Mlčenlivý

Lino Ventura otáčí hlavu ke svému rameni, ale tentokrát na něm nehledá motýla. Jeho krční páteř se musí namáhat víc, protože se ohlíží, kdo po něm jde.. S trefným anglickým názvem „Escape to Nowhere“ se vypráví především obrazem a nelze čekat, že se z osvědčené linie „osamocený muž hozen do oka hurikánu mocenských zájmů“ někam výrazněji uhne. Hodně to okysličuje hudba. Zatímco intenzitu finále zhutní Brahms, Goraguerův ústřední motiv dohání až k lítosti nad hlavním hrdinou. Mimochodem, jeho představitel se svými úspornými gesty nemohl být lepší volbou. Kdybyste na páteř jeho postav přiložili libelu, bublina mezi ryskami by se strachy nepohnula.. (16.09.2022)

Nějak nevěřím, že KGB v 70. letech měla v západní Evropě tolik agentů, aby z toho jeden francouzský neuměl vyváznout. Ale budiž, i když přistoupím na tuto hru, pořád mi to přijde emocionálně chladné (i když se tvůrci snažili trochu zatlačit na city s bývalou manželkou, ale také to plave po povrchu). Hodně je zde vidět pokus vzít si něco z Hitchcocka (včetně závěrečné scény s koncertem), ale jeho nevinně obžalovaní muži prchají, aby našli skutečnou pravdu. Zde je nám jasné, že to může skončit jen dvěma způsoby. Ventura to odehrál, jak nejlépe mohl, lokace jsou skvělé - v podstatě jde o takový malý cestopis po Londýně, o Paříži a po pařížském venkově včetně hor. Ale přece jen ty skoro dvě hodiny se poněkud vlečou. (17.07.2017)

Tento snímek se může směle pyšnit dvěma obrovskými přednostmi, tou první je Lino Ventura, naložil si mlčenlivého vědce na bedra a odtáhl celý film v podstatě sám. Druhou je houstnoucí atmosféra a stupňované napětí, nevěřila bych, že se u toho budu kroutit jak užovka a cítit mráz v zádech (sledovat aktivity tajných služeb mi stále nedělá dobře). Takže ano, strhující boj o přežití jednoho osamělého, který uvízl v síti špionáže znepřátelených stran, mě dostal. Plus hudební podmaz vynikající. P.S. A drobné výtky si nechám od cesty.. (22.10.2019)

Nebudete vědět, kdy, nebudete vědět, kde… Vžít se do kůže hlavní postavy je asi stejně příjemné jako ustlat si v jámě pod rozhoupaným kyvadlem. Ještě před polovinou filmu jsem měla takovou paranoiu, že mít doma zaparkovaného psychiatra, už bych byla v čele pořadníku na polstrovanou cimru – nebo rovnou na odstřel. Lino Ventura může mít půlhodinu bez jediné repliky, protože mu stačí jediný drobný pohyb, aby divákovi přeběhl mráz po zádech, anebo se sevřelo srdce. Člověk s citlivou duší vědce, zahnaný osudem do pasti a pozice tvrdého chlapa, který ve faktu, že jeho dny jsou sečteny, nevidí důvod ke kapitulaci. „S kulkou v hlavě není člověk svobodný.“ (03.02.2013)

Lino Ventura je chlapácky typ a presne toto mu vždy sedelo. Mlčenlivý vo filme nie je len on, ale film je akosi takto pojatý celý. Mnoho dialógov tu nehľadajte, no o to viac si užijeme naháňačiek a tajných sledovačiek. Špionážny film zo starej školy. Rola ušitá Venturovi na mieru. Kto iný, keď nie on? 80%. (23.11.2014)