Orange Is the New Black

Nevím, zda bych neměl raději hodnotit odpad. Už od počátečních hnusných titulků se mě tento seriál nelíbí a děsně mě nudí každičký díl. Připadá mě to jak telenovela z vězení. Samé nesympatické tváře, napětí nula, lesby. Pokračovat v dalších sériích rozhodně nebudu, naprostá ztráta času, i když konec první série mě navnadil na další. Hodnocení na čsfd už vůbec nerozumím, čím větší kravina, tím větší hodnocení. (17.02.2022)

Yay ! Konečně zase skvělej skvělej seriál. Po druhé sérii jsem musela změnit hodnocení na 5*. Všechny vězeňkyně jsou hrozně příjemný a sympatický, že člověk úplně zapomene na to že jsou to zločinci a odpustí jim naprosto cokoliv. Je skvělý je poznat ve vězeňském prostředí a pak koukat na odbočky, které prozradí, jak se tam dostaly. Ani nemůžu vypsat oblíbené postavy protože to jsou fakt skoro všechny. Jen Jason Biggs se mi tam nehodí. (14.06.2014)

Největší devizou Orange Is the New Black nejsou jen postavy, ale zejména pomalý vypravěčský styl. Divák se díky němu stává spolu s Piper novým vězněm a má možnost podobně jako ona postupně poznávat prostředí, pravidla a hlavně ostatní spoluvězeňkyně. Což je velmi zábavné, protože Kohan hned od začátku tlačí na pilu a nutí diváka vytvářet si k jednotlivým postavám sympatie či antipatie, aniž by jim hned dala větší vodítka k jejich poznání. Až postupem času pomocí vedlejších dějových linií objasňuje motivace a životní příběhy jednotlivých postav, což vede ke konfliktu s dříve utvořenými názory. Zároveň se ale ukazuje, že většina osazenstva věznice jsou starostlivé a v nitru hodné ženy, které se dopustily díky naivitě nebo impulzivnosti ve svém životě jednoho, či více chybných kroků. Orange Is the New Black je totiž komediální drama. Kvůli svému žánru se jedná o lehce komediální seriál, který se dotýká vážných témat, ale snaží se je pojímat s odstupem, a jen málokdy jde opravdu hluboko do problematiky. A je to škoda, protože ta vážnější nota mu sluší mnohem více. (11.11.2013)

Nahé dámy? Máme. Dámy všech tvarů a barev? Máme. Lesbičky? Máme. Hetero? Máme. Transgender? Máme. Homofoby? Máme. Vše, co k odchodu do vězení patří? Máme. Vše, co k životu ve vězení patří? Máme. Flashbacky o tom, proč se člověk do vězení dostal? Máme. Drogové dealerky? Máme. Scammerky? Máme. Vražedkyně? Máme. Klasické zlodějky? Máme. Hipíky? Máme. Mafiánky? Máme. Jeptišky? Máme. Hodné dozorce? Máme. Zlé dozorce? Máme. Španělštinu? Máme. Ruštinu? Máme. Sympatický výběr písní různých interpretů? Máme. A to je jenom první díl, zaměřený na jednu z méně oblíbených postav. S každým dalším se pozná další a další člen/ka věznice na libovolné straně mříží, takže je pořád na co koukat, někdy méně, někdy více. (u mě je to tak na 3,5*, povedená závěrečná série potvrzuje zaokrouhlení nahoru) (15.08.2016)

Tak máme za sebou celých sedm sérií a tak je čas to nějak shrnout. OItNB v první sezóně začalo lehce rozpačitě, ale podařilo se zde smysluplně nastřelit solidní jádro charakterů, jejich vzájemné vazby a prostředí, které přes jistou stylizaci působí relativně uvěřitelně.. Ve druhé sérii to všechno chytilo druhý dech a jistá poutavost, vynalézavost, lehkost a neotřelost se suverénně držela až do konce série čtvrté... Obrovský propad série páté a jen mírné zlepšení v sérii šesté bylo pak pro diváka mého formátu čirou frustrací a vlastně jsem měl seriál za vytěžený, unavený, mrtvý.. Proto pro mě bylo velmi příjemným překvapením, že na finální sedmé sérii si tvůrci zase (konečně) dali fakt záležet. Je vidět, že ze sebe svědomitě vymáčkli to nejlepší aby ta velká rozlučka byla smysluplná, soustředěná a důstojná. Alespoň letmo se rozloučila většina herců. Scenáristi hezky uzavřeli dlouholeté zápletky.. A.. v naprostém finiši to bylo vlastně i dojemné.. OItNB asi nikdy nebude má seriálová srdcovka, ale rozhodně je to seriál který ve mě zanechal nějakou stopu.. (31.08.2019)