Půjčovna masa

1. série - 65% - Snažím se mít rád hlavního hrdinu, respektovat Purefoye v syrové rovině, nebo vnímat Vernona jako vtipného parťáka a ne jako protivně tvrdohlavou a jednorozměrnou výplň. A jde mi to až někdy do osmého dílu, který reprezentuje vše, co mi na seriálu vadí, a kdy to s vyšetřováním, pointováním nebo vzpomínám pomyslně vzdávám a užívám si jen a pouze stoprocentní vizuál (včetně jednoznačné královny Marthy Higaredy), snad nejpropracovanější obrazovou stránku, co jsem kdy v žánru viděl. O to víc lomím rukama pro stokrát viděné zvraty a v první řadě pro nesnesitelnou pózu otevřenosti všemu "zakázanému". Krev, nahota, sex, násilí, mučení, křik - a až na výjimky všechno v tak evidentně prvním plánu, že mi pak nezbyl prostor k tomu, abych tvůrcům ony finálové emoce, byť dost statečně ždímané, uvěřil na déle než pár sekund. Přirozenost se zapomněla někde ve flashbacích. Potenciálu byla hromada, ale výsledná chuť hořkne přílišnou rychlostí. 2. série - 30% - Jestli pokračování něco dokázalo dotáhnout do konce, tak pozvednout vzpomínky na první dobrodružství. Z něj si totiž nová sezóna bere to, o čem se mluvilo nejvíc a všechno násobí dvěma. Dostávám proto neopodstatněné množství mučících scén, zápletku se pokouší vysvětlovat zmatený Poe a v akci se dává důraz jak jinak než na krev. Bohužel nic z toho není to, co mě k začátkům Carbonu připoutalo. To, co jsem rád měl, teď buď chybí (Martha Higareda), vyvíjí se směrem, který mi nic neříká (sám Takeshi je jen doprovodnou figurkou nezajímavé a nevěrohodné love story) a nebo je téměř vysmíváno (výstavba celého světa stojí na klišovitých vedlejších charakterech a prapodivných dějových skocích). Důvod, proč jdu s hodnocením tak nízko, je ale vizuální stránka. Že se seriál, u kterého divák žasl nad každým druhým záběrem, dobrovolně zavírá do tmavých hal, skladišť a jeskyní, je bezmála tragédie. V kombinaci s absolutním nevyužitím tradičně neodolatelné chameleonky Simone Missick a sympaťáka Mackieho můžu jen kroutit hlavou nad tím, co přesně hlavní tvůrkyně čekala, že jí hladové publikum po dvou letech řekne na tohle. (27.03.2018)

Takhle dokurvit a převrátit naruby zajímavou knižní předlohu, tomu říkám umění. Působivý bladerunnerovský vizuál chcípl na pochybný konstrukt seriálových tvůrců. Dejme tomu prvních 5, 6 dílů ještě cajk (ale musel jsem si šroubovákem vyšťournout z hlavy tu knížku), od 7. dílu šel celý příběh do totálních sraček. Jak to začalo zajímavě, skončilo to jako hloupý, nesmyslný a přepálený béčko. Showrunnerce prosím vyměnit stázi! (28.07.2019)

Blade Runner, Deus Ex a Columbův případ v jednom. Námětu využili tvůrci do plna, takže tu jsme svědky hodně bizarních situací a příběh jako takový je ohromně zamotaný a paranoidní. Ovšem také zajímavý a napínavý, pln brutální nápadité akce a často zde i šikovným dialogem předhodí filozofické téma ohledně zde viděného způsobu života a (ne)smrti, takže divák může přemýšlet, jakou variantu by podporoval on sám. Herecky to táhne Kinnaman. Higareda je někdy prkenná a přehrává, dojem aspoň někdy ale vylepšuje vytasením svých antistresových míčů. I bez nich se ale jedná o povinnost pro sci-fi fanouška. Kdo jím není, mohl by mu tento seriál změnit názor. (02.09.2018)

Mohl by to být áčkový seriál, a stačilo jen málo. Občasná béčkovost, záměrná překombinovanost, nebo sem tam zjednodušující nelogičnost mu ale sluší víc. V cyberpunku se nevyznám, takže budu věřit hlasům tvrdícím, že námět není originální. Mně se ten netradičně vymyšlený, ovšem na vodě postavený svět líbil. Ocenil bych nějaký uvítací tutoriál. Postavy z reálií něco málo nakousnou, něco se dá domyslet a něco vyplyne ze situace. Ovšem protože se hlavní hrdina i po čtvrt tisíciletí mimo vcelku orientuje (kam zmizel technický pokrok?), tak je pro mě po první sérii většina věcí záhadou. Zážitku to neublížilo, protože ten stojí na tísnivé atmosféře a především na napětí. Scénář se s postavami nemazlí. Nechává je projít peklem i očistcem a to všechno několikrát dokola. No a protože jsou to vesměs sympaťáci, tak jsem trpěl s nimi. (02.04.2018)

Seriál, kde jsou lidská těla pouhými schránkami a vědomí (duše) se ukládá do čipu, který lze vložit do libovolného pouzdra, má 3 obrovské přednosti: 1) čistokrevný futuristický vizuál, který musel Netflix přijít na obrovské peníze, 2) velice zajímavá kriminální zápletka se zajímavým rozuzlením a 3) svým způsobem komorní příběh o smyslu života bez "pravé" smrti a dopadech nesmrtelnosti, která je jen pro ty nejbohatší. Opravdu pestrý seriál, který je i perfektně herecky obsazen a ač se může zdát, že vykrádá jiné seriály, tak spíše se jen chytře inspiruje a skládá jim hold. 95 % (14.03.2018)