Bílá královna

Příběhy tří žen, kterým je anachronicky vnucovaný větší vliv na historické události, než jaký skutečně měly. Každá z nich vzbuzuje určité sympatie jenom v těch nejzranitelnějších momentech. Ze tří hereček svůj part zvládá nejlíp Rebecca Ferguson. A jak je bohužel zvykem, zvýraznění ženských postav jde částečně na úkor jejich pánských protějšků. Bohužel nejvíc Bílou královnu sráží dolů scénáře. Ponechám stranou vyslovené hlouposti, jako je volný prostor pro intriky královny v klášteře nebo "zázračně zachráněný" princ. Do deseti dílů se tvůrci především snažili dostat až moc událostí. Výsledkem není bohatý děj, ale to, že postavy nejsou rozvíjené, ale často jenom mluví o tom, s kým se spolčil králův bratr a jak velké šance má nějaký Tudor na trůn. Tyhle postavy zkrátka jenom těžko budí nějaký záchvěv emoce, když jim usekávají hlavu nebo k tomu dávají rozkaz. A nepřekvapivě pak seriál končí bitkou, kterou (ha, spoiler) vyhraje nějaký týpek, se kterým jsme strávili minimum času a jeho triumf vskutku není happy end, jelikož se na trůn dostal přes čtyři mrtvoly, z toho dvě děti. (24.09.2015)

O Válce růží jsem se ve škole učil, že to byl boj mezi rody Lancasterů a Yorků. Až díky tomuto seriálu jsem se něco blíže dozvěděl o několika silných ženách té doby (Markétě z Anjou, Alžbětě Woodvillové, Anně Nevillové, Markétě Beaufortové), které stály po boku svých manželů či otců (králů Jindřichovi VI, Eduardu IV a Richardu III). Doba to byla drsná a plná krve, díky tomu důrazu na zmiňované ženské postavy je zde ale možná až přemíra romantiky (a erotiky). Alžběta Woodvillová se svou dcerou rovněž Alžbětou tu zas každo chvíli kouzlí (a ovliňují tak výsledné události), což mě tedy moc nebavilo. Ze všech těch zmiňovanaých žen mě tak asi nejvíce zaujala (ač ne svým vzhledem) postava Markéty Beaufortové, která po celou dobu jde fanaticky za jediným cílem a to naplnit "boží" záměr, že se její syn Jindrich Tudor má stát anglickým králem. Kdo zná anglické dějiny tak ví, že se jí to nakonec podařilo a jeho nástupem na trůn došlo k symbolickému smíření Lancasterů s Yorky. ******************************************************************************************************* Po vzhlednutí všech dílů se nemohu odpustit komentář ke dvěma fabulacím v celém vyprávění. Že se dle autorů seriálu Alžbětě Woodvillové podařilo zachranit (nastrčením dvojníka) alespoń jednoho ze svých synů (Richarda) před trpkým osudem princů z Toweru (jak jsou Eduard a a Richard nazýváni v historiografické literatuře) ještě beru, neboť nad skutečným osudem obou Alžbětiných synů se asi vždy budou vznášet otazníky. Ale nechat Alžbětu z Yorku, budoucí manželku Jindřicha Tudora a anglickou královnu, milovat se před rozhodující bitvou s králem Richardem, to považuji vážně za vrchol. Tímto totiž tento seriál žel klesl na úroveň mýdlové opery. (28.02.2021)

Lekce anglické historie zhuštěná do deseti hodinových dílů. Měl jsem pocit, že seriál předpokládá divákovu bazální znalost dějinného období, ve kterém se odehrává (1464–1485). Jelikož jí nedisponuji, tak jsem se v ději a postavách chvílemi ztrácel. Bylo proto zapotřebí se trochu dovzdělat. Jde spíše o konverzační drama, byť ani o pár vydařených záběrů z bitev není divák ochuzen. Dobová výprava je na vynikající úrovni, jen se mi moc nepozdával výběr/maskování některých herců. Například samotný král Edward IV. mi přišel jak vystřižený z nějakého lifestylového magazínu, a to po celých zobrazovaných 20 let jeho života (jeho představitel vizuálně vůbec nestárnul; až v den jeho smrti mu nechali narůst vousy). Z herců se mi naopak nejvíc líbila Amanda Hale, představitelka Margaret Beaufort, a potom David Oakes, který ztvárnil králova bratra George a kterého znám už z mé oblíbené „středověké“ minisérie Pilíře země a taky z Borgiů. (20.08.2015)

Britská historie je velice bohatá, vydala by snad na tisíce dalších seriálů - a obzvlášt pokud by to bylo pod záštitou BBC, rozhodně by se vždycky jednalo o velice kvalitní počiny. Spojení Británie a historie nemůže prostě nikdy vyjít špatně. Období krvavé války růží si už dlouho něco podobného zasloužilo. The White Queen splnuje všechny moje požadavky do puntíku - napětí do poslední minuty, krásné kostýmy, intriky jak se patří, charismatické postavy. Každý díl je jako jeden výborný dobový film a působí jako realistická Hra o trůny. Obzvlášt jsem si zamilovala Rebeccu Ferguson v hlavní roli a mladého Ironse jako krále Edwarda. Uvidíme, jestli do úplného konce neztratí tempo, ale silně o tom pochybuji, takže jasných pět. EDIT: V posledních dílech mám výtky ke vzhledovému nestárnutí postav (to se opravdu nepovedlo), navíc sílí můj odpor k představitelce Anne, která hraje již od počátku opravdu, ale opravdu mizerně. Myslím, že by navíc bylo lepší zaměřit se v celém seriálu na jedno kratší období, než na dvacet let, působí to mnohdy zmateně a překombinovaně. (25.07.2013)

Celkom príjemné seriálové prekvapenie, hlavne z pohľadu vykreslenia jednotlivých postáv a ich hereckých predstaviteľov. Okrem krásnej R. Ferguson tu jednoznačne dominuje Amanda Hale, ktorej výkon v kontexte jej postavy Margaret Beaufort bol často až šmakózny, radosť pozerať. Asi tak nejak som si ju vždy predstavoval. Ani čo sa týka "palácových" intríg si nemôžem sťažovať. Zaujímavá šachová partia, ktorá trvá cca dve desaťročia, poskytla dostatok záživnosti a len minimum nudy. Samozrejme, niektoré diely ma bavili menej a iné zase viac, ale vo všeobecnosti som ani raz nebol sklamaný, hlavne keď si k tomu pripočítame aj peknú výpravu. Tiež sa mi páčilo ako umne tu boli výmysly a rôzne čáry-máry v podaní žien Riversových zakomponované do reálnych historických udalostí, vidno, že autorka predlohy sa v danom pomerne chaotickom období anglických dejín vyzná dokonale a čo je hlavné, nechýba jej ani veľká dávka fantázie ako dať tejto zaujímavej téme punc lákavého populizmu, takže tento seriál si určite užijú aj neznalci, dokonca aj tí, ktorí dejiny nemajú moc v láske. Veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 (08.11.2017)