Všetko je stratené

Strašně jsem se bál, že si Bobík skáknul zarybařit s Hemingvejem. A ono kupodivu ne. Jen mu nějaký čínský bordel udělá mezi Sumatrou a Madagaskarem díru v sýru, a tak přes sto minut kuchtí laminát, čerpá vodu z obýváku a opaluje se na nafukovačce, přičemž se tváří jako nasraný, nerudný dědek při pohledu na měsíční sociální příděl. Opravdu nevím, jak se jim to povedlo, že mě přinutili napálit čtyřku sólovce protivného geronta, co za celý film řekne Sós, fak a hej, dokonce jsem pominul i fakt, že jsou záchranné čluny standardně vybaveny generátorem nouzového signálu a Bobo asi vyměnil v nějakém přístavu vodotěsného, kapesního Garmina za štětku. Nu což, aspoň jsem si doplnil slovník a už vím, že sextant není vibrátor pro chlapy. (04.01.2014)

Kladem tohoto survivalu budiž tíživá a bezvýchodnost evokující atmosféra plynoucí z nepříjemné situace, kterou v mém případě umocňuje subjektivní "respekt" z otevřeného moře. Mínusem budiž geriatrický RR, který se mi sem teda vůbec nehodil, a na singlxicht film dost dlouhá stopáž. Výsledkem jest schůdná jednohubka, na kterou se ale velice rychle zapomene. Například tito geriatrici mě bavili víc. 65% (20.08.2014)

Čo vám na to poviem, názov hovorí za všetko. Robert za plaví po vode hodinu a pol, medzi tým prehodí pár slov, skutočne len pár slov, občas natrafí na zopár nešťastí, či búrku, alebo na loď, ktorej preletí v noci červena svetlica pár milimetrov pre čelným, ale nech to zaujímavejšie ide sa ďalej. V celom filme sa o Fordovi mustangovi dozvieme velké prd, dokonca ani nevieme ako sa volá, no podstatné je, že ho po tých nešťastiach zachráni na šírom oceáne chlapík s plťkou. A to je vlastne všetko. Pecka, čo ? 45% - 2* (05.04.2014)

Zklamání! Dle mého nejnudnější one man show,co jsem zatím zhlédl. Tohle je minimalistický film,což znamená,že je zde minimální příběh, minimální režie, minimum herců a dokonce minimum muziky, je zde pouze velmi málo ze všeho. hodina a půl nudy a utrpení bez špetky napětí, ve filmu neshledávám nic, co by stálo k vidění. Správně All is lost, vás čas a dokonce i váš reziduální obdiv,který máte k Robovi Redfordovi. 45% (31.12.2013)

,,Vše je ztraceno, zbylo jen tělo a duše''. ---- J.C. Chandor připravil skoro dvě hodiny trvající one man show beze slov pro Roberta Redforda a ten se svého úkolu zhostil se ctí a umem jemu vlastním. Sice Redforda poslední dobou filmový fanoušek zná spíše z režisérské židle, tady ale opět dokázal, že stále umí aže ani pokročilejší věk mu neubral na osobním kouzlu a síle... A věřte, že samotné natáčení bylo zatraceně náročné - jak sám v jednom rozhovoru přiznal! Shodou okolností jsem před nedávnem již podruhé (po dvaceti letech) dočetl autobiografickou a podle skutečné události psanou knihu Roberta Dougala - Přežili jsme v Pacifiku. Ten se svojí rodinou poté co do jeho jachty narazí stádo kosatek (jaká podobnost!) stráví s rodinou několik měsíců v záchranném člunu v Pacifiku. Během plavby rozebírá nejen úvahy o člověku, Bohu, možnosti záchrany, ale zažívá i hořká zklamání ze situací, kdy je těch pár lodí plujících kolem také nezahlédlo... Deprese a beznaděl postupně nahrazuje obrovská vůle k přežití a snaha dovézt děti na břeh... Snad právě proto jsem si All Is Lost tak užil! On totiž o tomhle taky je, ačkoliv je to tam ukryto pod sledem šílených událostí i následných kroků nezbytných k přežití... Kamera je prakticky neustále v těsné blízkosti Redforda, takže veškeré jeho konání působí nesmírně autenticky a jakoby naživo. Párkrát jsem měl sice lehký dojem, že je za jachtou animováno pozadí s bouří, ale vem to čert. U některých okamžiků jsem ani nedýchal. Když Redford lezl zpět do polozatopené, hrůzostrašně vrzající a zcela nestabilní jachty nabrat zásoby, měl jsem tep na z lékařského hlediska neuvěřitelných hodnotách. Jen nechápu, proč hned při prvním zjištění tak těžkého poškození, nezačal dávat dohromady záchrannou výbavu aby byla po ruce i se zásobami a hlavně vodou. Obzvláště když se jednalo o zřejmě zkušeného mořského vlka samotáře.. Já osobně bych epoxid a laminát patlal až pak... Také nechápu, proč záchranný člun neměl vysílač, což je dnes už běžnou součástí těchto nouzových plavidel. Ale víte čím u mně Bob nejvíce zabodoval? Tím, že to své -- FUCK ! -- zařval uprostřed Indického oceánu až po hodině a devíti minutách. Nejdříve mu kontejner Made in China rozpáře bok lodi a pak se mu sere pod rukama vše na co sáhne a to ani ne jeho vinou. Tak to prostě někdy je... A on pustí ventil a ž po tak dlouhé době! Přiznávám, že já bych tak slušný za nastalé situace nebyl a nadávat bych asi začal hned od okamžiku, kdy by mi na deku pod kterou jsem spal natekla dírou u hlavy mořská voda s čínskejma botama... .... Škoda toho konce, mohli to nechat tak jak to bylo... I to se stává, když vše je ztraceno. Moře je kruté a občas nějaká jachta i s posádkou prostě zmizí.... Za mne jsou to 4 křížky v námořní mapě. Tento film i zmíněnou knihu rozhodně doporučuji! * * * * (02.04.2014)