Indiánské léto

V Indiánském létu se mi před očima úplně zhmotnila moje puberta. Kdy už léto není to zábavné léto, jako v dětství.Kdy už se vám do života vkrádají slova jako nuda, vopruz, trapný, kdy ještě nemáte utříbené vlastní názory a hrozně dáte na názor druhých a deptá vás to co si o vás ti druzí mohou myslet. To když vás jako holku na vesnických zábavách balej starší kluci, vy od toho očekáváte romantiku a lásku,až za hrob, oni rychlé přefiknutí za prvním keříkem, kde ve výsledku se stejně nestane vůbec nic jen máte průser u babči kde trávíte léto za pozdní noční příchody. Kde se do té doby děvče šprt chce změnit v dračici, ale nezná místní hantýrku, takže občas odpovídá na něco jiného, než se jí ti borečci ptají a nejradši by jste zabili všechny kdo si o vás myslí, že nejste tak kjůůl jak si o sobě myslíte, potažmo se necháte vyhecovat k nějaké velké vizuální změně, aby jste ve výsledku vypadali jak zmoklá ondatra. No a jak se na to po letech krásně vzpomíná. (02.04.2016)

Neopálené kozičky šestnáctileté Klárky Issové nejsou zdaleka jediným důvodem ke zhlédnutí Indiánského léta. Saša Gedeon je talent od přírody, kterej nedostal tolik šancí svůj talent dokázat. Indiánské léto by se dalo zhodnotit jako malej bráška Idiota. Má společné rysy a společná pozitiva. Nejdůležitější jsou skvěle napsané postavy a dialogy, které přerůstaj český standard svojí hloubkou asi jako sestřenice Issové svojí krásou. Smutná, bezvýchodná, zaostalá, závistivá a necitlivá. Taková je nálada filmu a diagnóza českého národa. (17.01.2009)

Indiánské léto mám velice ráda. Se značnou nadsázkou mi připomíná pravidelné, rodinou zorganizované, prázdninové pobyty u sestřenice na Vysočině. Je mi líto, ale musím přiznat, že diskusí v obdobném duchu jsem na místních zábavách nebyla ušetřena a pravděpodobně jsem se jich i účastnila (což mi můj mozek naštěstí milosrdně vymazal z paměti). Gedeon jednoduše, a přitom jemně, zachycuje pocity nejistého puberťáka, nebo spíš puberťaček; jejich vzájemnou rivalitu a trapnost okamžiku. Tento snímek asi ocení spíš holky. (07.03.2013)

Nevím proč, snad asi proto, že jsem zrovna v tomto "kritickém" období, se mi tenhle malý český kousek velmi líbil. Ono se totiž za těmi stupidními rozhovory skrývá víc, než by se mohlo na první pohled zdát, ale - a to je snad častější případ - hlavně se za ně dá skrýt nejistota, tápání, hledání a nenacházení. (28.07.2004)

Divná Maruš, ještě divnější Klára a jejich divní ctitelé. Výborně zrežírovaný banální příběh se záměrně absurdním dějem, rozkrývá mládežnickou politiku své doby. Devadesátková civilnost, v podání dvou hereček, zastupující toto alternativní pojetí i v jiných, daleko mladších filmových počinech, mě bavila. I když humor je prostý i lehce naivní, celkově se jedná o skvělou záležitost, na kterou bez diskuze navazují snímky jako Šeptej, Knoflíkáři či všeobecně úspěšní Samotáři. (02.04.2016)