Sto dní v Palerme

Kedysi dávno som videl len záver filmu, a aj keby som si ho už nepamätal (načo však nejde zabudnúť), od istého momentu je jasne čitateľný. Práve niekde tu tkvie jadro problému, ktorý so ,,100 dňami v Palerme" mám. Kladov má toto dielo neúrekom: moderne snímajúcu kameru, jednotlivé atentáty dodnes pôsobia bezcitnou brutalitou a pri skľučujúcej atmosfére som mal pocit, akoby som nesledoval film, ale skutočné peripetie vynikajúceho Lina Venturu. V tomto smere treba vyzdvihnúť aj pôvodný český dabing z 80. rokov. Avšak čo z toho, keď časom viete, že Ventura aj cez svoju výraznú snahu a angažovanie sa do nastolenej problematiky, nakoniec musí skončiť rovnako ako jeho predchodcovia. Chýbalo mi nejaké výraznejšie odlíšenie od ostatných prípadov a väčšie odôvodnenie, prečo sa dej zameral práve naňho, aby nepôsobil len ako radová epizóda zo seriálu o neúspešnom boji s mafiou. Prežiť 100 dní v takých podmienkach ale bolo zrejme zázrakom. (343. hodnotenie, 24. komentár k filmu) (25.06.2013)

G. Ferrara je na mafiánskou tématiku na slovo vzatý odborník a ve "100 dnech v Palermu" to jen potvrdil. Použil tu stejnou metodu, jako později třeba v dramatu "Giovanni Falcone". Jde v podstatě o hranou rekonstrukci skutečných událostí, kterých se drží velmi přesně. Generál karabiníků Carlo Alberto Dalla Chiesa na přelomu 70. a 80. letech úspěšně zatočil s Rudými brigádami i pravicovým terorismem v severní Itálii, ekonomicky motivovaný organizovaný zločin na jihu byl však nad jeho síly (stejně jako nad síly všech, kdo zatím přišli po něm). Byl možná trochu příliš sebevědomý - odtud i jeho lehkomyslné jednání co se ochranky týče. Scéna zavraždění generála a jeho ženy odpovídá faktům - tolik pro borsalina. Lino Ventura tu podal možná životní výkon a G. de Sio mu v roli jeho manželky úspěšně sekunduje. (24.06.2007)

Po dvadsiatich minútach rovnako natočených vyvražďovačiek a politikárčenia som čakal, akým smerom sa dej začne ďalej uberať, po ďalších dvadsiatich minútach som si už na túto monotónnosť zvykol a ku koncu mi začínalo byť jasné, ako to musí celé skončiť. Človek si v závere povie, že film je to síce spoločensky závažný, ale po dramatickej stránke predsa len iba o málo záživnejší, ako televízne správy na danú tému a novinové články, na ktorých titulky sa tu tak často pozeráme. Diskusie na gymnáziu a stavbe dnes pôsobia už mierne komicky. Na druhej strane je spoločensky dôležité, aby takéto filmy podľa skutočných udalostí boli nakrúcané a je otázne, či kvôli dramatizácii deja im treba vymýšlať nejaké atraktívne podzápletky, čo sa v tomto prípade asi nestalo. (26.06.2013)

Obsah 100 minut v Palermu krátce a stručně: V nepravidelných intervalech je mnoho osob zastřeleno v autě. A tyto násilné scény jsou prokládány bezútěšným plkáním Lino Ventury o tom, že když v Itálii nejsou vhodné zákony, nedá se s mafií bojovat. Ponaučením z filmu tedy budiž skutečnost, že ať se snažíte, jak se snažíte, s Mafií nic nesvedete. Čili zas tak objevný to jako úplně není... Trochu přihlouple pak působí didaktické "vysvětlovací" scény, v nichž moudrý generál rozpráví svým podřízeným všeliká univerzální moudra, jakoby snad to byli děti školou povinné. Vrcholem humoru je pak scéna, kde se snad nějaký plukovník protiteroristické armádní jednotky ptá: "A řekněte nám, co je to vlastně prefekt...?" Všichni v místnosti poslouchají jak napjatý skauti u táboráku ... A generál odpovídá: "Víte, mládenci, prefekt je osoba, které stát vložil do rukou moc, aby ho zastupoval v boji se zločinem..." ... Žjóóóva! (25.08.2014)

Těšil jsem se na to moc, hlavně kvůli Venturovi, a právě proto jsem se dočkal zklamání. Je to pro něj netypická a nepřirozená poloha. Převážnou část filmu vlastně pořádá didaktické přednášky o tom, že se zločinností a mafií zejména je možné bojovat a zvítězit jen kolektivní odpovědností. Je to didaktické a obrýlený Ventura s výrazem pana učitele tuhle nepříjemnou rovinu stále zdůrazňuje.. (30.06.2013)