Star Wars: Sila sa prebúdza

Nenechme se zmást důmyslnou promo kampaní, kterou svorně papouškuje většina recenzí a ohlasů – nové Hvězdné války nejsou projekt od fanoušků pro fanoušky. Abrams nevytvořil elitářský fanfilm, nýbrž na základě principů fanfikce sice převzal předchozí svět, postavy i příznivcům důvěrně známé momenty, ale zasadil je do nového vyprávění s odlišnými zákonitostmi, které staví na nevytěženém potenciálu originálu a může oslovit i původním kultem nezasažený či přehlížený segment publika. Tím paradoxně je právě ona většina diváků stojící stranou obsesivní adorace Star Wars, neutuchajících flamů na adresu Lucase, ale i masivní lobby hračkářského průmyslu. Abrams spolu s Lawrencem Kasdanem probudili Sílu právě tím, že sérii očistili od veškerého balastu, který na ni navalil nejen Lucas, ale i veškerá popkultura. Stejně tak je neadekvátní vyčítat filmu málo odvahy či hraní na jistotu. Naopak bychom v rámci hlavních hollywoodských studií stěží hledali progresivnější a odvážnější koncept, než plán vytvořit blockbuster podle nerdí modly, kde hlavními propracovanými figurami budou dívka, černoch a párek důchodců. Cesta k oživení franšízy nevedla přes pietní kopírování před-digitálového Lucase, naopak Abrams (přinejmenším pomyslné) přebírá pochodeň George Millera. Nové Star Wars tak spolu s poslední Mission Impossible hrdě následují Zběsilou cestu coby emancipované blockbustery a akční filmy nového věku, kde CGI konečně dostávají své roli postprodukčního nástroje a do popředí vystupuje poctivá práce na place. --- Podrobněji v recenzi pro A2 (23.12.2015)

Demonstrace Síly a čisté filmařské dobro z rukou fan-boye, který patří k výlučné hrstce těch filmařů, jenž chápou, jak zaháčkovat nostalgiky věku 30+ s ofsetem Millenium Falcona na tričku, i wannabe nerdy šoupající si na profilovku světelný meč jenom proto, že to na Facebooku zrovna letí. Šel jsem na nového Abramse a pochopil, jak se cítili lidé na konci sedmdesátek. Čistá filmařská extáze, oplývající kinetickou akcí, božími triky, vybalancovaným humorem, pomrkáváním na všechny konce galaxie a hlavně dalším posunem univerza. Fňukat nad tím, že se remakuje Epizoda IV je zcestné. Předcházejících 6 epizod vlastně nebylo ve finále o ničem jiném. Musím ještě jednou… Abych to napodruhé pronudil a teprve po třetí projekci opravdu docenil. Těch skrytých narážek na věci budoucí tam tuším tolik, že v roce 2019 se budeme ještě divit. (20.12.2015)

Zábava za rozumnou cenu, Abrams se s Lucasem popral stejně dobře jako nedávno s jinou hvězdnou legendou, Star Trekem. Struna na kterou se hraje nejvíc je samozřejmě nostalgie a pro skalní fanoušky původní ságy (především IV. epizody), ke kterým se sám neřadím, to bude přirozeně o úroveň fajnovější zážitek. Ti rýpavější z nich, stejně jako náročnější diváci Hvězdnými válkami nepolíbení, však budou místy registrovat scény a dialogy, které danou strunu hrají i ve chvíli, kdy by možná měli raději rozvíjet nové postavy a autentický, nový příběh. Osobně mi pak taky chybělo o špetku víc vžum-vžum lightsaber akce a nějaké to jediovské filozofování. Takové výtky se však pod nánosem špičkové, vycizelované akce, účinných vtípků a vypiplaného vizuálu pohodlně ztratí - nová nástavba legendy jednoduše baví. 80% (23.12.2015)

Fanoušci v kostýmech půjdou tentokrát správně. Nakonec mohou děkovat Disneymu, že od Lucase práva koupil, vrátil Hvězdné války za devatero galaxií a do časů, kdy jste se mohli smát robotům. Nostalgický fetiš se mísí s čirou radostí z obyčejného filmového vyprávění, takhle jsem se chtěl cítit při prvním pokračování. A snad si i v koutku duše přeju, aby tahle pohádka jen tak neskončila. Bez ohledu na to, že veškerý mýtický souboj dobra se zlem by možná mohl vyřešit jeden rodinný terapeut. (17.12.2015)

Předem disclaimer pro fanoušky - komu se film líbil, budiž mu to přáno. Smůlu mám já. Hvězdné války pro mě nikdy nic neznamenaly a nijaký zážitek si pro mě přichystala i Síla se probouzí. Děj je naprosto předvídatelný, nepostřehl jsem známky ničeho originálního či zajímavého. Variování motivů předchzích epizod můž být zábavné pro fanoušky, ale samo o sobě to nic neznamená. Dialogy sestávají z prázdných nostalgických frází, postavy k sobě pociťují nevysvětlitelně hluboké pouto, ačkoli děj se mohl odehrát na ploše, kolika, maximálně pár dní? Tento aspekt nabývá občas až parodických rozměrů, jako když například Kylo Ren odhaluje, že Han solo je pro Rey "jako otec, kterého nikdy neměla" (ačkoli to z filmu působí, jako když se znají stěží pár hodin), nebo když se Finn s Poem znovusetkají a padnou si do náruče jako, jako kdyby spolu prožili minimálně vietnamskou válku, ale ve skutečnosti mají za sebou jen poloúspěšný únik z lodi, který mohl zabrat zhruba půl hodiny. Fakt to občas působí, jako kdyby to psal úplný debil, nebo někdo, kdo má za debily diváky. A tahle rakovina science fiction teď bude několik let zabírat plátna kin a bude s ní ztrácet čas velká část mladých nadějných režisérů, kteří by se místo toho mohli věnovat něčemu smysluplnějšímu. Super :-/ (23.03.2016)