Bílá královna

Od seriálu jsem si sliboval mnohem více, než jsem následně dostal. Tvůrci evidentně nepracovali s přemrštěným rozpočtem, takže se veškerá akce odehrává mimo záběr a mnohem větší pozornost se věnovala romantice a častému odhalování tělesných partií (ano, horňáci jásají). Do děje byla, čertví proč, vepsána i jakási čarodějnická linie (asi pro úspěch Harryho Pottera), která mi fakt lezla na nervy. Dohromady to pro mě byla jedná velká směs negativ i pozitiv, takže neutrální tři kousky zhruba vystihují můj názor na celý tento počin. (25.01.2021)

Vzhledem k tomu, že se seriál Bílá královna věnuje dost dramatickému období v dějinách Anglie, tak je na můj vkus až příliš zromantizovaný. Taky jsem moc nepobírala ty nadpřirozené schopnosti v ženské rodové linii Alžběty Woodvillové. To si mohli tvůrci opravdu odpustit. Nicméně několik dílů bylo natočeno celkem poutavě, tak přimhouřím oko nad tou hromadou zbytečného balastu. (60%) (14.03.2021)

historická seriálová druhá liga, která se lehce opírá o skutečnost, ale místo bitev a zajímavé výpravy nabízí primárně zákulisní kejkle, závody o to kdo dřív porodí potomka, ne zrovna zajímavou poloromantiku a jakési pokusy o čarování. Ještě že je tady Rebecca Ferguson. Ta je dobrá úplně všude a i tuhle veskrze průměrnou sérii dělá stravitelnější...50% (11.05.2022)

Za vším hledej ženu aneb jak by to vypadalo, kdyby ve Válce růží hrály hlavní roli příslušnice nežného pohlaví. Jistěže se během těchto mnohaletých bojů našla řada vyjímečných šlechtičen, které nemalou měrou přispěly do rodových rozbrojů a kupříkladu role Margaret Beaufortové, Margaret z Anjou či Elisabeth Woodvillové zde ani nebyly příliš zveličeny, ačkoliv poslední jmenovaná tu byla až příliš démonizována. Na druhou stranu Anna Nevillová či Jacquetta de Luxembourg takový vliv rozhodně neměly. A ani osudy Jane Shore tu nejsou příliš věrohodné. Nicméně seriál se poměrně věrně drží historických reálií, což potěší. Méně už potěší zdlouhavost, přehnaná romantika a až příliš velký počet intrik. Skoro to vypadalo, že na královském dvoře není jediná žena, která by neměla v něčem prsty a byla alespoň trochu normální. Ale chápu, že předloha byla primárně určena našim lepším polovičkám. K hercům nemám výhrady. Podle očekávání hrál z mužského ansáblu prim James Frain jako králotvůrce hrabě z Warwicku a ženským partům vládla naprosto perfektní Amanda Hale v roli fanatické a ambiciózní Margaret Beaufortové. V pozdějších dílech nebyl špatný ani Aneurin Barnard, který se pomalu proměňoval v Laurence Oliviera a jeho Richarda III.. Celkově to nebylo vůbec zlé, ale je škoda, že tvůrci, snad z nedostatku financí, celou věc nepojali trošku ve stylu Tudorovců, kteří na White Queen de facto přímo navazují. Asi by to bylo normálně za méně, ale protože mám pro středověk i Válku růží slabost, dávám 80%. (01.12.2013)

Příběhy tří žen, kterým je anachronicky vnucovaný větší vliv na historické události, než jaký skutečně měly. Každá z nich vzbuzuje určité sympatie jenom v těch nejzranitelnějších momentech. Ze tří hereček svůj part zvládá nejlíp Rebecca Ferguson. A jak je bohužel zvykem, zvýraznění ženských postav jde částečně na úkor jejich pánských protějšků. Bohužel nejvíc Bílou královnu sráží dolů scénáře. Ponechám stranou vyslovené hlouposti, jako je volný prostor pro intriky královny v klášteře nebo "zázračně zachráněný" princ. Do deseti dílů se tvůrci především snažili dostat až moc událostí. Výsledkem není bohatý děj, ale to, že postavy nejsou rozvíjené, ale často jenom mluví o tom, s kým se spolčil králův bratr a jak velké šance má nějaký Tudor na trůn. Tyhle postavy zkrátka jenom těžko budí nějaký záchvěv emoce, když jim usekávají hlavu nebo k tomu dávají rozkaz. A nepřekvapivě pak seriál končí bitkou, kterou (ha, spoiler) vyhraje nějaký týpek, se kterým jsme strávili minimum času a jeho triumf vskutku není happy end, jelikož se na trůn dostal přes čtyři mrtvoly, z toho dvě děti. (24.09.2015)