Nástrahy veľkomesta

Pro všechny (nebo alespoň většinu) je klasikem italských komedií "účetní" Fantozzi. Pro mě ne. A to hlavně proto, že účetního úlety jsou obludně přehnané až do frašky. Není t ani praštěné ani vtipné. Pouze jen groteskně přepísklé. možná se to líbí dětem (jako Teletubbies), ale mě opravdu ne. Farmář Artemio je jiná liga. Ano vládne i tupým humorem (ptáci na poli), ale v drtivém případě je to ironie nebo dokonce až legendárně vtipná nevinnost (scéna s holícím strojkem nebo hláška "obléká se jako sportovec" jsou nepřekonatelné). O čem ani nemluvím je nadčasovost. Artemio je vtipný i po letech. Dokonce bych i řekl, že některé vtipy dokážu ocenit nyní po letech o něco víc (př. scéna s vlakem). (20.01.2015)

Pro mnohé to bude asi jen jedna z mnoha stupidních komedií, ale pro mě (a mnoho dalších) je to takřka kultovní záležitost. :) Renato Pozzetto coby vesnický buran, nastěhovavší se do velkoměsta, je naprosto k sežrání. Za pozornost stojí také jeho "útulný" byteček, ale i spousta dalších gagů a scének (třeba ta s vesničany, jejichž jedinou kulturní zábavou je sledování vlaku, který jejich vsí projíždí). Prostě klasika, která by se hezky vyjímala po delší době zase na televizní obrazovce. (03.06.2003)

Italská komedie vyprávějící o čtyřicetiletém farmáři Artemiovi (komik R. Pozzetto) ze zapadlé vesnice, kde žil celý život a který se rozhodl, že zkusí své štěstí ve městě. Nasedne tedy do svého traktoru a odjede do Milána. Následuje mnoho komických situací, při nichž zkouší najít práci, přijde o všechny své peníze a také o jediné zavazadlo a současně se seznámí s Angelou (Američanka D. Osterbuhr), mladou, zaneprázdněnou ženou, do níž se zamiluje. Tato dívka, fanynka Juventusu, k němu projevuje jistou náklonnost, ale Artemiovu nabídku k sňatku odmítne, neboť si chce užívat nezávislého života. Artemio neustále naivně opakuje, že ho čeka slibná budoucnost, slušnou práci však najít nemůže, a tak se pobouřen svými neúspěchy a neschopností se ve městě zabydlet, vrací zpět ke své matce do rodné vsi. Zde náchází svůj klid a své štěstí po boku Marie Rosy (S. Ambrosini), kterou dříve nepochopitelně odmítal, avšak po svém návratu tuto krasavici už neopustil. Líbila se mi i veselá úvodní píseň filmu. Režisérům F. Castellanovi a G. Mocciaovi se podařilo natočit velmi zábavnou, přímočarou komedii se skvělým R. Pozzettem, která milým a neurážlivým způsobem zobrazuje rozdíly mezi životem ve velkoměstě a na venkově. (23.04.2021)

Pro mě dříve neznámá komedie, u které jsem se každou chvíli smál, ba okonce chytal záchvaty smíchu. Žádné laciné a nechutné vtipy. Téma sedláka, který se ve 40 letech rozhodne jet do města je skvělý nápad a film má svižné tempo, takže jsem se ani chvíli nenudil. Kam se na tohle hrabou trapné americké komedie dnešní doby? (03.05.2011)

K Fantoccimu ma Artemio ještě daleko, ikdyž asi není v jeho zájmu předhánět se v tom, kdo je větší idiot. Nástrahy velkoměsta jsou jistě každému známy. Doprava, ubytování, finance a s nimi spojená práce a celkově hodně odlišný život od toho na vesnici. Na Artemia tak čekají nástrahy velkoměsta, o kterých nemá ani potuchy. Ojediněle k zasmání, občas k pousmání a místy pěkná nuda. 50% (07.10.2010)