Hanussen

Szabovi sa podobne ako v Mefistovi podarilo podať divákovi, presýteným množstvom filmov o nacizme, túto látku veľmi neotrelo. Tieto dva filmy sú si veľmi podobné. Divadelným javiskom, hercami, dusnou atmosférou, ktorá je vytváraná dialógmi a absenciou násilia na plátne. Rovnako, ako v Mefistovi, je tu zobrazená iba jedna poprava. Hanussen je metaforou nacistickej hypnotickej manipulácie más, jeho paralela s Hitlerom je vyjadrená prostredníctvom jeho fotiek, ktorým bol Hanussen nedobrovoľným predobrazom. Narodili sa v rovnaký deň v rovnakej krajine, objavili sa z ničoho nič. Taktiež sa režisérovi podarilo divákovi osvetliť na pozadí spoločenskej situácie Nemecka dôvody, prečo sa mohol takýto režim dostať tak ľahko k moci. Okrem opäť geniálneho K.M.Brandauera našinca poteší účasť Jiřího Adamíru. (29.11.2012)

Zajímavý pohled na člověka v neúprosném osudu politické moci, kterou je využit a chladnokrevně odstraněn. Rakouský voják Klaus Schneider, později proslulý jasnovidec Eric Jan Hanussen (skvělý Klaus Maria Brandauer), se díky svým hypnotickým a jasnovideckým schopnostem stává populární hvězdou střední Evropy, kde se z Rakouska přes nově vzniklé Československo dostává do zaslíbeného města: Berlína. Jeho popularita a věhlas stoupá strmě vzhůru, ale stále více e dostává do střetu se stoupající mocí fašismu v Německu. Zprvu je využíván a zneužíván jako prorok, který předpovídá jejich nástup moci a legalizuje jejich počínání. Jeho představení jsou pro nacisty velmi podnětná při jejich učení umění vládnutí a ovládnutí prostých mas. Hanussen se snaží oprostit od všech politických střetů, pokouší se soustředit pouze na svou popularitu a s ní spojenou prací, jeho židovský původ je pro něj varováním. A přesto se naivně snaží postavit nevyhnutelnému, až do doby než je násilnickou a krutou mocí nadobro odstraněn, jako nepohodlný a nežádoucí člověk, z cesty. Z dalších rolí: za první světové války vojenský lékař Dr. Bettelheim (dobrý Erland Josephson), maďarský žid, který rozvíjel Hanussenovi schopnosti, jeho zdravotní sestra Betty (Ildikó Bánsági), která byla milenkou Bettelheima i Hanussena, šéf nacistické propagandy (Walter Schmidinger), inspirovaný působení Hanussena, původně kapitán a později Hanussenův manažer Tibor Nowotny (Károly Eperjes), uvědomující si politická rizika, umělkyně Valery de la Meer (Grażyna Szapołowska), Hanusseonova milenka, Marta alias Wally (půvabná Adriana Biedrzynská), Hanussenova asistentka i přítelkyně, indická žena mysticismu Dagma (Colette Pilz-Warren), předurčující Hanussenovi slávu, fotografka Hennie Stahl (Ewa Blaszczyk), prominentka nacistického režimu, hrabě Trantow-Waldbach (György Cserhalmi), Hanussenův příznivec odstraněný nacisty, a politik demokratického Německa Rattinger (Jiří Adamíra), také odstraněný nacisty z cesty. Působivý souboj jedince s mocí, kdy si jedinec naivním způsobem nepřipouští neodvratný osud po nástupu násilnických demagogů a vrahů k moci. Jedinec se věnuje svému poslání, a není ochoten si připustit nebezpečnost příchozí doby. Sláva a popularita mu obrušuje v tomto případě jeho instinkty a snad až dobrovolně se vydává do rukou smrti. (31.07.2012)

Mysteriozní, fatálně iracionální momenty nacismu jsou jen polozmiňovanou skutečností tohoto zločineckého režimu. Zprávy, které o tom kolují, jsou kusé a ne vždy dobře doložené nebo ověřené. Hanussenova existence je doložena a její fakticitu není možné zpochybňovat. Fyzická existence někdejšího řadového vojáka první světové války se ve svém vnitřním sebezření pohybuje na přechodu mezi skutečností a opravdovým, i když často předstíraným magičnem. Tato dichotomie se ve skvělém díle středoevropské trilogie nakonec řeší postupným zhoršováním Hanussenova vztahu k nacistům a jeho následnou popravou. Souhra režie i Brandauerova dalšího velkolepého sóla je fascinující. I po desetiletích, která uplynula od těchto historických událostí. I v době, která se snaží vzkřísit připomínanou i zapomenutou středoevropskou identitu této části evropského kontinentu. (23.09.2007)

Eric Jan Hanussen... Po zásahu guľkou do hlavy na fronte 1.svet. vojny má zrazu K. Schneider v hlave oveľa jasnejšie. Možno až príliš jasne. Podobne ako v Mefistovi, aj tu je príbeh osadení do doby, kedy Hitler prichádza k moci, aj keď úvod je venovaný 1.svet. vojne. V tomto sú si filmy dosť podobné. O divadelnom pódiu, nacistoch a hercovi K.M.Brandauer nehovoriac. Ten si opäť celý film ukradol pre seba. Kvalitatívne určite rovnako dobre ako Mefisto a teším sa na záver tejto voľnej Szabóvej trilógie-Plukovníka Redla. 80%. (16.12.2012)

Je zajímavé, že zatímco skutečný Hanussen byl nepochybně bezpáteřný konformista, který nejspíš aktivně pomáhal Hitlerovi, ten Istvánův vlastně nic takového není. Je jen člověkem, který využívá svůj talent a ačkoliv je jasnovidec, tragicky selhává v odhadnutí dopadu vlastních činů. Jistě jde také o prospěcháře, ale oproti Mefistovi nebo Redlovi se aktivně neúčastní a vlastně není jasné, jaké jeho ambice jsou. Opět na rozdíl od skutečného Hanussena, jehož ambice v rámci nacistického státu byly jasné. Poslední díl volné trilogie je pro mě nejhůř dešifrovatelný, tudíž nejzajímavější. (01.05.2013)