Orange Is the New Black

Tak máme za sebou celých sedm sérií a tak je čas to nějak shrnout. OItNB v první sezóně začalo lehce rozpačitě, ale podařilo se zde smysluplně nastřelit solidní jádro charakterů, jejich vzájemné vazby a prostředí, které přes jistou stylizaci působí relativně uvěřitelně.. Ve druhé sérii to všechno chytilo druhý dech a jistá poutavost, vynalézavost, lehkost a neotřelost se suverénně držela až do konce série čtvrté... Obrovský propad série páté a jen mírné zlepšení v sérii šesté bylo pak pro diváka mého formátu čirou frustrací a vlastně jsem měl seriál za vytěžený, unavený, mrtvý.. Proto pro mě bylo velmi příjemným překvapením, že na finální sedmé sérii si tvůrci zase (konečně) dali fakt záležet. Je vidět, že ze sebe svědomitě vymáčkli to nejlepší aby ta velká rozlučka byla smysluplná, soustředěná a důstojná. Alespoň letmo se rozloučila většina herců. Scenáristi hezky uzavřeli dlouholeté zápletky.. A.. v naprostém finiši to bylo vlastně i dojemné.. OItNB asi nikdy nebude má seriálová srdcovka, ale rozhodně je to seriál který ve mě zanechal nějakou stopu.. (31.08.2019)

Vězeňské prostředí a její tématiku mám rád a proto ani tento seroš mě nezklamal ba naopak. Dokázal jsem si s některýma hrdinkami ztotožnit natolik, až jsem jim fandil. Také tématické retrospektivy od každé postavy leccos odhalí, což doplňuje a vysvětluje kontext dění ve vězení. Samozřejmě ani tomuto devadesáti jedna epizodnímu seriálu se nevyhnou slabší chvilky, které nicméně poslední 3 série nabývají na četnosti a i hlavní linka v těchto zmíněných sérií nedosahuje již tolik neotřelosti a nadšení. Přesto jsem rád, že jsem seriál viděl, doporučuji. (31.05.2020)

První díl mystifikuje svým vážným a pateticky emočním vyzněním, avšak pokud jej přetrpíte, dočkáte se skvělého a odlehčeného "sborníku" nápaditých, zábavných a barvitě vykreslených charakterů. Jedna zajímavá postava střídá druhou, vyznění zůstává realistické, ale podání je většinou příjemně odlehčené. Je vidět, že Oranžová neaspiruje na druhý Oz - tedy na seriálovou špičku - zdaleka ne každý díl zaslouží plné hodnocení, ale seriál jako celek představující komplexní, funkční mozaiku, přeci jen většinu dnešní vyumělkované, či jiným způsobem odlidštěné/neautentické tvorby nepochybně poráží... 9/10 (26.04.2016)

Ve stoje tleskám Netflixu, který během jednoho roku přišel ne jen s jedním, ale hned se třemi klenoty seriálové produkce Jenže zatímco House of Cards bylo díky britské předloze i hvězdné záštitě sázkou na jistotu, a kýžené pokračování Arrested Development splněným snem fanoušků tohoto kultu, Orange Is the New Black mělo podmínky jako nijak zvlášť nevynikající drama mnohem těžší. Prvním trumfem je hned vedle zajímavého a bohatého prostředí vynikající obsazení v čele s neodolatelnou ústřední Piper a tou dost možná nejvíc sexy dračicí Alex. Ty krásné ženské (ač většinou ne tolik navenek) se prostě nedá nemilovat, tvůrci se mi totiž jejich každodenními radostmi i útrapami trefili přesně do toho sweet spot, kdy jejich příhody jsou sice jednoduché, vtipné i dojímavé, ale přitom ne banální, často i hodně drsné, a především tak hřejivě lidské, jak je to jen možné. Prakticky žádná postava tu není jen do počtu a postupné odvyprávění jejich pohnutých osudů to dokazuje. Ten pocit vlastně perfektně vystihují už i skvělé úvodní titulky. Jak první, tak i druhá řada jsou bez jediné chybičky a nemám nejmenší pochyby o tom, že si OITNB své kvality udrží až do blížícího se skončení trestu hlavní postavy. Tvrdit, že je třetí série mírným zklamáním by bylo trochu pokrytecké, ale nemůžu se tomu dojmu ubránit. Seriál totiž dál pokračuje v nastavených postupech, a prohlubování dalších postav se pořád daří stejně dobře. Problém mám nicméně s docela radikální proměnou Piper, kdy se prakticky zničehonic naplno projevily všechny negativní stránky její osobnosti najednou - a v tu ránu jsem ji až nepřirozeně moc začal nenávidět, přičemž mi spolu s tím začala vadit jedna z hlavních linek série. Ty ostatní ale zůstávají špičkové. Prostě fenomén. Jen škoda těch předposledních dvou řad, na kterých se už dost podepisuje fakt, že už seriál nemá moc co říct. Pátá série je tak naprosto absurdní a to zanechává dost hořkou pachuť do závěrečného rozloučení s vězením Litchfield. Remember all their faces, remember all their voices, everything is different the second time around. And you've got time. (19.06.2014)

Every sentence is a story. Geniální oficiální slogan přesně vystihuje, v čem spočívá síla tohoto v zásadě melodramatického seriálu z prostředí ženské věznice. Vyprávění o mladé ženě z vyšší střední třídy, která se kvůli škraloupu ve své minulosti dostane na více jak rok do vězení s minimální ostrahou, představuje pouze východisko pro galerii uhrančivých osudů a osobností dalších vězeňkyň. Seriál bravurně proplétá několik vyprávěcích okruhů počínaje klasickým „fish out of the water“ příběhem, kde se civilně obyčejná hrdinka, jejíž úspěšný titěrný život se doposud točil kolem výběru bio potravin a domácí výroby luxusního mýdla, dostává do vězení, kde je za absolutní onuci a neschopačku. Vedle toho zde máme představování světa vězení s jeho vnitřními pravidly a dynamikou, ale i vztahy mezi vězeňkyněmi, včetně těch milostných. Už samy o sobě by tyto linie byly dostatečně zajímavé, aby udržely pozornost diváků napříč díly, ale když se podaří všechny spojit do jednoho směru, jako například ve famózní epizodě se šroubovákem, dostane Orange Is the New Black diváka na kolena. Vedle bravurního scénáře a autobiografické předlohy je pochopitelně potřeba vyzdvihnout obsazení. Už samotný fakt, že tu máme seriál, kde ženy nejsou vyobrazeny podle klasických stereotypů a představují drtivou většinu postav, zatímco muži jsou odsunuti do vedlejších partů, by byl důvodem k ovacím Ale nevíc zde dostáváme ansámbl skvělých hereček nejrůznějších etnik a fyzických typů, které všechny bez rozdílu dostávají od scenáristů ke ztvárnění fascinující mnohovrstevnaté postavy. Orange Is the New Black přináší skvělé, místy humorné a místy ohromně emocionální, melodrama, které se vyhýbá schématům a klišé, ale zato svět ženské věznice, jednotlivé postavy a lesbické, heterosexuální i netělesné mezilidské vztahy ukazuje s maximální otevřeností, empatií i komplexností. (08.01.2014)