Dotieravý chlap

Jméno Francois Pignon je ve Francii patrně synonymem pro otravného smolaře (namátkou Uprchlíci, Otec a otec, Kondomedie, Dablér, Blbec k večeři, Osina v zadku). I v tomtopřípadě by nájemný vrah Milan přijel, picnul do černého a zase odjel. Jenže pignonovy psí oči ho donutí neustále telefonovat, prohánět se autem a přitom krotit pitomcovy sebevražedné touhy. Přiznám se, že jsem se docela bavil, ale i k tomu, že nemluvný zabiják s kamenným výrazem v tváři pobral veškeré mé sympatie a smolař by letěl z prvního okna, které bychom společně potkali. (17.09.2012)

Lino nepotřebuje žádnou zbraň, jemu stačí jediný pohled a mrtvoly padnou bez hlesu na zem. Miluju tyhle herce, kteří pohledem a mimikou mnohdy řeknou daleko víc než mluveným slovem. Ke konci jsem přemýšlela, jestli by nebyl nejlepším východiskem dobrovolný pád ze střechy dolů. Já osobně bych to nutkání měla:-) Čas od času se ráda dívám na tyhle praštěné komedie, kde se jen báječně odreaguju od těch skutečných trablů života. A taky se mně moc líbil ten typicky francouzský hudební podkres. (18.01.2018)

Solidní francouzská komedie, která ale (aspoň podle mě) prostě neni tak dobrá, jako pozdější filmy na stejný téma s dvojicí Pierre Richard a Gérard Depardieu. Hlavně Jacques Brel mi do tý role moc nezapadal. Kdyby v tom místo Brela hrál Richard, možná by to i na ty 4 hvězdy bylo. Takhle dávám průměrný 3. Jinak potěšila akční jízda s Renaultem 12 Gordini. Tahle vzácná verze se ve filmech moc často nevidí. (01.02.2015)

Francúzske komédie poslednej dobe začínam veľmi vyhľadávať pre ich pôsobivosť, že i keď majú na oko vyzerajúci hlúpy príbeh, tak je to len zdanie, lebo práve takéto milé komédie vedia zaujať svojou svižnosťou, temperamentom a samozrejme vtipnosťou. Ja som zatial Lina Venturu v zlej roli či filme ešte nevidel a aj tu dokazoval, že je pravom legenda filmového plátna.  Príbeh o nekompromisnom vrahovi, ktorého nemôže nič zaskočiť, ani kľučka od rolety, tak dostane nevídaného protivníka a tak k vynikajúcemu Linovi Venturovi sa čírym zúfalstvom dostane babrák, ktorý sa nevie ani poriadne zabiť, ale narobiť zmätok, to je jeho druhé meno a Jacques Brel takého zúfalca zahral bezchybne . Až tak, že aj ja sám som ho už chcel zahrabať na záhrade a o to práve išlo, že tu sa malo fandiť zabijakovi a nie nešťastníkovi. Lino Ventura sa len raz počas filmu zasmial a to bola jedna z pamätných scén filmu. Je fakt, že v príbehu sú nejaké medzery, ale film bol stvorený na pobavenie a to mu vychádzalo až do samotného konca. Nie je o čom, silne 4*. (19.06.2023)

Typicky scénář Francise Vebera s dvojicí "pomatený zoufalec a stoicky klidný drsňák", která si časem vymění role. Ale Dotěrného chlapa vidím jako jeden z těch slabších "buddy movies", protože hlavní dvojice není zdaleka tak sehraná jako později Pierre Richard a Gérard Dépardieu. Jacques Brel v titulní roli je tak neskutečně otravný, že na místě Lina Ventury bych ho odprásknul hned. :-) Remake spolehlivého Billyho Wildera Kamaráde, kamaráde! (USA 1981) je o něco lepší. 50% (24.11.2005)