Need for Speed

Herní sérii Need for Speed mám rád a jsem jejím velkým fanouškem. Nejvíc se mně líbil ten díl, kde si všichni protagonisté užívali slastných radovánek v luxusní vířivce a pravidelnými rytmickými pohyby za doprovodu hektického vzdychání o sebe třeli svoje intimní partie. Teď si uvědomuji, že to zřejmě nebylo Need for Speed, a hra asi taky ne. Nicméně, na tomto snímku mě zaujal především Aaron Paul, kterého jsem si bezmezně oblíbil v roli nafetovaného vařiče metamfetaminu a vidět jej mimo tuto roli by pro mě mohl být nevídaný zážitek. Ano, byl. Než scenáristé pustili Tobeyho řádit na plátno, tak ho odložili na operační sál, podrobili ho celkové anestezii, vyholili mu hlavu, pomocí skalpelu očistili vršek lebky od kůže, ruční pilkou odstranili část čelní a temenní kosti a posléze mu nenávratně nasrali do hlavy. Iracionální segmenty snímku střídají dialogy tak debilní, že by se za ně styděli i zneužívaní mentálové z Klokánku. A pak je tu akce. Ach, ta akce. Pochopitelně jsem nečekal varlatarvoucí námrd již v prvních nanosekundách, ale rozjezd je dlouhej jak týden před výplatou a nudné žvásty nudných žvanilů nutí vaše mozkové buňky páchat hromadné sebevraždy. A mocinky moc gratuluji výherci závodu, jehož hlavní cena byla výhra všech závodících automobilů. Všechny auta sice byly po závodu rozjebaný jak cigánský hračky, ale nevadí. Před filmem je samozřejmě nutné snížit frekvenci mozku na nejnižší možný výkon, nicméně u mě se to minulo účinkem, neboť mám mozek vypnutý permanentně a polohu zapínacího tlačítka měním sporadicky a to pouze na toaletách, abych si náhodou nezapomněl stáhnout kalhoty a nenasral si do nich. (14.07.2014)

Má to skvělý děj, což jsem ani nečekala. Myslela jsem si, že to bude pouze primitivní snímek plný rychlých aut, závodu a povrchních bohatých týpků. Ovšem to jsem se velmi spletla. Hodně mě potěšila Imogen Poots, tu mám poslední dobou vážně ráda, předvádí skvělé výkony. Nadprůměrná příjemná podívaná. (25.07.2014)

Další videoherní adaptace, na níž budou chtít všichni co nejrychleji zapomenout. Příběhově je to snad ještě dementnější, než ty neúspěšné díly série, jež se o nějaký děj pokoušely, jedna wtf scéna střídá druhou a za to množství trapných hlášek by se scénáristům měli zapálit jejich vytuněný káry. Postavy jsou navíc totálně nesympatické, Aaron Paul se do tohoto světa vůbec nehodí, Michael Keaton se před natáčením asi sjel hodně silným matrošem, britský přízvuk Imogen Poots opravdu není sexy a Dominic Cooper se tak snaží celkem zbytečně. Co na plat, že honičky nejsou natočeny úplně špatně. Jednak tuhle více jak dvě hodiny trvající nudu neutáhnou, a potom jim také chybí jakýkoliv drajv, adrealin či aspoň pořádně nařachaný soundtrack, jež by vás pořádně zarazil do sedaček. Tenhle film však nenabízí kromě pár nablýskaných aut a řádně řvoucích motorů vůbec nic. (10.03.2014)

Sešlo se pár nezletilých nigga a řeklo si: "pojďte, přátelé, zahrajem si o tom takovou hru." Borci ze svého středu vybrali toho nejmladšího a poslali ho na emerickou obdobu Nürburgringu. No jasný - dle páně Laudy, narval meziplyn příliš drze a bodrý soupeř dokončil dílo zkázy. Po klukovi zbyly jen cihly, co měl přidělaný k botám, aby dosáhl na pedály. My to strašně žerem - takovej smutnej příběh ze života prostě jen tak nevidíš. Že? Naštěstí má tenhle ugrilovanej dárce orgánů brašuli, kterej umí pohladit fofrklacek o něco lépe a tak biják chytí druhý dech. Přes několik krásnejch záběrů na ubíhající krajinu a tři be be be betonový sloupy se dostaneme na závěrečný závod, který kupodivu pro těch pár, co vydrželi neusnout, skutečně vyvolá dojem z intra druhého dílu hry NFS. Brašule zastaví vytuněnou káru, vraha udeří džentlmentsky rukavičkami přes tvář a stočí to k majáku na konci světa a já říkám: "To mi polej záda vyjetým olejem!" Více kýčovitou slátaninu asi sotva v tuto dobu pohledáte, ale ty honičky aut za to možná i stojí. (29.09.2014)

Nájsť film, ktorý by sa titulom "videoherná adaptácia" mohol honosiť sebaistejšie a čistejšie než aktuálny Need for Speed javí sa ako nadľudská úloha. Zubami-nechtami pridŕžajúc sa marketingového hesla "We are gamers!" obráža Scott Waughn hernú sériu s jej formálnymi a obsahovými zákonitosťami, audiovizuálnou estetikou a poctou jazde vo vysokej rýchlosti, a dosadzuje ju do konzervatívnej hollywoodskej šablóny, ktorá vypĺňa jadro filmu. Úvod filmu, teda zhruba prvá tretina svojou poetikou zbesilej jazdy nočným mestom obrazovo i zvukovo (až do detailov takej úrovne ako podobné trasy či priam identické hudobné motívy) nevídane presne zodpovedá neónami presvetlenému NFS: Carbon (paradoxne kedysi rozporuplne prijímanému, dnes už klasickému dielu série - žeby si Waughn takto metaforicky prorokoval osud vlastného filmu?), a to aj vrátane do podoby pásových manekýnov štylizovaných hercov v roliach prázdnych postáv, vypĺňajúcich klipový príbeh suchými replikami bez emócií v medzerách medzi efektnou akciou (dokonca aj deštrukčný model a premávka presne zodpovedajú svojmu predobrazu). Najväčšou chybou je tak absencia pravého hráčskeho zápalu, ktorý by vyhecoval hercov/postavy (neplatí pre Aarona Puaula, ktorý sa ako jediný s úspechom pokúša o dodanie hlbšieho citového rozmeru svojmu hrdinovi) aj diváka na novú úroveň. Po úvodnej partii prichádzajú na scénu inšpirácie novodobou tvárou značky, ktoré mi už nie sú tak po chuti. Zbytočný objem dialógov a občasná nedomyslenosť (odhliadnuc od kvality scenára ako takého) dočasne zatieňujú niektoré elegantné riešenia situácie a ukážkové adrenalínové scény spojené s kaskadérskymi kúskami (známy trademark hernej série - spomaľovačky, skratky, bloky, vyraďovanie policajných vozidiel), a napriek rozsiatym, aspoň čiastočne funkčným gagom a osviežujúcemu (byť infantilnému a častejšie nemiestnemu) humoru sa dostavuje pocit nudy. Všetky prešľapy v jadre vynahrádza až záverečný závod, ktorý si berie to najlepšie z najaktuálnejších arkádových dielov (Hot Pursuit a Most Wanted) a zanieteného hráča môže opakovaným zapájaním ďalších a ďalších skalných videoherných prvkov privádzať až do stavov extatickej blaženosti zo splneného sna. Napriek scenáristickej klišé kašičky, povrchnosti a umelo naťahovanej dĺžke sa tak tento pokus stáva o niekoľko tried vydarenejším než všetky závodné filmové videoatrakcie (vrátane F&F série), ale aj valná väčšina hier prevedených do hranej podoby vôbec. Čo nie je málo - ale ani veľa. 60% (16.08.2014)