Marie Kroyer

Velmi rad by som suhlasil so 4 hviezdickovymi uzivatelmi a este radsej  by som zo seba urobil muslitela, ktory ocenil tazky udel tej tazko skusanej zeny, novatorsky strih atd. prirodazial v sebe musim odhalit len laika - nedouka, ktory nikdy nestudoval filmovu teoriu, a hoci mam rad rezisera Bergmana, tu rozhodne nevidim, zeby reziser August mal Bergmanov talent - ne, nema. Film hodnotim ako dalsiu zbytocnu ukecanu  usmolenu  skandinavsku depresivnu srajdu - reziser na Bergmana nema a v zivote mat nebude a na dpresivne melancholicke filmy mi staci uz spominany velikan svetovej kinematogarfie  : 30 % (15.11.2022)

Tento film má podle mých dojmů daleko do propracovaných ság, do výletů po lidských duších a hlubokých zákoutí vědomí, jak jsem u národů severu zvyklý. Jde více po povrchu věcí a jednotlivé postavy se mi zdají jen nastíněné, ale nikoliv poznané do těch svých hlubin. Ale mnohdy je ta hloubka právě jen v románech, než v životě a život sám je zkratkovitý... plný rozhodnutí, kterých pak lidé litují. Marie je oběť, ale ne ta doslovná, která je vláčena osudem. Je to silná žena, schopná se o sebe postarat. Je také malířka, jako její muž, ale nemá ten geniální talent jako on. A její muž ji to dává najevo nejen ve chvílích svých výletů do temnot, ale i ve střízlivém stavu. V atmosféře dané doby je složiné zůstat sama s dítětem a tak v čase, kdy se odvažuje k životnímu rozhodnutí, nechává malou dcerku doma. To se však vztahu matka - dítě stane osudným. Je to poměrně smutný příběh, kde jediným člověkem, co se hroutí, je sám mistr. Ostatní jsou (alespoň psychicky) pevní, ale radosti jim to v životě nepřidá. Východiskem se pro Marii stává pouze přijmout osud, jaký je a vydat se na novou cestu s druhou narozenou dcerou a možná i s jejím otcem - v tom příběh zůstává otevřený. (25.12.2013)

Severské filmy patří k tomu lepšímu, co současná světová kinematografie produkuje. K životopisným filmům přistupuji ovšem poněkud rezervovaně, často se u nich nudím. Tenhle film byl z tohoto hlediska mírně nadprůměrný, příběh ženy, která je manželkou malíře - schizofrenika a marně se od něho pokouší odpoutat, aby našla lásku u švédského skladatele Hugo Alfvéna, ale kterou zase během těhotenství odmítne Švéd, to je hluboká sonda do duše věčně trpící i milující ženy. Kromě těch dvou mužů je to i její dcera, která nakonec odmítá vrátit se ke své matce, která ji na nějaký čas musela zákulisním jednáním advokáta opustit... Je to vlastně velmi tragické. (16.12.2020)

Těžký osud těžce zkoušené ženy ve filmu, který to divákovi chtěl dát co nejvíc najevo. Tenhle film je totiž plný bezmoci, deprese, smutku a zášti, která ne a ne zastavit. A nezastaví se ani v moment, kdy bych to tý Marii fakt strašně přál. Seveřani se tady pustili do své zajímavé historie a zasekli se na emocích, které ve svých filmech bravurně zvládají, ale dál s nimi už nikam nepokročili. Po celý film tak nezbývá nic jiného, než za Marii přetrpět její těžce zkoušený život a je otázka, jestli někdo takový film dokáže překousnout. (16.10.2013)

Niekto tu napísal,že je to sterilné...áno spracovanie a práca s kamerou je trošku "chladná " ale to je predsa u severských filmov bežné a berieme to ako taký " trademark" ... Mimochodom tá kamera a jej hra so svetlom je úžasná ! príbeh je tichý..komorne ladený a nie je vôbec predvídateľný .... zo začiatku sa môže javiť,že je to tuctová záležitosť ale zdanie klame...film je plný prevratov..nechám na vás či sú dôveryhodné. (25.07.2013)