Siedmy terč

Byť je tomu už více jak čtvrtstoletí, co byl film natočen, tak přes všechny ty dlouhé roky, je stále se na co dívat. Skvěle vymyšlená zápletka. A není se co divit, pověstný filmový tvrďák Lino si filmy, ve kterých bude hrát, vybírat uměl. A když se podíváte na jeho hereckou kariéru, tak v žádném vyloženě špatném filmu nehrál. (18.01.2014)

Přesvědčivý a temný thriller, ve kterém zločinci začnou pronásledovat své oběti a když už se začnou nervově hroutit, nabídnou jim vyděrači, aby si zpět zakoupili svůj starý a spokojený život. Výborný výkon Lino Ventury, kterému tyto role vysloveně padly jako ulité. K tomu hudba s dílny Vladimira Cosmy. Prostě paráda. (21.08.2009)

Tak snáď prvý krát som sa stretol na našich obrazovkách so starou francúzskou školou v pôvodnom znení, respektíve s absenciou českého dabingu. Odlišnosť sa prejavuje aj v samotnom filme, kde sa predstavuje v hlavnej úlohe Lino Ventura, tentokrát sa ocitá častokrát na lopatkách a nevie, čo s tým. Spočiatku paranoidný kriminálny triler sa postupne mení skôr na rodinnú drámu a v mojich očiach práve záverečné rozuzlenie v Berlíne je tým skutočným tromfom filmu. Ten sa dovtedy tak trochu vlečie a občas prešľapuje na mieste, situáciu však zachraňuje excelentný Ventura. Nasleduje však konečne poriadna stopa, vďaka ktorej sa príbeh rozbehne a pripraví ďalšie prekvapenia. Pre hlavnú postavu dosť nepríjemné, pre diváka naopak vďačne dramatické. (09.02.2015)

Nezdieľam štvorkové nadšenie mojich obľúbených užívateľov. Siedmy terč považujem za štandardne dobrý, tzn. nadpriemerný, film s dobrou zápletkou, výborným hercom v hlavnej úlohe, ktorý si film takrečeno sprivatizoval. Okrem neho sa pohybovali iba nevýrazné ploché figúrky, z ktorých ma zaujala Béatrice Agenin, chýbajúca v popiske.. Nepozdávalo sa mi nadužívanie hudobného motívu, ani množstvo prázdnych záberov (keď niekto niekam ide, niekam sa vezie a pod.), ktoré však v dobe nakrútenia filmu neboli ničím neobvyklým. Som rád, že sa mi podarilo vidieť ďalší film z bohatej filmografie Lina Venturu. (09.08.2014)

Nedávno jsem viděl o rok mladší americký film TERČ (1985). Stejný motiv v názvu, stejná doba, podobný žánr – jiný příběh... se stejným závěrečným místem v podobě hranice mezi východním a západním Berlínem. Americký Terč mi přišel určitě o něco napínavější, ale tady to ve Francii na oplátku oplývalo mimořádně tajemnou atmosférou – ta se mi hodně líbila! Nevinný člověk znenazdání jednoho včera přepaden, nikdo netuší motiv ani pachatele... jenomže tím hrozba zdaleka nekončí, teprve začíná. Slibně vyznívající záležitost, která vůbec není detektivkou, se bohužel občas táhne v množství postav či motivů, které moc neposouvají děj, či za chvíli pro změnu zmizí a sám, ač zvědav, jak to celé dopadne, jsem se chvílemi začínal ztrácet. Sedmý terč zůstává pro mne filmem jenom velmi lehce nadprůměrným, přičemž do onoho nadprůměru ho pozvedá vyvrcholení... pro mne osobně ale nikoliv dějové, jako spíše tvůrčí. Dechberoucí živé vystoupení smyčcového orchestru, které paralelně probíhá s posledním zvratem a podbarvuje i velkou závěrečnou akci s automobily a zbraněmi, na mne udělalo silný dojem a potvrdilo mi, jestliže tento film nestálo možná tolik vidět ani kvůli Linovi Venturovi (kterého jsem si určitě vychutnal více v jiných filmech, jako mladšího v daleko lepší formě) ani kvůli napínavému příběhu, tak rozhodně stálo vidět kvůli postupně vyvolaným pocitům, v závěru opravdu velice sesilněnými. Bravo, pane Vladimire Cosmo, za tenhle nadpozemský motiv musíte jít definitivně do mé skladatelské top desítky! 75% (06.08.2020)