Orange Is the New Black

Seriál, při jehož sledování mi je skoro líto, že mi podmínka vypršela bez postihu, tak příjemně v něm je. Chtěla jsem dát před spaním pilot a nakonec jsem si dokázala říct dost až nad ránem, po zkouknutí šestého dílu a to jen proto, že k dalším zatím nebyly titulky. Po dokoukání celé série nemůžu dát míň než pět, ani chvíli jsem se nenudila a hned bych brala nášup. Druhá série šla v mém subjektivním dojmu o dvě třídy níže, ani jeden díl ve mně nevzbudil touhu pustit si hned další. Alex mi většinu stopáže znatelně chyběla. Bez ní je Piper vyloženě průměrná postava. Druhá série za tři. Třetí série se veze na stejné vlně jako druhá, zábavnost jde spíše do kopru, nic významného, co by drželo u obrazovky se neděje, na obrazovce se prostě jenom tak odbourává čas za katrem. Zatímco Wentworth jde sériema kvalitativně výš a výš, jeho známější bráška v oranžových barvách jede přesně opačným směrem. Za třetí sérku 3 hvězdy. Za čtvrtou, pátou a šestou víceméně taky. Není moc na co koukat a neděje se nic, do by nutilo k rychlému zkouknutí další epizody. Což je u seriálu docela průser. (30.08.2013)

Jenji Kohan a opět její fantastická schopnost stvořit komplexní, zdánlivě vedlejší postavy, které dodávají celému příběhu mnohdy větší šťávu než hlavní protagonistka. OITNB je celkově nesmírně kompaktní záležitost, kde jsou k vidění tuny vynikajících hereckých výkonů (a to jak bělošských, tak černošských či hispánských) a spousty citlivých, velmi dojemných životních příběhů, které se zajímavě vyvíjí a často vzájemně proplétají. Zároveň se z určitého pohledu může jednat o menší hru s diváckými očekáváními, neboť OITNB lze jen stěží klasifikovat jako „syrové vězeňské drama“, ve kterém by hrdinky sváděly neutuchající každodenní boj za přežití v lapáku. Co vás na první pohled může zarazit, je vcelku mírný vězeňský režim, kde je ve větší míře umožněn volný pohyb po zařízení a přilehlých prostorách. S trochou nadsázky lze konstatovat, že jde o jakési „rodinné prostředí“, které je pro některé vězenkyně stravitelnější než život na svobodě, kde se o sebe musí samy postarat. Může to znít lehce absurdně, ale pro některé postavy v OITNB je vězení spíše domovem, ve kterém mají dokonce něco jako svou rodinu. Nezřídka kdy jsou hrdinky prezentovány jako oběti špatné a zlé společnosti, která jim nebyla za života „venku“ schopna zajistit odpovídající podmínky, a proto nakonec skončily ve vězení. Spíše než „pure prison story“ je tak OITNB v drtivé většině konverzačním/sociálním dramatem, které je občas odlehčeno nějakou pekelnou hláškou... What'd you guys do about pussy in Iraq anyway? Did you fuck camels? Postavy jsou zde navíc napsány velmi citlivě, ale přesto tak nějak civilně a uvěřitelně, tudíž veškeré emoce budete v menší či větší míře nuceni prožívat jako jedna žena (obyčejně se říká "jako jeden muž", ale tady je těch žen přece jen nezanedbatelně více :))) (05.09.2014)

Perfektní mix dramatu a komedie! Seriál mě zaujal mnoha nominacemi na Emmy a rozhodně nezklamal. Prostředí ženské věznice je skvělé a hlavně klobouk dolů před tvůrci za scénář a vykreslení postav. Jasně, spousta momentů je trochu nadnesených a seriál hodně hraje na komediální notu, ale najde se i plno hodně silných momentů. Navíc se mi už dlouho nestalo, že bych si oblíbil tolik postav a hlavně o každé z postav něco věděl. Člověku na každé z těch ženských i zaměstnanců záleží a chápe jejich motivy. Je tu snad 20 vedlejších postav, ale žádná tu není vyloženě "jen do počtu". Každá má svou roli a příběh a postupnými flashbacky jste s ní postupně seznamování. 1. řada byla skvělá, 2. měla pomalejší rozjezd, ale díky druhé půlce a postupnému rozvíjení příběhu i ze strany zaměstnanců věznice musím dát plný počet. Těším se na 3. řadu! (07.11.2014)

O Orange Is the New Black jsem věděla už dlooouho, ale vždycky jsem dala přednost něčemu jinýmu. Což byla na jednu stranu chyba, ale na druhou stranu jsem vážně ráda, že jsem mohla OITNB zbingewatchovat během lockdownu. Začátek první série byl pro mě trošičku rozpačitý, protože jsem čekala drsné drama z prostředí ženské věznice a místo toho jsem dostala spíše dramatickou komedii (což ale bylo, jak jsem záhy zjistila, dost boží), postupem času však poměry ve věznici začínají houstnout a naše milé vězenkyně čekají fakt brutální časy. Pozornost se z původně hlavní postavy Piper, která pochází z velmi bohaté privilegiované rodiny, přesouvá na ostatní obyvatelky vězení různých ras, vyznání a národností, které však nejsou o nic méně zajímavé, spíše naopak. Charaktery hlavních hrdinek jsou zde velmi podrobně vykresleny, žádná z postav není černobílá a každou z nich můžete milovat, ale taky nenávidět. Moje nejoblíbenější postava je určitě Nicky, kvůli který bych snad i k lesbám konvertovala. Každopádně konec seriálu už je pak vyloženě jedna velká depka. Což je dost hrozný, protože se všechno posere ve chvíli, kdy už máte k hlavním hrdinkám vytvořený fakt pevný emocionální pouto, sakra! Tu jejich beznaděj vyloženě cítíte v kostech. Hele jako co vám budu říkat, podívejte se na to, protože je to fakt kulervoucí (nebo v tomhle případě spíš kozyrvoucí?). (29.10.2020)

Najlepšia soap opera na svete. Už teraz mi chýba. S01: 80%, S02: 75%, S03: 70%, S04: 100%, S05: 75%, S06: 70%, S07: 100%. Obľúbené postavy v poradí: Poussey, Morellová, Piper, Nicky, Caputo. V poslednej sérii ešte Shani. A všetky Latiny (konflikt Ruizová verzus Mendózová bol snáď najväčšou diváckou dilemou celého seriálu). Obľúbené epizódy S04E13, S07E04, S07E13. Ps: Chcelo by to bonusovú epizódu s Maritzou, alebo film po rokoch. (18.10.2020)