Star Wars: Sila sa prebúdza

Nenechme se zmást důmyslnou promo kampaní, kterou svorně papouškuje většina recenzí a ohlasů – nové Hvězdné války nejsou projekt od fanoušků pro fanoušky. Abrams nevytvořil elitářský fanfilm, nýbrž na základě principů fanfikce sice převzal předchozí svět, postavy i příznivcům důvěrně známé momenty, ale zasadil je do nového vyprávění s odlišnými zákonitostmi, které staví na nevytěženém potenciálu originálu a může oslovit i původním kultem nezasažený či přehlížený segment publika. Tím paradoxně je právě ona většina diváků stojící stranou obsesivní adorace Star Wars, neutuchajících flamů na adresu Lucase, ale i masivní lobby hračkářského průmyslu. Abrams spolu s Lawrencem Kasdanem probudili Sílu právě tím, že sérii očistili od veškerého balastu, který na ni navalil nejen Lucas, ale i veškerá popkultura. Stejně tak je neadekvátní vyčítat filmu málo odvahy či hraní na jistotu. Naopak bychom v rámci hlavních hollywoodských studií stěží hledali progresivnější a odvážnější koncept, než plán vytvořit blockbuster podle nerdí modly, kde hlavními propracovanými figurami budou dívka, černoch a párek důchodců. Cesta k oživení franšízy nevedla přes pietní kopírování před-digitálového Lucase, naopak Abrams (přinejmenším pomyslné) přebírá pochodeň George Millera. Nové Star Wars tak spolu s poslední Mission Impossible hrdě následují Zběsilou cestu coby emancipované blockbustery a akční filmy nového věku, kde CGI konečně dostávají své roli postprodukčního nástroje a do popředí vystupuje poctivá práce na place. --- Podrobněji v recenzi pro A2 (23.12.2015)

Původní trilogie Hvězdných válek ze 70. a 80. let, v sobě snoubí až dětskou hravost a nadšení tvůrců, s velkolepým příběhem. Ta novější, z přelomu milénia, přidává díky modernějším technologiím i úžasné triky a dějově plynule navázala. Epizoda VII - SÍLA SE PROBOUZÍ, je startérem nové série a režisér Abrams ji uchopil za správný konec. Jakožto velký Lucasův obdivovatel, si vzal to nejlepší ze starších epizod (např. klasické postavy, brilantní technická stránka) a svůj počin ještě vyšperkoval vlastní invencí, několika odkazy a akčnějším, vážnějším pojetím, přičemž ani on nezapomíná na tradičně odlehčenější stránku filmu, která ke Star Wars patří (Přes tu masku vám je špatně rozumět!). Já jsem nadšen, takovou nostalgicko-výbušnou jízdu jsem opravdu nečekal. Je tady nový začátek, nový příběh, nové postavy a pro fanoušky tohoto univerza i... nová naděje! (16.06.2019)

(1001) Adama Drivera miluju už od Nitra Llewyna Davise a tady ještě ke všemu brečí, takže jeho atraktivita stoupla tak o tři sta procent, to je jasná věc, ale stejně se příliš fanouškovského nadšení nedostavilo. A protože rozčílená jsem nebyla (jaké překvapení), tak si nebudu stěžovat na všechno, jak bývá mým dobrým zvykem, ale jenom na dvě věci: 1. Ty dva záchvaty vzteku spojené se sršením jisker moc sexy nebyly a ráda bych, aby vypadaly jinak. 2. Co to mají tvůrci za problém s načasováváním? Nic ve filmu netrvá tolik času, kolik by mělo. A to mluvím především o emocích, protože o ničem jiném ten film pro mě nebyl. Děj těžištěm rozhodně není, ať už pro to, že je jednoduchý a přímočarý, a nebo proto, že je schematicky okopírovaný - ale to jsem se právě po zralé úvaze rozhodla nevyčítat, protože původní trilogie je vlastně taky ten jeden samý scénář natočený třikrát a žádný pořádný fanoušek si na to nijak zvlášť nestěžuje - takže atmosféra a prožitek by měly být to, o co tady kráčí. Jediný cool moment, který se opravdu povedl, byl ten první "traitor" výkřik, zbytek tak nějak vyšuměl do ztracena. Tým klaďasů je klasicky bezbarvý a nevýrazný (hehehe, černoch, ženská a Žid ještě automaticky charisma neznamenají) a záporáci bohužel monologují a pokoušejí se vyvolat děs stejně rutinérsky a schematicky. V žádném okamžiku jsem neměla o nikoho strach a skoro nikde jsem nebyla doopravdy zainteresovaná do scény - s výjimkou prvního setkání Kyla a Rey v lese a jejich následného rozhovoru, při kterém si Kylo poprvé odhalí tvář. A všechny ostatní situace mi přišly strašně rychlé a jakoby odbyté z povinnosti na první dobrou. Než mám čas si uvědomit, co se tam stalo, a pořádně si to užít, už se běží někam jinam vstříc dalšímu předvídatelnému plot pointu. Jedině sentiment, který do filmu zanášel Han, dostal času dost, ale na ten si zase příliš nepotrpím. Kdyby aspoň ty očekávané situace nějak překvapivě ústily, třeba kdyby poté, co Kylo udělá ten spoiler, zjistil, že možná není dost silný, aby to unesl, a zareagoval prakticky jakkoliv jinak, než tak, jak zareagoval... Nebo kdyby všechna esa z rukávu nebyla součástí marketingové propagace a člověk se je doopravdy dozvěděl až z filmu... No vyvíjím si v hlavě několik verzí svých fanfikcí a doufám, že ti opravdoví scénáristé pro příště dovedou aspoň trochu doopravdy překvapit. A nejvíc ze všeho bych si přála, kdyby třeba objevili, že mezi dvěma či více lidmi můžou existovat i jiné vztahy než povinná romance, slepé následování a černobílé nepřátelství. (30.01.2016)

Tak nám Džej Džej kalkuloval, kalkuloval a kalkuloval a nakonec mu vyšlo, že nejlepší bude pro Mikymause, který se brutálně vycinkal na výpalném Jirky Lukáše, ukrást plány Hvězdy smrdí a vyždímat z té neinvence aspoň memoriál artritických gerontů. A to měl, kurva, k dispozici v podstatě nový začátek a mohl v té předaleké galaxii vymýšlet takové vyfikundace! Zbytek magie udělalo píár, otylí pojídači horkých psů, co se i v padesáti stále převlíkají za princeznu Leiu a šermují se při bárbekjů s ostatními kokoty světelnými meči od Hasbra, si patrně z těch popkornově popkulturních odkazů nastříkali do imperiálního bakelitu od téhož výrobce, no a Strýček Skrblík v dresu nejkýčovitějšího kurviče vkusu našich dětí skáče šipky do hromady zlaťáků, přičemž se mu v očích protáčejí přeškrtnutá eska. A přitom jde jen o sice spektakulární, ale sprostý komerčně kalkulativní impotentní plagiát, v němž si ochablý sušický Han a povislá princezna nasmrkali tlustého Merylyn Mensna, který je hrozivý asi jako medvídek Pú. Celý ten zmar ještě vhodně doplňuje naprosto prkenná džedáj rytířka alá Hangrgejs a ultimativně nesympatický negroameričan, kterému od začátku nepřejete nic jiného než pár frajerů v bílých kápích a hořící kříž před kokpitem Falkon Milénia. A jsem docela zvědav, jestli se jim Luk Skajvókr dožije pokračovaní, nebo si příště Endy Serkis zase zaglumuje a zaVolkruje. (21.12.2015)

Nejhorším morem současného Hollywoodu je fanouškovské podbízení. Meta-pokračování legendární série je spíše fetišem a exkurzí do zábavného parku s názvem Star Wars. Všechno, co si pamatujeme a máme rádi, se tam musí vrátit, od vedlejších postav až po příběhové leitmotivy. A co hůř! Ta nostalgie tam není pouze v samotných proprietách a zákonitostech tamějšího světa, oni tu nostalgii prožívají i samotné postavy. Boha jeho! Aby si divák prošel tím slastným pocitem, jako u prvních Star Wars, tak stačí snad světelný meč a ne že se tam budeme piplat v Hanově sentimentu. Naštěstí J.J. Ambrams je nemalý režisér a v momentě, kdy buduje své vlastní postavy, tak to je ten čas, kdy jsou nové Hvězdné války tím nejpoctivější blockbusterem široko daleko. Člověk jen zírá, nadšeně fandí postavám a nechává se opojně vtáhnout do jiného světa. Divák těm postavám dokáže odpusit i to, že před rokem by asi nejspíš maturovali, neb tvůrci se nezalekli ani silných ženských hrdinek a ani národnostních menšin. Jupijájou, nové Hvězdné války splácí daň za stereotypní předešlé díly! Jen se obávám toho, že zatímco se dnes remakuje všechno možné, tak naše děti už nebudou mít co remakovat, bo jsme za těch pár dekád vlastně ani nic moc původního a kultovního nenatočili. Smutná zpráva pro budoucí generace. (20.12.2015)