Bedári

Hossein dokáže vytvořit místy pořádně působivou, mrazivou atmosféru. a některé pasáže jsou vskutku velmi povedené. Z příběhu je toho, ale dost vynechané. Pro mě velmi důležitý Thénardiér má dost málo prostoru (a hraje ho Jean Carmet, který se mi na to nehodí.) Ve druhé části se Hossein začne vyžívat v různých zpomalovačkách, flashbacích a podobných uměleckých záběrech. A takhle se podle mě Bídníci moc vyprávět nedají. Kdybych ten příběh neznal, asi bych se úplně ztratil a vůbec by mě to neoslovilo. Tak třeba závěrečná Valjanova smrt je ztvárněna možná zajímavě, kde je to dojemné shledání s Cossetou a Nicolasem? Kde Thénardierovo předání informací Nicolasovi, na základě kterých Nicolas pozná, že ho Jean Valjean zachránil? I Javertova smrt je ztvárněna možná zajímavě, ale divně. A taky je tam pořád tma. Asi pokus o temnou atmosféru, ale místy není skoro vůbec nic vidět. Ovšem, Lino Ventura hraje jako o život a Bouquet se pro tuto snad narodil. (17.05.2019)

Režijní vedení Roberta Hosseina je opravdu mistrovská práce. Obraz, atmosféra, přesvědčivé herecké výkony to všechno v příběhu, patřící ve Francii mezi absolutní literární vrchol. Mně osobně by více vyhovovalo, kdyby dílo nebylo rozdělano na dvě části a šlo v TV na jeden zátah, ale chápu, že by asi hodně diváků nejspíš omyly. (17.12.2014)

Vzít monumentální bichli rozměrů Bídníků a převést ji na filmové plátno tak, že se podaří vystihnout jejího ducha, to je umění. Uměním, ač jiného druhu, je také vykuchat z ní veškeré důležité dějové body a přitom se k ní nepřiblížit ani na píď. Síla knihy netkví v dějové linii ani v nějaké té kritice nespravedlivého společenského řádu, její skutečná síla leží v odbočkách od děje, v zdánlivě nepodstatných líčení alá popis bitvy u Waterloo, v mnoha vedlejších postavách, jejichž vliv na hlavní příběh je minimální, v makabrózních pasážích, které s uličnictvím brakové literatury pomrkávají na čtenáře a připomínají mu, že čtení je taky (nebo hlavně?) o zábavě. Nic z toho se zde nenachází, místo toho se Hossein puntičkářsky soustředil na to, aby vynechal co nejméně zastávek Valjeana na cestě z galejí až k závěrečnému konci a to stylem, že většina filmu spíš připomíná ilustraci k vydání určenému pro žáčky prvního stupně základní školy. Většinu doby to navíc šustí papírem takovým způsobem, že jakoukoli scénu, která k vyprávění používá vyloženě filmových prostředků (třeba stylově neoriginální bitva na barikádách), jsem hltal s nenasytností alkoholika, co si dává své první ranní pivo. Jest vtipné, že to, co se tak Hosseinovi podařilo vystihnout nejlépe, byla unylost Cosetty (zlatá Eponina, ta je v kontrastu s ní čistou esencí pořádné ženské a dal bych ji před C. přednost tisíckrát), otravnost Maria a vůbec unylost celé jejich milostné linie, což je ovšem nejspíš nějaké dobové klišé, jelikož při nedávném čtení Hraběte Monte Crista jsem na podobnou uvzdychanou lásku narazil taktéž. To je ovšem na podobně ambiciózní dílo poněkud málo a jako takové vidím jeho účel pouze v tom, že nějaká uvědomělá a líná paní učitelka tím může zabít pár vyučovacích hodin, kdy to pustí žákům místo toho, aby jim musela o Bídnících vykládat s vědomím, že většina z nich se ke knize nepřiblíží ani omylem. (10.07.2014)

Hluboce podprůměrné! Všechno je na tomhle filmu mizerné: herecké výkony, hudba, střih. Mimochodem jaký smysl mělo to zastavování obrazu? Měla jsem dojem, že se dívám na nekvalitní dvd - a to už vůbec nemluvím o té trapné oslavě revoluce, ani ta se jim nepovedla - v tomto případě ovšem bohudíky! Zato patos by se mohl krájet! (13.12.2014)

Navzdory televiznímu zpracování neubralo tomuto miniseriálu ani oněch třicet let nic na přitažlivosti. A podle mého názoru, i když je na dějové ploše delší, dokáže si tento snímek udržet pohodovou atmosféru ve všech dílech. Domnívám se, že každá verze této klasiky vždy něčím překvapuje, a ani zde tomu není jinak. Je zřejmé, že především Lino Ventura s profesionální lehkostí dodal tomuto zpracování na atraktivnosti. Těžko říci, co je lepší, jestli ta s Jeanem Gabinem nebo tahle, přesto všechno, nebo možná i právě proto, nesporně obě zmíněná filmová díla poskytují kvalitní drama o hledání dobra a zla, a to je hlavní, alespoň pro mne, proto hodnotím***** (15.01.2012)