Star Wars: Sila sa prebúdza

Je to podobné rozkročení mezi remake a pokračování jako u nového Star Treka či Jurského světa, ale zatímco tyhle fenomény ve starých vodách dokázaly najít něco nového (případně minimálně energicky variovaly původní filmy), Síla se probouzí na to jde mechanicky a bez vlastního vkladu. Hrozně z toho křičí "jedeme na jistotu, chceme potěšit staré fanoušky a hlavně nabrat tunu nových". Je to špatný film? Ano omylem! Je to film, co si zaslouží hate? Kdepak. Ale spíš než plnohodnotné pokračování to působí dojmem velkolepého pilotu k opravdu drahému a stylovému seriálu. Ok, dnes jsou na to diváci už celkem zvyklí. Já bych ocenil to, kdyby se ten film aspoň TVÁŘIL, že má nějaký konec. Dřív si ze Saw všichni dělali srandu, že je to seriál v kině. Marvel/Disney tenhle trend držej ještě víc a bude hůř/líp (podle toho, jestli to člověku vyhovuje nebo ne). Osobně mě každopádně Epizoda VII moc nebavila. Buď se ve filmu kopírují momenty ze staré/nové trilogie, nebo je tam až nečekaně standardní akce. Ta absence momentu překvapení zamrzí asi nejvíc, protože Abrams prakticky v každém svém filmu/seriálu dokázal nečím ohromit. Což se Epizodě VII vyhlo obloukem. Prakticky každý významnější moment je dopředu tak čitelný, až to bolí. Včetně finální scény. (17.12.2015)

„Chewie…we´re home.“ Technická stránka (byť je to vzhledem k tvůrčímu týmu a producentskému zázemí očekávanou samozřejmostí). Hra na nostalgickou strunu a každým obrazem prostupující respekt ke kultovní sérii. Midi-chloriany naplněná Daisy Ridley. Chybějící nutkání poslat C-3PO do křemíkového nebe (asi to bylo tou červenou rukou). To byl výčet kladů a teď k temné straně Abramsova brnkání na Lucasovu kosmickou mandolínu. V čitelném a přitom nepříliš logickém dějovém prostoru nefungují emoční páky, které by Star Wars doposud nepolíbené panny přivedly k zájmu o původní kusy. Pokud temná strana síly zafunguje jen na pár sekund, kdy se na plátně objeví jistý artefakt s průvodním hudebním podkresem, něco je ve far, far away galaxii špatně. A tímto se dostáváme k hlavnímu problému. Nevýraznému Nesithovi, který vypadal, že princezna Leia kdysi navštívila Show Jana Krause a po natáčení podlehla na červeném gauči moderátorovu šarmu. Kdyby Han Solo dostal více času, mohl si udělat otcovské testy.. Abramsova snaha o moderní most ke kořenům je chvályhodná, ale podobně jako mostům na First Order´s Starkiller Base tomu chybí zábradlí, kterého by se dalo pevně chytnout. Síla dál spí.. (15.11.2017)

Ach ta očekávání…krotil jsem je, co to šlo. A zároveň se pokoušel ignorovat fakt, že „Otec“ Lucas prospal tu správnou dobu na sedmičku, takže na některé dějové věci již nedošlo…ale s potěšením můžu konstatovat, že není třeba plakat nad rozlitým mlékem. Abrams totiž udělal z (citelné) nouze ctnost a spolu se scénáristy posunul příběh dál a jinam. Což ovšem neznamená, že se fanouškům původní šestky epizod tvůrci odcizili, právě naopak. Nepokrytě sázejí na diváckou nostalgii, využívají osvědčených konceptů, ale přitom přidávají i něco nového. To vše k mé spokojenosti. Jistě ne absolutní, ale té stejně dosáhnout ani nešlo. Takže do příští epizody musím rozdýchat 3 věci; sundání masky (chápu potřebu „polidštění“, ale stejně…), světelný meč (očarovaný asi samotným Lukem, neb kdo ho popadl, uměl s ním hned zacházet…stejně tak se Silou), no a pak mi tu chyběl Lando (jehož představitel je stále živý a aktivní, ehm). Jinak ovšem velké nadšení a zoufale neobjektivních 5* navrch (co taky čekat od někoho, kdo dal plný počet i 6 předchozím dílům, že). (13.07.2016)

Původní trilogie Hvězdných válek ze 70. a 80. let, v sobě snoubí až dětskou hravost a nadšení tvůrců, s velkolepým příběhem. Ta novější, z přelomu milénia, přidává díky modernějším technologiím i úžasné triky a dějově plynule navázala. Epizoda VII - SÍLA SE PROBOUZÍ, je startérem nové série a režisér Abrams ji uchopil za správný konec. Jakožto velký Lucasův obdivovatel, si vzal to nejlepší ze starších epizod (např. klasické postavy, brilantní technická stránka) a svůj počin ještě vyšperkoval vlastní invencí, několika odkazy a akčnějším, vážnějším pojetím, přičemž ani on nezapomíná na tradičně odlehčenější stránku filmu, která ke Star Wars patří (Přes tu masku vám je špatně rozumět!). Já jsem nadšen, takovou nostalgicko-výbušnou jízdu jsem opravdu nečekal. Je tady nový začátek, nový příběh, nové postavy a pro fanoušky tohoto univerza i... nová naděje! (16.06.2019)

Předem disclaimer pro fanoušky - komu se film líbil, budiž mu to přáno. Smůlu mám já. Hvězdné války pro mě nikdy nic neznamenaly a nijaký zážitek si pro mě přichystala i Síla se probouzí. Děj je naprosto předvídatelný, nepostřehl jsem známky ničeho originálního či zajímavého. Variování motivů předchzích epizod můž být zábavné pro fanoušky, ale samo o sobě to nic neznamená. Dialogy sestávají z prázdných nostalgických frází, postavy k sobě pociťují nevysvětlitelně hluboké pouto, ačkoli děj se mohl odehrát na ploše, kolika, maximálně pár dní? Tento aspekt nabývá občas až parodických rozměrů, jako když například Kylo Ren odhaluje, že Han solo je pro Rey "jako otec, kterého nikdy neměla" (ačkoli to z filmu působí, jako když se znají stěží pár hodin), nebo když se Finn s Poem znovusetkají a padnou si do náruče jako, jako kdyby spolu prožili minimálně vietnamskou válku, ale ve skutečnosti mají za sebou jen poloúspěšný únik z lodi, který mohl zabrat zhruba půl hodiny. Fakt to občas působí, jako kdyby to psal úplný debil, nebo někdo, kdo má za debily diváky. A tahle rakovina science fiction teď bude několik let zabírat plátna kin a bude s ní ztrácet čas velká část mladých nadějných režisérů, kteří by se místo toho mohli věnovat něčemu smysluplnějšímu. Super :-/ (23.03.2016)