Půjčovna masa

Velice poutavá sci-fi podívaná, jehož svět vás bude bavit a zajímat. O nahá těla, akční scény a zlomové momenty zde není nouze. Až jsem se občas trochu už v tom motala, ale finále vás vymotá. Zdevastovaná lidská povaha je místy krásně vyobrazena a i k postavám si dokážete najít nějaký vztah. I když osobně si nejvíc budu jako highlight pamatovat růžový batůžek, co nás celou dobu provázel. (27.02.2018)

Vizuálne Blade Runner do ktorého sa napasovali inšpirácie od rôznych iných sci-fi kúskov typu Repo Men, Náhradníci či Vyměřený čas. Chválim, že do seriálu kde telo = pouzdro zakomponovali necenzúrovanú nahotu. Ten prístup postáv mal byť však ešte s menším ostychom, aby to korešpondovalo so skutočnosťou, že telo nie je intímnosť, ale majetok (pridelený/vybraný). Väčšinu času sa zoznamujete so svetom a jeho rozmanitosťou, pravidlami, spoločenskými vrstvami. Do toho vstupuje hlavne akčnosť (bitky, streľba, mučenie). Najmenšiu časť tvorí detektívna zložka, ktorá to všetko drží pohromade. Vďaka atraktívnosti prostredia, pestrosti príbehu (občasné časové skoky, výmeny tiel,...) som si sledovanie užil. Do 5* však dosť chýba. Žiadnu postavu (či už herecky, alebo scenárovo) som si neobľúbil. Plná nahota je fajn osvieženie do TV sveta, kde sa š*ká a spí v podprsenkách. Ale herečky bohužiaľ krásou práve nehýria. Boli proste schopné odohrať čo mali a zároveň pritom ochotné všetko vytrčiť. Zápletka je zaujímavá a dobre premyslená, ale na prdel nikoho neposadí a akčné scény rozhodne nie sú áčkovej kvality. Napriek výtkam 4* sci-fi mix, ktorý dokáže dobre klamať telom. (16.12.2019)

Seriálový Deus Ex aneb vykrádačka, která si půjčuje u těch nejslovutnějších kolegů (nejen) kyberpunkového žánru; stylizací počínaje a klišé, dějem či tématy konče. Výprava vynikající, akce samoúčelně násilná. Což by tolik nevadilo, kdyby šlo aspoň o akci přehlednou. To však vždy není ten případ. Každopádně i přes pozvolnější rozjezd to zmíněný mišmaš vypůjčeného kombinuje více než zdatně a to především díky druhé polovině, která po všem tom kyberpunkovém pozlátku a násilí sympaticky staví na funkčních emocích a osudovosti. Má to tedy sice nepřehlédnutelné bugy (a potenciál zatím rozhodně není naplno využit), ale zdrojový kód je napsán sakra dobře. Což u žánrovky potěší vždy; speciálně pak když to platí o zástupci jinak spíše opomíjeného žánru. | S1: 4/5 | (06.02.2018)

1. série - 65% - Snažím se mít rád hlavního hrdinu, respektovat Purefoye v syrové rovině, nebo vnímat Vernona jako vtipného parťáka a ne jako protivně tvrdohlavou a jednorozměrnou výplň. A jde mi to až někdy do osmého dílu, který reprezentuje vše, co mi na seriálu vadí, a kdy to s vyšetřováním, pointováním nebo vzpomínám pomyslně vzdávám a užívám si jen a pouze stoprocentní vizuál (včetně jednoznačné královny Marthy Higaredy), snad nejpropracovanější obrazovou stránku, co jsem kdy v žánru viděl. O to víc lomím rukama pro stokrát viděné zvraty a v první řadě pro nesnesitelnou pózu otevřenosti všemu "zakázanému". Krev, nahota, sex, násilí, mučení, křik - a až na výjimky všechno v tak evidentně prvním plánu, že mi pak nezbyl prostor k tomu, abych tvůrcům ony finálové emoce, byť dost statečně ždímané, uvěřil na déle než pár sekund. Přirozenost se zapomněla někde ve flashbacích. Potenciálu byla hromada, ale výsledná chuť hořkne přílišnou rychlostí. 2. série - 30% - Jestli pokračování něco dokázalo dotáhnout do konce, tak pozvednout vzpomínky na první dobrodružství. Z něj si totiž nová sezóna bere to, o čem se mluvilo nejvíc a všechno násobí dvěma. Dostávám proto neopodstatněné množství mučících scén, zápletku se pokouší vysvětlovat zmatený Poe a v akci se dává důraz jak jinak než na krev. Bohužel nic z toho není to, co mě k začátkům Carbonu připoutalo. To, co jsem rád měl, teď buď chybí (Martha Higareda), vyvíjí se směrem, který mi nic neříká (sám Takeshi je jen doprovodnou figurkou nezajímavé a nevěrohodné love story) a nebo je téměř vysmíváno (výstavba celého světa stojí na klišovitých vedlejších charakterech a prapodivných dějových skocích). Důvod, proč jdu s hodnocením tak nízko, je ale vizuální stránka. Že se seriál, u kterého divák žasl nad každým druhým záběrem, dobrovolně zavírá do tmavých hal, skladišť a jeskyní, je bezmála tragédie. V kombinaci s absolutním nevyužitím tradičně neodolatelné chameleonky Simone Missick a sympaťáka Mackieho můžu jen kroutit hlavou nad tím, co přesně hlavní tvůrkyně čekala, že jí hladové publikum po dvou letech řekne na tohle. (27.03.2018)

Zvyčajne, ak chcem napísať k filmu či seriálu komentár, mám problém, lebo mám pocit, že vlastne nemám čo dodať. V tomto prípade, sa mi v hlave počas sledovania seriálu zrodilo niekoľko komentárov, až nakoniec neviem ktorý vlastne použiť. Priznám sa, prvé štyri časti som pozerala takmer nasilu, lebo mi všetko prišlo akési chaotické, násilné a miestami chabo vykreslené, lenže postupom času, keď som sa prehupla k druhej polovici, akosi som si na ten chaos zvykla, konečne som vedela kto je kto a dostali sa mi aj chýbajúce nitky. Posledné 3 časti sa potom stali 3 hodinovou jazdou. Nevedela som sa odtrhnúť a chcela som vedieť ako to celé dopadne. A teda, že aj to dopadlo...no popravde ma to trošku (ale fakt iba trošku) sklamalo, ale chápem otvorili si zadné dvierka pre ďalšiu sériu. Len dúfam, že to ňou nepokazia. Spiace princezné sa totiž nebudia ľahko, dúfam, že tu na to pôjdu správnou technikou! PS: Mne osobne sa viac pozdávalo Kovacsove pôvodné púzdro (na rozdiel od väčšiny tu komentujúcich mi bol jednoducho sympatickejší, alebo sa viac hodil k svojmu menu?), dúfam teda, že sa k nemu v ďalšej sérii vráti :-) (02.07.2018)