Need for Speed

Nabušená fára mi tep nezrychlují, Need for Speed jsem nikdy nepařil, ale na druhou stranu, Rychle a zběsile jsem si docela užil. Tak jsem to zkusil. No, nefungovalo to. Nesmyslný děj, tupé dialogy, hlavní postavou nesympatický týpek bez mozku, obří kiks v logice na každém kilometru, a spíš než aby to zběsile ubíhalo, se to tak nějak nudně táhlo. (27.08.2024)

Je to blbina. Imbecilita vybraných scén (Black Hawk, vězeňský taneček) čpí z prvního filmového Need for Speed často nesnesitelněji než nadvakrát přetůrovaný Elemento. Navíc v tom "hrají" poměrně prkenní herci, a nepromyšlený scénář kdosi sepsal na veřejných záchodcích. Všech ptákovin jsem si plně vědom. Jenomže honičky šlapou, OST vibruje v ušních bubíncích hodinu po přetnutí finišové pásky, a celý je to vlastně jeden epickej "závod před závodem". Takže i když si může důvtipný divák nad logikou vatové story a trapnými momenty klidně ukroutit hlavu, dohromady to přitom ani na minutu nenudí. Furt se tam jezdí, furt..! Je to blbina. Blbina, kterou jsem si užíval plnými doušky, s úsměvem od ucha k uchu a pocitem, že tyhle jarní pokusy o plnohodnotný blockbustery vůbec nejsou k zahození. Aaron Paul padá po Breaking Bad do herecké žumpy, chce to další seriál. (10.03.2014)

Od hráčů pro hráče. Přesněji od lidí, kteří se prezentují jako hráči videoher (protože je to marketingově výhodné) pro diváky, které tito lidé za hráče považují (mladí muži z chudších poměrů a bez vysokého vzdělání, snící o tom, že budou na své řidičské schopnosti lovit krásné ženy). Waughnův film je možná jednou z nejdůslednějších herních adaptací a tak více než jiné herní adaptace obnažuje limity snahy jít fanouškům předlohy maximálně vstříc. Zápletka je podružná a slouží především jako nerušivý (ale nezbytný) podklad pro akční situace. Tuctové dialogy, přehrávání, infantilní humor a schématické situace ovšem na velkém plátně vyznívají podstatně rušivěji než v herních cut-scenes (ačkoli funkce zůstává totožná – možnost dát odpočinout očím a uším). Otrocké přejímání určitých formálních postupů z videoher (extrémně zpomalené „eye candy“ bouračky) zase nutně působí jako klišé, neboť herní designeři s oblibou chodí pro inspiraci do kina. Tím, že věrně napodobuje špatné napodobeniny filmů – namísto toho, aby více čerpal třeba z citovaného Bullitta nebo dalších sedmdesátkových akcí (jejichž znalostí se režisér umí akorát chlubit) – se Need For Speed stává dvojitým destilátem, který nemá žádnou specifickou chuť. Nemyslím si ale, že by šlo o špatný film, protože zadání (eskapistická automobilová zábava) naplňuje uspokojivěji než například hůře soustředěný poslední díl Rychle a zběsile. V rámci akčních mužských melodramat, která z logiky žánru musí obsahovat nerealistické, emocemi nikoli rozumem podmíněné jednání a do krajnosti vytůrované akční momenty, se tomu fakt nedá moc vytknout. Pro mne šlo o příjemnou intelektuální relaxaci, na níž jsem ocenil, že nevyžaduje větší duševní námahu než hraní libovolného dílu série. 60% (10.03.2014)

Tohle mě hrozně iritovalo. Příšernější intro, v němž jsou představeny hlavní postavy, jsem už dlouho neviděla. Tobey je drsňák hadr, co má k ruce správnou čtyřku, a Dino jako záporák vyvolává rozpaky. Příběh je strašně předvídatelný, dva chlapi si hrají na cool závodníky, ale já, jako divák, jim to nežeru ani omylem. Nechybí (trapně) hláškující Afroameričan, bolavé srdíčko, sexy blondýna, co borci vytře zrak, i nějaká ta tragédie, kterou jsem odhadla hned na začátku a která slouží jako pohonná hmota v hrdinově káře. Závěr očekávaný, ještě že ho mohli sledovat všichni, včetně kumpána v lochu. Chjo. Místo adrenalinové akční jízdy podprůměrná projížďka 40 km/h. Tohle nebylo rychlé ani zběsilé. Příště raději Diesela. (20.08.2014)

No, bitch! 130 minut (!) romantického tokání a upachtěných dialogů, mezi kterými probleskne několik fajnově vyhlížejících automobilových estrád? Nevím, jestli měl Scott Waugh někdy soudnost (jeho polodokumentární prvotina Act of Valor mě minula), ale tady jí rozhodně vykazuje naprosté minimum. Což zhruba dorovnává jeho kreativní myšlení, které spočívá v totálně bezmezné věrnosti hernímu materiálu. Need for Speed totiž doslova vypadá jako čím dál tím vyčpělejší předloha, která je zajímavá akorát ve chvílích, kdy mačkáte čudlíky na ovladači. Ten ale v kině jaksi nedostanete, takže smíte jen nevěřícně čučet na ten nejohranější příběh o pomstě, kterou vykonává banda přitroublých frajírků, od nichž by si Dominic Toretto nenechal opravit ani blatník. Nesympatické, nesmyslné (neplést s nerealistickým), s asi nejmimóznější rolí Michaela Keatona... vážně si raději pusťte tvůrci adorovaný Bullittův případ. (4/10) (10.03.2014)