Star Wars: Sila sa prebúdza

V mnoha směrech jako čtyřka. Narvané výbornou akcí, i silným příběhem, ale končí to příliš brzy. Skywalker neřekne jedinou větu... Tak moc jsem chtěl, aby to byl film roku. A nakonec seděl v kině na půlnočce s třema infantilníma a ukňouranýma puberťačkama za zády a očekáváním, které prostě nebylo naplněno. Abrams se bál experimentovat, jel na jistotu a většině fanoušků doručil přesně to, co doufali. Rozkopl Sílu a rozhodil ji mezi mladou generaci. Přinesl dravou režii, oblíbené postavy a přesto udržel směr, který začíná v A a končí v Z. Síla se probouzí se bohužel až moc podobá prvním Hvězdným válkám. Jenže ty mě začaly zajímat, až Impérium vrátilo úder. Bene! (17.12.2015)

Upřímně řečeno jsem čekal, až přijde tvůrce, který Hvězdné války oseká od všeho toho mytologického balastu, který už tady byl stokrát. George Lucas v původních filmech vycházel z různých učení od starověku přes křesťanství a protože nešlo o nic nového, jen nudil. J. J. Abrams je takovým tvůrcem pro mě, který Hvězdné války bere víceméně jen jako jednu z moha fantasy, provázenou neuvěřitelným výdělečným potenciálem. Abrams vytvořil zdánlivě jiný, ale přesto tolik stejný svět, moderní, s chytrým humorem a dilematy základních bojů dobra se zlem. A že je ten boj opravdový, dokazuje, že se neváhá zbavit postavy tak důležité. Abrams vytvořil svět pro mě, který jsem byl do příběhu zažraný skoro od začátku, a to jsem, prosím, spíš Trekkie. Dávám opatrných 90%. (30.06.2016)

"Mám ti ustřelit ten kýbl z hlavy?" Tak je to správně. Ty bílé potvory nosí kýble na hlavách a trvalo to dlouhých 38 let, než si toho někdo všiml i ve filmu. Z výše uvedeného mne patrně nikdo nebude podezřívat z toho, že jsou pro mne Hvězdné války kultem. Skutečně nejsou, i když mě většinou celkem baví. Tato epizoda můj vztah k předaleké galaxii nijak nezměnila, ale potěšil mě v ní jen vizuál, veteráni a roboti. To ostatní střílení, vybuchování, běhání a výchovu nezbedného synka jsem spíše odzívnul s tím, že jsem si alespoň během sledování filmu vyrobil sedmý zářez do světelného meče. (25.04.2016)

(1001) Adama Drivera miluju už od Nitra Llewyna Davise a tady ještě ke všemu brečí, takže jeho atraktivita stoupla tak o tři sta procent, to je jasná věc, ale stejně se příliš fanouškovského nadšení nedostavilo. A protože rozčílená jsem nebyla (jaké překvapení), tak si nebudu stěžovat na všechno, jak bývá mým dobrým zvykem, ale jenom na dvě věci: 1. Ty dva záchvaty vzteku spojené se sršením jisker moc sexy nebyly a ráda bych, aby vypadaly jinak. 2. Co to mají tvůrci za problém s načasováváním? Nic ve filmu netrvá tolik času, kolik by mělo. A to mluvím především o emocích, protože o ničem jiném ten film pro mě nebyl. Děj těžištěm rozhodně není, ať už pro to, že je jednoduchý a přímočarý, a nebo proto, že je schematicky okopírovaný - ale to jsem se právě po zralé úvaze rozhodla nevyčítat, protože původní trilogie je vlastně taky ten jeden samý scénář natočený třikrát a žádný pořádný fanoušek si na to nijak zvlášť nestěžuje - takže atmosféra a prožitek by měly být to, o co tady kráčí. Jediný cool moment, který se opravdu povedl, byl ten první "traitor" výkřik, zbytek tak nějak vyšuměl do ztracena. Tým klaďasů je klasicky bezbarvý a nevýrazný (hehehe, černoch, ženská a Žid ještě automaticky charisma neznamenají) a záporáci bohužel monologují a pokoušejí se vyvolat děs stejně rutinérsky a schematicky. V žádném okamžiku jsem neměla o nikoho strach a skoro nikde jsem nebyla doopravdy zainteresovaná do scény - s výjimkou prvního setkání Kyla a Rey v lese a jejich následného rozhovoru, při kterém si Kylo poprvé odhalí tvář. A všechny ostatní situace mi přišly strašně rychlé a jakoby odbyté z povinnosti na první dobrou. Než mám čas si uvědomit, co se tam stalo, a pořádně si to užít, už se běží někam jinam vstříc dalšímu předvídatelnému plot pointu. Jedině sentiment, který do filmu zanášel Han, dostal času dost, ale na ten si zase příliš nepotrpím. Kdyby aspoň ty očekávané situace nějak překvapivě ústily, třeba kdyby poté, co Kylo udělá ten spoiler, zjistil, že možná není dost silný, aby to unesl, a zareagoval prakticky jakkoliv jinak, než tak, jak zareagoval... Nebo kdyby všechna esa z rukávu nebyla součástí marketingové propagace a člověk se je doopravdy dozvěděl až z filmu... No vyvíjím si v hlavě několik verzí svých fanfikcí a doufám, že ti opravdoví scénáristé pro příště dovedou aspoň trochu doopravdy překvapit. A nejvíc ze všeho bych si přála, kdyby třeba objevili, že mezi dvěma či více lidmi můžou existovat i jiné vztahy než povinná romance, slepé následování a černobílé nepřátelství. (30.01.2016)

Zábava za rozumnou cenu, Abrams se s Lucasem popral stejně dobře jako nedávno s jinou hvězdnou legendou, Star Trekem. Struna na kterou se hraje nejvíc je samozřejmě nostalgie a pro skalní fanoušky původní ságy (především IV. epizody), ke kterým se sám neřadím, to bude přirozeně o úroveň fajnovější zážitek. Ti rýpavější z nich, stejně jako náročnější diváci Hvězdnými válkami nepolíbení, však budou místy registrovat scény a dialogy, které danou strunu hrají i ve chvíli, kdy by možná měli raději rozvíjet nové postavy a autentický, nový příběh. Osobně mi pak taky chybělo o špetku víc vžum-vžum lightsaber akce a nějaké to jediovské filozofování. Takové výtky se však pod nánosem špičkové, vycizelované akce, účinných vtípků a vypiplaného vizuálu pohodlně ztratí - nová nástavba legendy jednoduše baví. 80% (23.12.2015)