Návštěva z vesmíru

V 50 letech vznikalo plno sci-fi a hororů. Některé se staly megaúspěšné. A na některé se lehce zapomělo, tak jako ICFOS. Tenhle film má sice slabej scénář a je docela úsměvnej. Ale zachraňujít to poměrně vydařené efekty. Naopak co film trochu sráží je přece jenom málo scén s emzákama. Ale Arnold si jako vždy skvěle poradil. Filmu dávám o něco víc protože nedávno jsem viděl o něco horší scíko This island earth, který mě neuvěřitelně zklamalo takže jsem od tohohle taky moc nečekal. (15.07.2010)

Plakátové Info: SPEKTAKULÁRNÍ! Z PLÁTNA TĚ ZACHVÁTÍ VE SVÉM OBJETÍ! __ Spíše než jako dobré scifi to beru jako dokonalý relikt doby. Jack Arnold se tímhle perfektně strefil do éry mccarthismu, kdy americkou společností cloumal strach z plíživého komunismu, kde jeho úlohu tady suplují mimozemšťané. Zpočátku to moc nefunguje, hapruje to proporčně (výbuch s takovým kráterem by vyhladil půlku Kalifornie), ale počínaje monologem o strachu z odposlouchávání to nabere správný paranoidní atmosféru, s obavami o infiltraci mimozemskými silami a to, že zdejší ufouni jsou vlastně kladnými postavami, které chtějí jenom čas na opravu své kosmické lodi, tomu dává neobvyklý paradoxní šmak. Ten film předběhl dobu i v tom, že jako první ukazuje možnost mimozemšťanů převtělit se do těl běžných občanů (což bylo v následujících letech několikrát s úspěchem použito). Nechybí i několik pěkných trikových sekvencí (laserová pistole), ale především jsem tomuhle filmu vděčný, že po velkém úspěchu v kinech nastartoval v 50.letech Jacku Arnoldovi úspěšnou kariéru a zacementoval ho jako jednoho z vůbec nejlepších sci-fi režisérů ´Zlatého věku´. (19.10.2023)

V mnoha ohledech inspirativní sci-fi snímek poprvé zpracovává scénář Raye Bradburyho (ač přispěl jen myšlenkami) a je také režisérským debutem mistra trikového sci-fi Jacka Arnolda, jehož počin byl v době studené války osočen za levicový, nedodržuje totiž obvyklé paranoidní šablony. Přítomnost vesmířanů vnímáme a děsí nás skrze zvláštní hudební motiv, vněmž zaznívá elektronický nástroj theremin, už v té době spojován s žánrem sci-fi. Emzáci na sebe berou podobu lidí, neviditelnosti, ale i překvapivých záběrů z úhlu pohledu jednookých bytostí. Pacifistické vyznění filmu je jen omezené, mimozemšťané jsou opět děsivými predátory, kteří vědí co jsou lidské bytosti zač, přesto nemají zálusk na naší planetu, chtějí si jen opravit loď.. (09.03.2014)

Film který je typickým příkladem scifi snímků s padesátých let, které formu jakési ho podobenství vyjadřují obavy amerického obyvatelstva z komunistického útoku. Podobně jako třeba ve Válce světů z roku 1953. Avšak Arnoldovi "Vetřelci z Marsu" nepřicházejí se zlými úmysly. V tomto filmu se na rozdíl od většiny produkce tohoto žánru bojí vlastně jen ti, kdo se bát nechtějí. Ve filmu, je jako přetvářen obraz tedy jaké-si podobenství o studené válce: kde obraz agresivního Sovětského svazu, který v Americe za časů studené války byl zdrojem atmosféry nejistoty, tvořící proto základ vlny všemožných scifi filmů pojednávajících právě o tomto nebezpečí v podobě ohrožení zvenčí. Ve většině filmů tohoto žánru viděl jsem jich zatím tak zhruba deset (tento, Things to Come, Incredible Shrinking Man, Válku světů, Ufo útočí, klasiky klasik Invasion of the Body Snatchers, Incredible Shrinking Man, a Netvora z Černé laguny ), stejně nakonec čestní a spravedliví vítězí nad vetřelci. (11.05.2007)

Sice to v závěru podstatně ztrácelo šťávu, ale nakonec musím konstatovat, že jde o nadprůměrný a dobře koukatelný film. Je škoda, že tvůrci vsadili spíše na konfrontaci dvou světů, našeho a mimozemského, než na postupné budování tajemné atmosféry a hororovější nádech (a že ten potenciál tu byl! Při výměnách obyvatel za jejich dvojníky, jéje, tam bylo příležitostí), ale když jsem se s tím smířil, bylo to moc příjemné pokoukání. Zvlášť v závěru, když emzák líčí o tom, jak tisíce let jeho soukmenovci vzhlíželi ke hvězdám, chtěli dobýt vesmír... Hezká sci-fi ukázka střetu dvou odlišných, a přitom tak podobných kultur. Škoda jen, že atmosféra se vytratila. (22.03.2014)