Posledná adresa

Giovanni se dokáže obklopit skvělými lidmi, ale dramatizovat a režírovat prostě neumí. Ventura je v roli inspektora odsunutého na bezvýznamný okrsek, protože naštval jednoho bohatého advokáta, jako vždy skvělý, ale film se vleče bez jakéhokoliv vrcholu od jedné adresy k druhé. Jobert je napsaná tak prvoplánovitě (její citlivý přístup srdce otevírá), že je spíše anděl než policistka (viz závěr). A Constantin jenom příhlíží jako princ Drsoň v Cimrmanovi. (08.05.2012)

M.Jobertová roztomile cupitá za rázujícím Venturou a v tomto realistickém, ničím nepřikrášleném popisu policejní práce je oba popohání vynikající soundtrack. Starší francouzské filmy (a kriminálky zvláště) dokážou zaujmout nejen postavami, zápletkou a kritickým nezíráním, ale především pařížskou atmosférou. A tou je Poslední adresa nasáklá vydatně. (20.06.2013)

Dva francúzske filmy v posledných dňoch (Beštia musí zomrieť a Posledná adresa), dve podobné hodnotenia (77 % a 74 %) a pritom aký rozdielny zážitok! Až po nazretí do profilu režiséra Giovanniho som zistil, že bol to on, ktorý nakrútil Dvoch mužov v meste a Čierny talár pre vraha (a pravdepodobne aj ďalšie výborné filmy, ktoré som zatiaľ nevidel). Miestni komentátori sa predbiehajú v označení Poslednej adresy za predstaviteľa francúzskej školy, klasickej kriminálky a presného herectva. Nemôžem než súhlasiť. Lino Ventura je prirodzený a uveriteľný ako napr. Gabin. Marlenka je síce iba takou jeho ozdôbkou, ale neprekáža. Príbeh je temný, smutný, dokresľuje ho výborná hudba a divák ani nevníma štyridsať rokov, ktoré od nakrúcania uplynuli. Nemám najmenší problém so štyrmi hviezdičkami. (16.05.2012)

Kriminální drama staré školy, jíž ani rezavějící panty a opadaná omítka neubírají nic na působivosti. Atypické vyšetřování, kdy ústřední dvojice nehledá pachatele zločinu ale jeho svědka, pozvolna gradované tempo plné motání se v slepých uličkách, důraz na ubíjející stereotyp policejní práce, při níž se vyšetřovatelé k cíli posouvají pouze malými krůčky, všechny stopy musí prověřit osobně, oběhat po svých - jak poctivý a osvěžující prožitek oproti dnešním géniům s laboratořemi a superdatabázemi! "Poslední adresa" také výborně pracuje s kontrastem hlavních hrdinů (skvělí Ventura i Jobert), on životem zkoušený profesionál, který již dávno pochopil, že s prohnilým a neosobním aparátem nejde pohnout, ona nadšená, naivní, angažovaná. S blížícím se závěrem atmosféra snímku podpořená výbornou hudbou potemňuje, očekávaný klimax nechává na moment vydechnout hrdiny i diváky, aby je vzápětí o to silněji udeřil přímo do tváře obludným realismem posledních scén... i po 44 letech silná podívaná. (16.10.2014)

Zvláštní, moc nevím, co napsat, protože se mi nechce rozpitvávat, co přesně se mi v tomto filmu líbilo. Takže snad jen - tenhle film má NĚCO, co asi nedokážu pojmenovat, ale zcela mě to uchvátilo. Pro mě osobně nečekaně příjemné překvapení na obrazovce ČT2. Úžasný film, kterému nemám co vytknout a který chci vidět znovu - nejlépe hned teď, bezprostředně po doběhnutí závěrečných titulků. UPDATE 7. 10. 2014 - I na druhé zhlédnutí jsem se ujistil, že mě tato výtečná kriminálka strašně baví. A to hned z několika důvodů. Jednak je to díky výtečnému obsazení - vyjma jednoho mizerného filmu, který ani nestojí za řeč, jsem žádný jiný film s Lino Venturou nikdy neviděl, ale nebrání mi to prohlásit, že je v roli inspektora Leonettiho zcela excelentní - v očích je mu doslova vidět ten smutek z našeho světa, který mu vzal to nejdražší, co měl. Ona vůbec je ta jeho postava strašně zajímavá, a celý film působí dojmem, jako by byl vytržen z celé série filmů, které spojuje postava jednoho detektiva (jsem aktuálně líný to zjišťovat, ale pokud skutečně zůstalo jen u tohoto jednoho filmu, je to bezesporu škoda). Velmi se mi líbila i Marlène Jobert v roli jeho asistentky, byť je to postava dosti podružná, a její hlavní funkcí je především poskytnout kontrast inspektorově mužnému charismatu - kdyby tu pihovatou zrzku z filmu vyškrtli, ochotně bych to snesl, ale jsem srozuměn s tím, že žánr si odnepaměti žádá, aby byli vyšetřovatelé zločinu v páru. Výtečnou jsem shledal i hudbu a střih, jakož i napínavý scénář - coby milovníka citroënu DS mě v tomto filmu potěšil i hojný výskyt tohoto vozu. V momentě, kdy dobíhá poslední záběr a v obraze se objeví Eminescův citát „Život je promarněný dar, pokud ho člověk neprožil tak, jak po tom toužil.“ (který s filmem v podstatě nemá lautr nic společného, ale co na tom), v člověku se rozleje až jakási příjemná melancholie, podpořená smutným závěrem filmu. Na plný počet to sice není - 5 hvězd mám přece jenom vyhrazeno pro zásadní filmové počiny historie nebo naprosté srdcovky - ale 4 hvězdy to myslím snese zcela bez uzardění. (23.05.2012)