První klidná noc

Skvělý film s úplně odlišným prostředím, než ve kterém potkáváme Alaina Delona. V roli profesora střední školy úplně v klidu zvládá problémové rebelující studenty, ovšem jiným stylem, než má představu ředitel. Jeho postoj ke studentům je pro některé rebelující takřka překvapením. Když má podpořit petici, s absolutním klidem to odmítá a vysvětlí proč. Studentům téměř vyrazí dech svou otevřeností, uvolněností a přehledem. Jedna dívka svým výrazem melancholičky a introvertky ho zaujme natolik, že jí začne věnovat značnou část své pozornosti. Ve městě si najde přátele, kteří odpovídají jeho naturelu, karbanu - hazardu. Postupem času zjistí, že dívku podporuje místní velmi bohatý muž, který pravděpodobně ovládá místní šedou zónu. Spolužití s jeho ženou je velmi uvolněné a víceméně drží jen setrvačností! Jak jeho porornost k dívce stoupá, tím více si uvědomuje, že se do ní zamiloval. Oči se mu pokouší otevřít její matka - odpohledu hnusné stvoření a schutí mu vpálí, že dcera patří jednomu bohatému mafiánovi, se kterým dokáže to křehké introvertní a melancholické stvoření lehce manipulovat. Ten mu ostatně také vysvětlí, že dívka, do které se zamiloval není to co si představuje a že již od 15 let žije jako prostitutka. Nenechá se ovšem zviklat, opouští svoji ženu, která mu s chutí vykřičí svou minulou nevěru a vyhrožuje, když odejde, že spáchá sebevraždu. Nic nepomůže, jednou se rozhodnul a odchází za svou láskou, nic mu nemůže stát v cestě. Jak je to u Delona, ale někdy zvykem, příběh končí tragicky. Snad jen jedna věta, která mi utkvěla "Proč je smrt první klidnou nocí, protože spíš konečně beze snů" (13.01.2014)

Alain Delon mě asi po druhé v životě (V plném slunci) velice překvapil. Dokázal mi, že když dostane roli, ve které může zužitkovat své přirozené přednosti, dokáže s přehledem utáhnout celý film téměř sám. Postava rozervaného profesora v První klidné noci to jedině potvrzuje. (23.06.2021)

Moje rozloučení s gigantem francouzského filmu – záměrně vybrán snímek ne dobrodružný nebo kriminální, těch má na kontě na můj vkus příliš. Daniele Dominici, rozervaný profesor italštiny, toho své studenty moc nenaučí, zato je uhranut tajemnou Vaninou Abati. Atmosféra ospalého Rimini, bujaré večírky s partou kumpánů, vášeň pro hazard a související pochybná minulost s dírami v životopise, vyhořelé manželství s Leou Massari („My už spolu nejsme ani ze zvyku. Jsme spolu ze zoufalství.“) – to vytváří koktejl s tragickým vyústěním. Alain Delon se představuje v uhrančivé roli (jak jinak), s cigaretkou, drzý, avšak gentleman, tentokrát neoholen a italsky hovořící. No řekněte dámy, která z vás by si od něj nenechala vykládat o Stendhalovi? Pozornost si zaslouží i Giancarlo Gianniny, který v roli Spidera odhaluje Danielův původ. „Proč je smrt první klidnou nocí?” „Protože je to noc, kdy se nezdají sny.” Au revoir! (19.08.2024)

Scény s Delonom & Petrovnou sú vynikájúce a dobre sa na nich pozerá. Príbeh zamilovania sa učiteľa do študentky zaujímavý. Plus mladý Giancarlo Giannini s bondovky Casino Royale (keby neviem, že to je on, nespoznám ho). Avšak film je veľmi uťahaný a skoro všetky ostatné scény bez ústredného dua sú nezaujímavé/zbytočné a skutočne uťahané. Čo mi ale na filme výrazne prekážalo bolo to, že Delon chodil celé 2 hodiny v rovnakom outfite alá bezdomovec (kabát + rolák). Či bol vonku, či počas vyučovania v škole, doma alebo v noci v klube, celý čas pobehoval v tom jendom kabáte. Vyzliekol sa skutočne len pri milostných scénach. Neviem kto doma chodí po byte v (otrasnom) roláku a kabáte, ale teda u Delona som zvyknutý na iný štandard obliekania. Hodnotenie asi na 3,5*, film bol skutočne zbytočne pridlhý. Ale ústredná dvojica to ťahá na 4*. (23.08.2024)

Nemám celkom dobrý dojem z tohto filmu. Kto veľmi chce, môže v ňom nájsť nejaké myšlienky, odkazy, symboly a vlastne nájde v ňom, čo len chce. A iný ho bude vnímať ako zbytočne rozkošatený príbeh bez výraznejšej pointy, v ktorom hrá niekoľko známych hercov, medzi ktorými prirodzene hviezdi Alain Delon. Ja som ho vnímal ako pomerne nezaujímavý film, ktorý mi nezapadol medzi tie diela talianskej a francúzskej kinematografie zo 60. a 70. rokov, ku ktorým sa rád vraciam. Až som sa pristihol pri tom, že namiesto filmu riešim problém, prečo 90 % času mal Delon na sebe kabát. Z milosti tri hviezdičky. (31.05.2016)