Mandela: Cesta za slobodou

jakkoliv je Mandela poměrně rozporuplně vnímanou postavou,jeho vliv a význam se mu upřít nedá a podobný film si jistě zaslouží.Poctivý kus filmařiny,jejíž největším vítězstvím je fakt,že se po celou dobu obejde bez zbytečného patosu a mnohdy nezbytné glorifikace hlavní postavy.Mandela je zde v ykreslen jako můž,který jde pevně za svým a to i ve chvíli,kdy to není úplně košér.Původně jsem chtěl dát za tři,protože lehčí pokrácení stopáže by v určitých místech neškodilo,ale díky vynikajícímu Idrisu Elbovi,jehož charsima by se dalo krájet přidávám tu čtvrtou...70% (14.03.2014)

Nevím proč, ale do nového Mandely se mi zpočátku vůbec nechtělo. Cítila jsem však jakousi povinnost se na něj podívat a dnes nechápu, proč jsem zhlédnutí tak dlouho odkládala, protože to byl veskrze příjemný film. Životopisné snímky mám ráda, tenhle na to jde docela standardně, ale to nevadí, protože nechybí preciznost. Více se mi líbil začátek filmu a úplně nejvíc pak davové scény, kdy černoši skandovali v ulicích. Takové scény mají vždycky jakousi nespecifikovatelnou vnitřní sílu, která mi málem vhání slzy do očí a žene mi mráz po zádech. To bylo v další části snímku utlumeno, ale nevadí. Herecké výkony skvělé. A krásná hudba to korunovala. Silný příběh natočený bez patosu, a to je třeba ocenit. (17.06.2014)

Neobyčejný příběh velkého muže s nesplnitelnou vizí, která se po celoživotním urputném boji stala skutečností, pro kterou obětoval rodinu, svobodu a dal by za ni i život. Přestože jde o relativně dlouhý film, nezačne vás nudit. Ba právě naopak, velmi bych litoval kdyby byl snímek kratší a něco se tam pak nevešlo. Plný počet hvězd je pro mne nejen nutností, ale především poctou tomuto skvělému člověku. (22.06.2014)

Důstojná pocta nedávno zesnulému Mandelovi (film samotný měl přemiéru ještě za jeho života), která sice v zájmu umělecké dramatizace není plnohodnotným životopisem, především pro svou chronologickou epizodnost, přesto základní pohled na jeho život podává s plnou dávkou výborného nákresu dobové atmosféry Jihoafrické republiky v dobách apartheidu a s funkčním napětím i emocemi. Zážitek je násoben výborným filmovým řemeslem a skvělým výkonem Idrise Elby. Líbivou tečkou je píseň od U2 v závěrečných titulcích. 90% (17.07.2014)

Život není černobílý stejně jako charaktery lidí, proto bych Mandelu nevynášela do nebe jako druhou Matku Terezu, ale také bych z něj nedělala prvořadého teroristu (viz to jak přistoupil k moci, která mu byla svěřená a že to teda mohl rozseknout mnohem hustěji). Idris Elba umí, i když občas jsem si říkala, co tam sakra dělá Luther... A závěrečná myšlenka o učení k lásce, přiznejme si, která měla nenechat jedno oko suché. Tak mé oko teda nechala, ale aspoň do konce dne jsem měla pocit, že ten svět přeci jen není tak strašně zkašený a že to má cenu. (09.03.2014)