatický záchvat? Alergická reakce? Zástava? A pak to přijde! Spermie pod mikroskopem! Takže po hodinové výměně esemesek se začalo konečně souložit a divák u toho ani není! Zvědavější divák může tedy zcela svobodně další hodinu dumat nad tím, jestli byl v ní, na ní, pod ní nebo se jen přilepil k nějaké slunečné fotce. Nebo to znuděně dokouká jako já, s přestávkami, poposedáváním a koukáním na hodinky. Challenge Tour Special, červen 2015. (02.06.2015)

"Vichrovinka z hor". Kdo ví, z jakého uměleckého podhoubí Jitka Rudolfová pochází, tak je mu jasné, o čem mluvím. Pamatuji, jak před cca 15 roky jsme si s kamarádem dělali legraci z Jitčina pseudouměníčka promítaného v Klubu na Rampě a tohle se veze na podobné vlně. Oceňuji překvapivou obrazovou kompozici, která nejednou potěší estétovo oko, je fajn, že film je oproštěn od nudného klišé, ale jinak scenář, chcípácky se plácající se od ničeho k ničemu, prostě nebrat. Nedělal tomu náhodou dramaturga Vachek? Po třiceti minutách už mi, slovy hlavní protagonistky, šly na jazyk slova "Už mě to tady nebaví." (17.05.2014)

Ten film má v sobě něco vtahujícího. Něco, co člověka nutí na něj myslet, i když jej během sledování samotného docela iritoval - v čele s neurotickým Pleslem/režisérem a divným, výstředním umělcem/Budařem. Co oceňuju: 1) Oproti davadesátkovým seberflexím média se tady obsesivně neřešilo zaprodání reklamě. 2) Odhalení Myšičkova paralelního vztahu je krásná aluze ke Zvětšenině (střihačka na kompu přehrává stále dokola jeden "take", kde uvidí v druhém plánu svého milence s jinou). 3) Hra s nediegetickým zvukem, skvělý rytmus. Celý film by se dal pokládat za horečnatý sen o oplodnění hlavní představitelky. 4) Rovina sms v obraze, kdy to hlavní člověk musí ve filmu doslova číst. Byť to jistě není nic převratného, funguje to skvěle a ukazuje to na nevyužité možnosti "filmového" média. [...] Co pro mě ale selhává, je v podtextu se skrývající idea, že ženino plácání se mezi různě nespolehlivými partnery je nakonec šťastně vysvobozeno těhotenstvím a hned s dvojčaty. Zkrátka Rudlofová zbavuje svůj svět sociální reality (oproti předchozím, výborným Zoufalcům) a tím pádem se stává z její výpovědi konstrukt. Kdyby film začínal narozením těch dvojčat, mohl se vydat úplně jinam, než k rituálním tanečkům o chandře pražských filmařů (no který úspěšný pražský výtvarník by spáchal spektakulární suicidum kvůli pocitu životní prázdnoty - čeští umělci mají spíš hroší kůži). Pořád je to ale v českém kontextu vyjímečný film, který ve mně svým tělem rozhodně zanechal rezonanci. (17.06.2014)

Opäť ďalší alternatívny film z pera českej kinematografie. Jitka Rudolfová divákovi ponúka zaujímavý pohľad do života jednej ženy, ktorú ovplyvňuje posadnutosť voči viacerým aspektom života, a konieckoncov aj samou sebou. Jana Plodková úžasne charizmatická a uveril som jej každú repliku. Hviezdička hore za dosť drsný a unikátny záver, avšak celkovo ide v podstate o dosť priemerný film, ktorý postráda nejakú zmysluplnú pointu. Preto len slabšie tri hviezdy. 55 % (21.04.2015)

Uffff. Další z várky filmů, které se tváří výsostně esteticky a artově a výsledkem je tak akorát výsostná slátanina a nuda. U českého filmu mě to mrzí dvojnásob, ale prostě jsem to nedokázal dokoukat. A nudu nedokázali odvrátit ani pánové Budař, Myšička, Plesl,... O to je to horší. A Jana Plodková? Nepříjemná a nesympatická. Při téhle stopáži by mě na konci (kdybych se k němu pronudil a protrpěl) zřejmě odvezli rovnou do Bohnic či Beřkovic... Je mi líto, ale musím pohřbít další český film. (27.08.2014)