Nástrahy veľkomesta

Typ "podbízivého" lidového humoru, který třeba v našich končinách až k absurditě přivedl Zdeněk Troška, mě zase až tak i tenkrát při uvedení v našich kinech nikdy nebral. Tradičně vysoké hodnocení některých uživatelů tohoto filmu a jiných italských komediálních "skvostů" je dáno příjemnými vzpomínkami, kdy tenkrát vedle angažované, převážně sovětské produkce, byly právě tyto nezávadné taškařice jedním z mála úniků z každodenní "rudé" přítomnosti... (18.07.2009)

"Typická" italská komedie, která se snaží svést na vlně Fantozziho úspěchu, chtělo by se říct. Není divu, že hlavní protagonista je Fantozzimu podobný. Pouze s tím rozdílem, že mu chybí Fantozziho přirozené kouzlo. Zatímco pouhý pohled na Fantozziho mi na tváři vyvolává úsměv, Artemio mě nechává klidným. Film má slušný rozjezd, kdy je alespoň vidět snaha o vtipy, i když nemůžu říct, že bych se u některého z nich moc zasmál. Připsal bych to na vrub Atremiovi, kterému to buranství nevěřím ani za mák, a přílišné vypočítavosti vtipů. Druhá část filmu se odehrává ve velkoměstě, kde hrdina potkává krásnou ženu (Mariu), do které se zamiluje a snaží se ji pochopitelně dostat. Jak bych to řekl... "she is out of his league" a navíc ho ignoruje, jak se dá. Artemio se snaží získat práci, ale vůbec se mu to nedaří. Stejně zoufale mu vychází i pokusy o upoutání pozornosti Marie, která ho stále bere jen jako kamaráda... až se s ním z ničeho nic vyspí. V této fázi filmu vtipné scénky ustupují do pozadí a do konce jsem se vlastně dodíval jen z dobré vůle. Všeho všudy tedy velmi slabá komedie s jednou až dvěma opravdu vtipnýma scénkama, které po půl hodině dochází dech. (26.07.2017)

Jsem mile překvapen, že je tento film i po tolika letech tak zábavný. Asi nebylo náhodou, že před nějakýma 20ti lety se u toho váleli smíchy děti, rodiče i prarodiče. Začátek je nadupaný výborným vtipem, a co je ještě milejší, že současné komedie něco takového málokdy nabízejí. Navíc snad jen na pár okamžiků dá film pocítit, že jde o tak starou záležitost. Jinak je to absolutně bez chyb a děsná prdel! (13.11.2010)

Italská komedie vyprávějící o čtyřicetiletém farmáři Artemiovi (komik R. Pozzetto) ze zapadlé vesnice, kde žil celý život a který se rozhodl, že zkusí své štěstí ve městě. Nasedne tedy do svého traktoru a odjede do Milána. Následuje mnoho komických situací, při nichž zkouší najít práci, přijde o všechny své peníze a také o jediné zavazadlo a současně se seznámí s Angelou (Američanka D. Osterbuhr), mladou, zaneprázdněnou ženou, do níž se zamiluje. Tato dívka, fanynka Juventusu, k němu projevuje jistou náklonnost, ale Artemiovu nabídku k sňatku odmítne, neboť si chce užívat nezávislého života. Artemio neustále naivně opakuje, že ho čeka slibná budoucnost, slušnou práci však najít nemůže, a tak se pobouřen svými neúspěchy a neschopností se ve městě zabydlet, vrací zpět ke své matce do rodné vsi. Zde náchází svůj klid a své štěstí po boku Marie Rosy (S. Ambrosini), kterou dříve nepochopitelně odmítal, avšak po svém návratu tuto krasavici už neopustil. Líbila se mi i veselá úvodní píseň filmu. Režisérům F. Castellanovi a G. Mocciaovi se podařilo natočit velmi zábavnou, přímočarou komedii se skvělým R. Pozzettem, která milým a neurážlivým způsobem zobrazuje rozdíly mezi životem ve velkoměstě a na venkově. (23.04.2021)

Zo zaciatku komedia nabrala obratky s humornymi situaciami, ale neskor sa na tom polavilo a uz to nebolo to prave, ale stale to bolo zabavne. Takze je to slusna komedia, kde nebola nudza o humor a blaznive situacie, ktorych aj mohlo byt viacej. Obcas som sa pristihol, ze v nejakych usekoch filmu to nebolo zabavne, ale nudne. Tychto momentov bolo nepatrne mnozstvo, co sa da v klude prehliadnut pri tomto filme. (04.08.2012)