Réžia:
Xavier VillaverdeScenár:
Ana MarotoKamera:
Sergi GallardoHudba:
Eduardo MolineroHrajú:
Àstrid Bergès-Frisbey, Álvaro Cervantes, Llorenç González, Marc Garcia Coté, Lluïsa Castell, Ana Cimini, Sonia Méndez, Marcel Tomàs, Marc Pociello (viac)Obsahy(1)
Bruno je mladý študent ktorý vedie dlhoročný láskyplný vzťah s Carlou. Po stretnutí s Raiom sa však veci začnú komplikovať a Bruno začína objavovať svoju doposiaľ neznámu stránku sexuality. Carlu toto zistenie najskôr zničí, ale postupne mu jeho aférku začína tolerovať pre veľkú lásku, ktorú k nemu cíti. Vzniká tak zaujímavý milostný trojuholník plný prekvapení. (Mishqo)
(viac)Videá (1)
Recenzie (22)
Oni ti Španělé to prostě umí. Ne že by režisér Villaverde (pro mne první film by him) vymyslel nějaké světově originální téma, nicméně tím ,že obsadil kvalitní trojici herců a děj zasadil kam jinam než do Barcelony, stoupla kvalita celého snímku o hvězdu. Ze zmíněné trojice hlavních představitelů bych především vyzdvihl nesmírně charismatického Álvara Cervanta a doopravdy patetickou Astrid Berges-Frisbey, tito dva nám doufám v budoucnu předvedou podobné či ještě lepší výkony. Takže jo, já jsem si tenhle film užil a jak by řekl klasik - je to surrealitické, ale milé. ()
Nemám ráda filmy, kde se mnou zmítají ambivalentní pocity, ale nedá se nic dělat, tenhle mezi ně taky patří. Nemám výtek, co se týká hereckých osobností, tady byl výběr téměř dokonalý a všem ta role sedla jak přišitá na tělo, ale už víc připomínek bych měla ke scénáři. Nemůžu si pomoct, přece jen na mě působil místy až příliš naivně a neuvěřitelně, dokonce jsem se přistihla, že některé momenty na mě jukaly telenovelsky (viz ty kancelářské). Celá tahle trojka má v sobě a svých citech slušný hokej, docela bych byla zvědavá, jak dlouho by jim to vydrželo v tomhle složení. Jsem ráda, že já osobně v tom mám jasno:-) ()
Skvělá hlavní myšlenka - láska je o svobodě. Neomezovat se, nestavět si umělé bariéry konvencí, ale zároveň být ohleduplní. Souhlasím s tím, že tolerovat vedlejší vztah, který má váš partner a vy to víte, je hodně náročné, jak sama Carla zjistila. A je logické, že to člověku nebude stačit a bude chtít vyrovnat váhy. Závěr mi přišel naprosto dokonalý, hlavně taneční scéna. Otázkou ovšem je, jak to může reálně fungovat. Přijde mi, že mezi třemi lidmi musí být nutně neustále určitá konkurence, mocenská nerovnováha, napětí stojící na tom, že tři strany trojúhelníku by měly být stejně dlouhé, tj. všichni se všemi trávit stejně času, spát stejně často, atd, aby si ten třetí nepřipadal zanedbávaný...zkrátka by mě zajímala i ta realizace v praxi, ne jen si říct,, že to teda zkusí. Nicméně se mi líbil ten otevřený přístup, nakonec láska si nevybírá a pokud máte to štěstí, že s partnerem milujete stejného třetího člověka, proč se nutně jednoho vzdávat, když jde mít všechno. ()
Velké zklamání. Začíná to trochu obyčejně, potom se to zvrhne v cosi, co nevzbuzuje naprosto žádné emoce a končí to naprostým úletem nad úlety. V mnohém to připomínalo Tykwerův film Drei (2010), z něhož si Villaverdeův snímek ale bere jen určité motivy, které potom nedokáže už dál rozvíjet, jen vršit jednu banální scénu za druhou v domnění, že se jedná o bůhvíjak sofistikovaný pokus o nonkonformní pohled na lidskou sexualitu. Za mě určitě ne, přestože Álvaro Cervantes i Llorenç González jsou fakt luxusní borci. ()
Ona miluje jeho, on miluje ji. Pak se objeví třetí kolo do vozu, na které nejprve nasedne on, pak i ona. A nakonec si udělají takovou hezkou tříkolku. Je to vlastně hrozně absurdní až parodické, ale nepůsobí to nijak nuceně. Všichni tři hlavní hrdinové jsou sympaťáci, kteří se v prostředí současné Barcelony "živí" kdovíjak - redaktorka v undergroundovém časopise, učitel karate, věčný student. Taková uvolněnější španělská odpověď na Snílky. SPOILERY! Palec nahoru za to, že scenárista odolal nabízejícímu se dramatickému konci. A vlastně se mu i trochu vysmál. ()
Galéria (32)
Fotka © IFC Films
Zaujímavosti (1)
- Film bol natočený v Barcelone. (Arsenal83)
Reklama