Líbánky

Vymandlované a třikrát přesušené Dogma s neuvěřitelně debilními popisnými monology a perlami typu "ukrývali jsem se do sebe navzájem". Jedinou nejistotou ve filmu je, kdy některá z postav přejde z knižních recitací do prkenné hovorosti. Psychologie? Směšná. Závěrečná vykrádačka Triera za hranou všeho. Falešná hra na estetizovanou tragiku, pod kterou zeje černá díra úporné snahy někam se dohrabat v patologii lidských vztahů. Nejde jen o to, že Jarchovského scénáře jsou přepálené, nepřirozené a rozpadavé (i když v nich lze teoreticky rekonstruovat logické tematické celky, souvislosti a záměry otřást s divákem), jde o to, že Hřebejk místo civilnosti volí nesmyslně pompézní styl, která tu chabost v důsledku ještě umocňuje. Jeho filmům vůbec nechybí ambice a potencionálně světový look, ale zoufale jim chybí schopnost proklouznout k postavám jinak než skrze vizuální i verbální explicitnost. Sorry, tenhle fake mě hluboce uráží. [30%] (21.08.2013)

Krásný příklad toho, že česká filmografie ještě není zcela mrtvá. Pomalu plynoucí, nikam nespěchající drama, které divákovi dílky celkové skládačky odhaluje postupně a po celou dobu ho nechává tápat, kde je vlastně pravda a co je nebo není přibarvené. Díky tomu si dokáže udržet pozornost po celou dobu stopáže až do samého, pro mě až překvapivě "tvrdého", závěru. Pan Jarchovský to pro mě napsal dobře, i když někdy s menšími škobrtnutími. Aňa Geislerová jasně vyčnívá. Majer jí obstojně doplňuje a celkově se na to příjemně kouká. Velmi mě překvapil hudební podklad v podání Aleše Březiny. To bylo něco krásného do čeho skvělá Štrbova kamera přesně pasovala. Dlouhé, statické záběry tomuto snímku velice slušely. Příjemné překvapení od Hřebejka. Rád se na Líbánky podívám ještě jednou. A nenechte se zmást názvem. Idylka se zde nekoná. (02.09.2013)

Kdejaký díl Nevinných lží nebo Soukromých pastí (jakkoliv k těm seriálům mám výhrady) by tenhle film strčil do kapsy, a to s televizní produkcí a poloviční stopáží. Neuvěřitelná sbírka vymyšlených a z prstu vycucaných postav (možná běhají někde mezi inťošema v Praze, ale kdo z vás ostatních se s podobnou sbírkou ichtylů v životě setkal?), které řeší z prstu vycucané problémy. Celé je to ale obrazově laděné do Hřebejkem jemu oblíbených režisérských vzorů, aby to vypadalo jako umění, opět jsou zde sáhodlouhé dialogy o ničem, hysterické Geislerové scény, všechny na jedno brdo ve všech jejích filmech, závěr, který nic nevyřeší, nic neřekne, nijak nevede k nějaké katarzi, a celé je to tak nějak divně ještě navíc teploušsky laděné, jako bych se díval na Troškovy obnažené chlapce v Kameňácích nebo Sluncích, senech. Kamera je slušná, až kýčovitá, sem tam ujde hudba, ale víc kladů na tom fakt nevidím. Mimochodem to vypadá, že si štáb a herci jen udělali pěknou dovolenou - na které svatbě se hraje fotbal či plave v rybníku? Jak jste v kvádru, chce to jinačí logistiku. Svatební noc ve srubu? Kluk jde bez problémů k cizímu chlapovi do bytu? Dialogy šustí inťošskou zaprděnou kavárnou pražských Dejvic a Břevnova, takhle normální lidé skutečně nemluví. A zas ty monology, ach ty vševysvětlující a sáhodlouhé - a hlavně nefilmové, spíše rozhlasové - monology! Logika má také díry, inu, a průjezd kolony aut krásami české země si nezavdá s kdejakou kýčovitou reklamou. (07.01.2015)

První půlka je poměrně dobrá. Líbilo se mi komorní zpracovaní a i když jsem viděl nějaké chybičky, bavilo mě to a stále jsem musel nad dějem přemýšlet. Postava Bendy mi ale připadala dost nevěrohodně vyobrazena a napsána. Mohl to být někdo s úplně normálním vzhledem, ale zaroveň větším charismatem. Černého neznám, ale chyba asi nebyla v něm. Hledal bych ji ve scénáři a castingu. Celé to samodzdřejně trochu působilo jako z jiného světa (asi nikdo z nás by nechtěl mít takovouhle svatbu), ale atmosféta mi připadala úžasná a příběh vážně dobrý. Rozuzlení bylo také stále zajímavé (i když bych čekal něco víc) Následujíci hysterický rozhovor Terezy a Radima se mi ale vážn vůbec nelíbil. Jak tuhle scénu mohl napsat Jarchovský? Ten co napsal Pelíšky. To bylo jak z telenovely z Barandova, pro ženy v duchodu a na mateřské. Absolutně nevěrohodné a přehnané. Geislerová a Majer naprosto opustili svou vynikajcí kondici a začali přehrávat tak, že by z toho DVD mechanika ihned vybuchla. Brutální závěr nesl stejné chyby. Prostě se to ke konci úplně nevyvedlo. Hřebejk skvěle ovládl své řemeslo, kameraman přináší nádherný vizuální žážitek, hudba také neurazí. Ale ten scénář chtěl ještě vychytat. (05.06.2017)

Technicky nádherný Hřebejk, který veškerým svým umem nemůže (prostě NEMŮŽE) zachránit naprosto elementární logice vztahů i individuálního myšlení se vzpouzející Jarchovského cosi, co pro zjednodušení označme za scénář. Jistě, je cosi sugestivního na od pohledu úchylném individuu, které se vlichotí všem, s nimiž přijde do styku, ačkoliv se kolem něj pohybují děti, které mluví o tom, jak jim dával na hlavu igelitový pytel, nebo na líčení šikany a znásilňování oběti převlečené za Nastassju Kinski na chlapeckém internátu... ale jaksi to neospravedlní to, že hlavní hrdince přes noc vypadne mozek z palice (jakože z hlavy, bratia Slováci), a tak dále, a tak podobně, nechci spoilerovat. Pardon, ale takhle to prostě nejde... 60% jako průměr technických a ostatních kategorií. (02.03.2015)