Všetko je stratené

Můj nemalý obdiv patří zejména tomu bohorovnému klidu, se kterým Robert, Mořský ďas, zvládal veškeré radosti připravené Macechou Přírodou, Poseidonem a hovnem v podrážce. Kupříkladu takový já, a to jsem svatý, bych zásoby sprostých slov, včetně svahilštiny, vyčerpal v podobných sračkách po třech hodinách, i kdybych měl hubu sešitou kancelářskými sponami, a pak bych se jen opakoval, či klel ve zkratkách. Tedy klóbrc dolů. Zkrátka jsme společně s Přemkem prkenným Podlahou měli prdele přibitý a ani jsme nepípli, když vzal do ruky nějakej hejbák na vohybák, či utahovák, to jsme si vzájemně napětím drtili varlata, mělce dýchali a receptář se dostane brzy do naprosto nových rozměrů, výšin a možná i vod mezinárodních. Radost se mi rozlézala po penisu i díky tomu, že bylo prokázáno, nechovej se jak dobytek a nevyhozený kus igelitu ti třeba nakonec zachrání kejhák. Trošku mě naopak zklamala ta všude proklamovaná dobrota a solidarita vodáků, zde bylo jasně vidět, že pokud se pinožíte po oceánu v zahradním bazénu, tak se na vás každý z výšky vysere, ohňostroj nehovňostroj, inu, život je boj a žraloci jsou taky jenom lidi. Tak mě napadá, že Na obzoru samej mrak, samá loď, no samej zmrd, nuda to je pruda, to už fakt je lepší smrt…Jóóó, byla tam taky nějaká muzika, čéče, jo, a kupodivu o kus lepší než má předchozí produkce. Konec, lodní zvonec, survival vysoko nad průměrem. (08.01.2014)

Nijak jeho herectví nesnižuji, ale je mi líto. Osobně si nemyslím, že Robert Redford starcem na moři podal oscarový výkon. Závěr se snahou o spirituální poselství mě vytočil stejně jako nijaká hudba trapně variující Morriconeho melodie. Po pravdě: jsem ráda, že letos už v kině určitě neuvidím žádný film o ztroskotanci uprostřed oceánu, a přitom ten v režii Anga Lee byl o třídu jinde a velké plátno mu náramně slušelo. (19.12.2013)

Sám na moři bez příkras a bez tygra. One man show Roberta Redforda, kterej mi sice občas lezl na nervy tím svým naprostým klidem, mlčenlivostí, sebekontrolou a praktičností (která občas ale hraničila s blbostí - to jeho neustálý vylejzání v bouřce), ale z jeho chování v krizové situaci by se dalo odvodit o jakého člověka šlo, respektive, že věděl, koho chce hrát, že měl určitě vymyšleno (a scénárista), čím se živil, jakou měl rodinu a jaký byl... Kdybych byl na tý lodi já, tak bych během toho filmu asi milionkrát řval na všechny strany jen samý kurvy a piče. A taky bych s sebou měl vodotěsnou navigaci a vysílač nouzového signálu. :-) (01.02.2014)

Až překvapivě povedené. Nahlížíme-li na kvalitu dané oblasti survival žánru výhradně na základě obrazového ukojení a dosažení maximální vizuální autentičnosti, je samozřejmě letošní ceněné Gravity ve výrazném předstihu. Avšak chceme-li při hodnocení filmů brát v úvahu spíše jejich schopnost strhnout diváka samotným děním a specifickou atmosférou, je komornější Chandorovo All Is Lost pro Cuaróna velmi rovnocenným protivníkem. Přestože místo efektní spršky meteorů tu máme pouze titěrný malý kontejner, místo majestátní orchestrální hudby jen občas vzdáleně hrající motiv depresivní hope-theme a výměnou za nekonečný vesmír se hrdina potýká jen s větší indickou louží, prožitek vděčného diváka je ve srovnání s Gravitací takřka stejně intenzivní, komplexní a emotivní. A navíc je tu i sympatičtější trosečník, který se za tu dlouhatánskou kariéru prokousal k opravdu skvělému minimalistickému herectví. Dávám pěkné 4*, což ale beru vzhledem k nepatrným ambicím snímku jako absolutní maximum. )) P.S. Gravitaci jsem dával také 4*, abyste si nemysleli.... Je to výborný film. (23.02.2014)

„Všetko je stratené. Až na telo a dušu. Či skôr to, čo z nich zostalo.“ Veľmi rád by som dal 4*, ale proste to na ne nemá. Scenár je príjemným spôsobom úžasne jednoduchý (fakt v dobrom) a je len málo hercov, ktorí by sa do tohto typu úlohy hodili rovnako, ako fantastický Robert Redford. Ale je to proste dosť dlhé a po skvelom rozjazde to dosť upadá do stereotypu a tým pádom do nudy. Vždy si kúsok z tohto filmu rád pozriem. Ale nikdy nie celý. (07.06.2020)