Taxi do Tobruku

Tři z mnoha pravidel války v praxi: Neandrtálec přežije intelektuála. Potulovat se bojištěm v barvách nepřítele je dvojnásobně nebezpečné. Nesnaž se nepřítele poznat osobně, hůř se pak bude zabíjet.. Trocha toho nezbytného špičkování mezi chlapy, pár ostrých scén (minové pole), zbytečně rozverná hudba a lakonický konec, potvrzující výše uvedená pravidla.. (10.05.2016)

Tak i konečně já se svezl taxíkem do Tobruku. A říkám rovnou, že budu spoilerovat. V taxíku se sešla vybraná společnost, o tom žádná. Tak vybraná, že jsem na ní měl možná přehnané nároky a nejen na ní. Hned v úvodu mne překvapilo, že u LRDG byli Svobodní Francouzi, ale to byla moje neznalost. Útok stodevítky (byť jak já říkám kapslíkový) potěšil, tahle mašina se v poválečných filmech hned tak nevyskytuje. Jenže poté co hoši přestoupí na německé vozidlo (identifikoval jsem je jako přepapundeklovaný Dodge WC2 ) to začne být s nasazeneou technikou hodně špatné. Němci jezdí nam nějakých opapundeklovaných obludách proti nimž by M3 Lee pověstný v Africe svým vysokým profilem působil jako list papíru. To se týkalo i některých nákladních aut a transportérů. Je to škoda, šedesátý rok ještě nebylo tak dávno po válce aby se někde nedala schrastit kloudná technika.... Jelikož jsem pochopil, že je to film více než válečný spíše konverzační, snažil jsem se přeladit na ony rozhovory během jízdy. A ač si tu někdo chrochtá blahem nad ryzím chlapstvím válka neválka, já tomu prostě nevěřil. Takovýhle kamarádčofty, společné pečení šneků... To může dělat jen Ventura, Aznavour a Krüger v romantickém filmu o přátelství mezi Němcem a Frantíky. Skutečnost by byla si jiná. Sice závěrečný zásah Greyhoundů zajistil mé rozkolísané hodnocení na třech hvězdách (pomalu se to šinulo ke dvoum), celkově ale film jako válečná záležitost může fungovat jen pro širší diváctvo, ne pro milovníky tohoto žánru. A přitom jsou filmy z té doby, které jsou skvělé. Např. Hořké vítězství (1957). Dávám tedy za tři kanystry vody. * * * (21.06.2016)

Dobrý dobrodružně dramatický snímek s vynikající dvojicí Lino Ventura a Hardy Krüger (zblí členové té party včetně Charlese Aznavoura jsou sice trochu do počtu, ale také mají své chvilky). Pokazil mi ho jen místy nevhodně jásavý hudební doprovod málem ve stylu Sedmé roty a také konec, ze kterého by šlo vymáčknout víc, kdyby nebyl tak rychlý a useknutý. Škoda. Alespoň že ten tolik propíraný dabing mi vůbec nevadil. Myslím, že Martin Stránský Venturu zvládl. (08.05.2016)

Vynikající válečné drama, které je možná poněkud pozapomenuté (toho času 190 zhlédnutí). Od samotného začátku se rozjíždí skvěle namíchaná jízda pouští, kde není nouze o dílčí zápletky, příběhy vojáků, zvraty, decentní humor a sympatické hrdiny. Hardy Krüger a Lino Ventura pozdvihují tento snímek na zasloužených 5 hvězdiček, čemuž ovšem napomáhá také atmosféra, děj a hudba. Až na pár logických nedostatků v chování francouzských vojáků nemám výtky. Snad ještě malou poznámku si dovolím - z průjezdu minovým polem se možná dalo vytěžit o malinko víc. Dojem však zůstává čistokrevný. (08.06.2015)

Inteligentní válečný film. Především však výjimečné mezilidské drama. Jestli chcete poznat absurditu války v té nejčistší podobě - Un taxi pour Tobrouk je ideální výběr, podle mě dokonce to nejlepší, co se vůbec nabízí. Příběh čtyř francouzských vojáků a jednoho německého důstojníka, kteří společně putují pouští, je podán tak přirozeně, tak krásně - někdy dokonce úsměvně - a přece o to naléhavěji. V hlavních rolích Lino Ventura, Charles Aznavour a Hardy Krüger, který zde stejně jako v dalším báječném snímku Let Fénixe hraje vlastně celý německý národ. Tady však musí být Krügerův Ludwig von Stegel sympatický naprosto všem, i když asi ne úplně od začátku. (24.07.2005)