James Bond: Spectre

Jste prázdný, pane Bonde a žijete ve světě plném ruin. Tohle tuším někde někdy zaznělo a Mendes to zfilmoval. Spectre je letargický svým tempem, přitlumeným potemnělým vizuálem Hoyteho Van Hoytema. Jenom Newman má tendence hnát to dramaticky dopředu. Bondovka omotaná chobotnicí a zalitá inkoustem zmaru. V mnoha ohledech naivní, povrchní, ale podržela si mě spolehlivě 150 minut. Objektivně si plnou palbu nezaslouží, protože v podobném ranku letos nekompromisně vládne tematicky podobná MI V. Ale tahle klopýtavá procházka vylidněnými místy před demolicí důstojně uzavírá čtyřdílnou psychoterapii nejunavenějšího Bonda, který vlastně nechce být, tím kým je. Ale už nikým jiným být neumí... Kdyby tímhle celá série končila, jsem spokojený. Btw. props za ukrytou message, že Heineken je dobrej tak na zalévání myších děr. (05.11.2015)

Sice špatná (jakkoli sympaticky podvratná) bondovka, ale dobrý film. A mohl být ještě výrazně lepší. To by však scénář musel nabídnout oporu neopodstatněně nabobtnalé stopáži, musela by lépe fungovat tenze mezi 007-bondgirl-záporákem a celé by to muselo být alespoň místy o něco více spectrekulární ve stylu úvodní scény. Každopádně díky pootevřeným vrátkům v závěru bych se za ještě jednu poslední craigovku vlastně vůbec nezlobil. A klidně do třetice i se stejným týmem. (06.11.2015)

Rozsáhleji o SPECTRE v radiovém pořadu zde, ve kterém je od druhé půlhodiny snímek zhodnocen jak sám o sobě (poměrně ojedinělá perspektiva v české kotlině), tak v kontextu bondovek. A kdo nerad poslouchá (technicky problematické) mluvené slovo, může si přečíst Blu-ray recenzi rozvádějící a zpřesňující následující řádky._____ Předchozí tři craigovské bondovky si pohrávaly s konkrétními konstrukčními proprietami (CASINO ROYALE s prvky fetišisticky navěšenými na postavu, QUANTUM OF SOLACE s řazením těchto prvků a SKYFALL s tradicionalistickým vyzněním celé série). SPECTRE je komentářem k samotné konstrukci bondovek jakožto určitému převládajícímu vzorci střetu dvou ideologických pozic a (narativních, resp. příčinných) následků z toho vyplývajících pro postavy. Na jednu stranu se přejímají konkrétní způsoby výstavby a stylistického uchopení včetně citací a kombinování různých scén z "dřívějška" (hlavně conneryovek, místy svou nadsazeností moorovek a brosnanovek), na druhou se navazuje na revizionistické postupy série (zejména z V TAJNÉ SLUŽBĚ JEJÍHO VELIČENSTVA a POVOLENÍ ZABÍJET)._____ Film klame tělem, že postupuje vpřed, ale přitom jsou veškeré otázky a dialogové výměny navázány na minulost. Takto vertikálně organizované vyprávění s okázalými informačními mezerami přitom velmi opojným způsobem pracuje s hloubkou ostrosti odvisle od míry vědění postav; s pokaždé jinak podanými akčními sekvencemi (úvodní s nedostatkem informací, střet se "sidekickem" s paralelně vedenou linií s vedlejší postavou se zadáváním informací, další střet s proměnou stran pronásledující-pronásledovaní a paralelně vedenou linií s vedlejší postavou zjišťující informaci a ocitající se v ohrožení atd.) - a s naprosto sebevědomě zvládnutými tonálními přechody. Důvody odmítnutí snímku mnohými jsou dle mého dány jednak tím, že míra požitku této bondovské pastiše je odvislá od povědomí o bondovském universu (aniž by to skončilo jako filmová obdoba Bond Movie Connections z IMDB ala DNES NEUMÍREJ), jednak tím, že se naplňují představy o podobě snímků o agentovi s povolením zabíjet, ale přitom se ze vzorce okázale vybočuje možností volby. Nejlepší craigovská bondovka. A hlavně je to svým vyzněním demokratický, nikoliv konzervativní počin. Právě kombinace toho tradionalistického s tím revizionistickým a navázáním na minulost (sesíťování craigovských bondovek, ostatních bondovských dobrodružství) je na SPECTRE ozvláštňující, ale fanboyové s normativními nároky na díla budou prskat. (05.11.2015)

Není to tak temný jako Skyfall. Vlastně je to objektivně o dost slabší, jak Skyfall. Na druhou stranu, James Bond je tady jak chodící robot. Sejme každýho, kdo se na něj křivě podívá. Nic ho nezastaví a tím doslova myslím, že NIKDO. Počítejte tedy s tím, že je to tedy ještě horší...než obvykle. A k tomu hlásí o sto šest. I když v tom nejsou emoce, tak je v tom ta devadesátková vostrost starýho akčního hrdiny, kterou jsem snad v žádné jiné Bondovce s Danielem ještě neviděl. Škoda jen neskutečně ucajdané titulní skladby, která je otravná jak půlnoční déšť. Stejně tak ani dominantní nepřítel Christoph Waltz nebyl tak strašidelnej. Jediné silné plus je Léa Seydoux, která mi sem prostě sedla. Možná i proto, že už o ní vím delší dobu a hezky se na ní kouká. Trošku jiná Bondovka, ale v rámci starých dobrých akčňáren splnila můj dlouhou dobu chtěný sen. (12.07.2018)

Mendes to ve Spectre zkouší úplně jinak. Bondovské trademarky a vzorce tu vypadají spíš jako "to do list", kde si režisér jen odškrtává jednotlivé položky a dále ho "nezajímají". Můžeme se například jen domnívat, jak spolu jednotlivé lokace souvisí, jaká je mezi nimi kauzální návaznost v rámci vyprávění, aniž bychom si mysleli, že jich je tam tolik jen, protože je to prostě bondovka, ke které to patří. Ony jsou craigovské bondovky sice docela specifické v tom, že na sebe navazují a souvisí spolu, takže se tvůrci mohou zaměřit na vývoj hlavní postavy a další věci. Nejrůznějších obměn a ozvláštnění je ve Spectre ale už přeci jenom moc. (06.12.2015)