Hra peňazí

I u nás měly tupé lopaty onehdy úžasnou možnost skvěle investovat. Ten dobrák se jmenoval Viky, od pohledu altruista a filantrop, a tak za ním zůstaly tisíce spokojených dicků. A že Viky dělal, co mohl, aby se ti intelektuální investoři, co mu nasypali kupónky, měli dobře! Kupoval jim imrvére tryskáče, stovky luxusních nemovitostí ve světových metropolích, drahé sportovní brka a dokonce i několik velkých továren. Jenže on takový dik, to je povahově pěkný zmrd, a tak ten blahoslavený investiční klubík začal nakonec Vikiho špinit a pomlouvat, že místo aby se o ně staral, tak zevluje a někde radši potají kope podzemní chodby. Což byla samozřejmě jen mrzká pomluva, protože ten skvělý člověk nikdy nedržel lopatu v ruce. Nakonec došlo až k tomu, že na něj šťastní majitelé desetinásobku poštvali orgán. Jenže on by takový orgán naštěstí nenašel ani vlastní koule, a proto stihl Viky sbalit před tou hroznou nespravedlností kramle. Ale jak už to na tom světě chodí, neskončil ten úžasný chlapík věru dobře! Ubožákovi zbyly jen oči pro pláč, jak teď musí z obýváku čumět na nějaké zkurvené moře na zaplivaném ostrově daleko, předaleko od své milované vlasti, živořit na rybích jikrách v nuzné chýši 43+4 s pouze pětikilometrovou ranvejí, po které se musí dennodenně plahočit nějakou plečkou od Martinova Ástna ke svému Lírdžetu, kde si člověk s alergií na telecí kůži a mahagon ani pořádně nepohoví. A o takové nepřející dičí svini je i tento film. Tu ale v tomto případě jistota desetinásobku rozparádila natolik, že naběhla na Žužu Žorže a skoro celou stopáž mu mává pistolí před držkou. Uot els? Inu, skoro nic. Je to ale překvapivě po Pissmejkrovi asi nejzábavnější nespreso, co Jirka dosud uvařil, skvěle zahrané a ta vyrachtaná feministická lesba s fretčím xichtem to režijně a dramaturgicky i vcelku vkusně vysufražetkovala. Jen je trochu škoda, že po výborné první polovině nedotáhli poměrně zdařilé memento toho, že každý, kdo někdy vyslovil slovo burza, opce nebo derivát, by měl pro blaho budoucích generací dávno viset vykuchaný na kandelábru, až do stejně stylového konečníku a závěrem se to zvrhlo v hloupý, patetický, žlutohnědý holyúdský maglajz. (15.06.2016)

Dzodi Foster ako reziserku teda nemam rad, ale tuna sa predviedla, natocila dobry film o spekulaciach na burzach a obchodnych trhoch. Dzordza Klunyho teda neznasam, ale Juliu Roberts /Pretty Woman/ celkom mozem, hoci teda nema HaremHabvie aky herecky talent. No a este sa tu zjavil mlady a dost talentovany O´Connell /Tower Block, Eden Lake, Starred Up 2013/, ktory konecne neprehraval a z pusy pustal celkom zrozumitelne vety, takze sa ako -tak dalo nan pozerat /v Starred up sa nedalo/. No ale je to stale len lahky nadpriemer, Fosterka sa do rezie velmi nevyzna, ale snazila sa. 77 % (22.11.2016)

Nebýt účasti George Clooneyho a Julie Roberts, jednalo by se o tv thriller v divadelním aranžmá. Dokonce jsem byl během sledování filmu přesvědčen, že vychází z nějaké slavné divadelní hry, co se roky hrála na Broadway, proto třeba je místem děje New York. Tak nic z toho, je ale fakt, že z 80% se film odehrává v televizním studiu, které opustíme významně až v poslední třetině. A zásadním problémem je, že se v tom přepadeném studiu nic zajímavého nestane, o nic lépe na tom není ani Clooneyho lapání na čerstvém vzduchu v newyorských ulicích. Scénář je překvapivě nenáročný, nedůmyslný a i poněkud stupidní, když dojde k úseku konspirace. Nejhorší z herců byl jednoznačně Jack O´Connell v roli podvedeného akcionáře. Necharismatický pitomec, ze kterého nešel vůbec žádný respekt, byl trapný až hrůza, úplně zkazil celý film. Celý příběh držel Clooney, který to vzal s vervou, vzal si na starost i produkční dohled. Je škoda, že Julii Roberts připadla nevděčná role producentky tv show, z níž se prostě nedalo nic extra vykřesat. Velkým problémem je i samotné téma finančních trhů, které může pro našince být značně odtažitou problematikou, vezme-li se také v potaz tuzemská neexistence finančních televizních pořadů ve stylu show pro americké diváky s vysokým ratingem sledovanosti. Kupodivu má film solidní tempo, na násilné scény je skoupý, ale padají v něm alespoň sprostá slova, aby ten rating R měl nějaký užitek. Clooney, Roberts a tentokrát režírující Jodie Foster už jistě zažili záživnější a zářivější filmové časy. Já jsem čekal oslnivý, napínavější a propracovanější thriller, nedočkal jsem se. 5/10 (17.06.2018)

Kdybych byla kravata, chtěla bych, aby mě nosil George Clooney. A kdybych bylo zrcadlo, nastavilo bych se Julii Roberts, abych jí připomnělo, že to ona byla kdysi pretty woman. Hra peněz je všude kolem nás a hraje se nonstop, takže žádné překvápko, že se dostala i na plátno. Na film jsem si vzpomněl teď nedávno během předzápasového studia Buly, při nekonečně bolestivém rozboru Záruby s Hostákem. Kéž by i na Kavčí hory někdy vyběhl nasranej finančník... (24.03.2017)

Problém filmu vidím v tom že přestože se Clooney opět snaží seč mu síly stačí, tak nějak ta dramatická rovina filmu působí malinko nevěrohodně. Určitě je škoda, že scénáristům pomalinku začnou docházet nápady a tak se musí chtě nechtě do ulic, aby byl hlavní padouch náležitě potrestán. Julia Roberts má kariéru vlastně za sebou a ještě před 15 rokama by divák byl za film s duem Roberts/Clooney vděčný. Dnes kolem nás jen tak prošumí. Studio Sony má prostě i nadále smůlu na velké bijáky. 60% (23.08.2016)