Veronika se rozhodla zemřít

SPOILERy! Film som videl prvý, čo ma trochu mrzí a zároveň som rád. Keď som ho pozeral, dostal ma. Málo čo sa mi takto trafí do pocitov a hovorí mi z duše. Vadil mi iba ten koniec. Akonáhle sklonila hlavu sediac na lavičke, mali naskočiť záverečné titulky, film mal skončiť a Veronika zostať mŕtva. Vzhľadom na dej, ktorý tej scéne predchádzal, to ale zas tak nevadilo a v priebehu toho týždňa som si to pustil ešte trikrát. Kniha je iná. Jedna vec je, že Youngovej Veronika Decides to Die patrí medzi najdoslovnejšie a najpresnejšie knižné adaptácie, podľa môjho názoru vôbec; a druhá, že vyznenie nakoniec pôsobí úplne inak. Coelhov štýl mi až do úplného záveru moc nesedel; neprišiel mi ničím výnimočný a pri vetách ako "Každý z nás je svojim spôsobom blázon.” som gúľal očami, aké je to neoriginálne. A potom prišiel, len tak medzi rečou, záver, ktorý som poznal a ja som bol rád, veľmi rád, ako som im to prial. A narcistický doslov vo filme nepoužitý (nepoužiteľný), ma presvedčil o tom, že kniha je predsa len o trošku... ja neviem, dôležitejšia? Mrzí ma, že som ju čítal až po zhliadnutí filmu, pretože som prišiel o moment prekvapenia a som preto rád, že som si neskazil dojem z výborného filmu. Kto nevidel / nečítal, odporúčam. Veľmi pekné. (09.06.2012)

"Pravé já je to, co jste vy." Tak na to bych v životě nepřišla. Ještěže toho Coelha a jemu podobné servírovače instatního duchovna a předžvýkávače pseudohlubokých životních pravd máme, protože kdo ví, k čemu bychom se museli jinak uchýlit, třeba i k nedejbože samostatnému myšlení. Nehodlám vyvozovat nic z toho, že mu to milióny baštěj, on Faidřin přijímač rozhodně není poruchoprostej, ale nemůžu v duchu nepřirovnávat pocit coelhofilů, že v jeho dílech něco strašně zásadního objevili, k době, kdy jsem měla přiskříplý nerv, následkem čehož jsem se čas od času kácela k zemi a mužům z mého okolí stouplo sebevědomí, protože i ten nejnezajímavější mohl bez uzardění tvrdit, že se mi před ním podlomila kolena... Prostě tahle lovestory holky, která si myslela, že večeře o čtyřech chodech rovná se tři tuby prášků a láhev vodky, a kluka, co zřejmě studoval vyšší hereckou školu úchylnýho čumění u Edwarda Cullena (chtě nechtě jsem si vzpomněla na ten vtip: "Moje žena má v tomhle filmu hodně obtížnou roli. "Vždyť ani neotevře pusu." "No právě"), plná klišé, nicneříkajícího blábolení, melancholického drnkání a nejuhozenější sexuální scény, co jsem za dlouhou dobu viděla, se mě rozhodla vytočit celkově a svým pohledem na lidskou duši v krizi konkrétně. (16.07.2012)

Dlouho jsem váhala mezi 3* a 4*, ale k tomu vyššímu hodnocení mi tam přece jen něco chybělo. Prvních deset minut vypadalo skvěle a velice slibně. Jenže pak to nějak začalo slábnout a skvělý závěr, který jsem vážně nečekala, už to nezachránil. Je to velmi krásně přímo poeticky natočené, vizuální stránka filmu se mi líbila moc, pochvala také za hudbu. Myšlenku film rozhodně má, příběh ženy, která si uvědomí, že život je vlastně nádherný až když je pozdě, určitě člověka dovede k zamyšlení, ale celé pojetí nemělo tu sílu zasáhnout emoce diváka a přitom toto téma by si to tak zasloužilo. Obrovská škoda. Rozhodně ale mám teď zájem přečíst si knihu, věřím, že bude velmi silná. (01.06.2011)

Film od režisérky Emily Young je nedozretá a málo nápaditá storyline o Veronike, idúca viac po povrchu ako do hĺbky, s Coelhom má rovnaký akurát tak názov a knižná dejová predloha je len orietačne zachovaná. V prvom rade som čakala nátresk emócií, úvod celkom snubne divácky nažhavil a ja som očakávala emocionálny vrchol, gro celého snímku mal byť priam magický mimozmyslový zážitok...no niečo ako emocionálny boom som nedostala ani v najdôležitejšej časti - "prerode" Veroniky, zlomu v myslení, cítení, náhľadu na život...scéna pri klavíri bola "decentná", cudná a zahraná nie prežitá, čím nevydolovala zo mňa ani jednu emóciu...Režisérka tak stvorila priemerne seriózne hollywoodske drama. (19.01.2010)

Posmutnělý název tohoto filmu dává znát neskutečně depresivní dvouhodince, která zase až tak strašně depresivní není, i když to na první pohle vypadá jinak. Veronika prostě jenom prožívá těžké období a tak se to rozhodne řešit po svém. Následně jí ubíhá život den za dnem a stále se něco děje. Velice zajímavý námět, výborná Sarah Michelle Gellar a fakt, že život je ve skutečnosti nádherná věc, přestože nám přináší bezpočet úskalí. (13.12.2010)