Chlapec vo svete príšer

Tímto filmem Hosoda definitivně potvrdil, že pokud jde o zpracování tématu hledání sama sebe v období dospívání a vztahu mezi dospívajícími dětmi a rodiči, nemá na poli anime momentálně konkurenci. Aneb co mohl být svého času Spike Jonze, ale nebyl. Útěky před realitou, v níž se hrdina cítí být vyvržen společností a jejími nároky, do fantaskního světa, kde je sice cizorodým elementem, ale právě díky své odlišnosti je přijímán. Příběh o zrání a výchově, kdy dospělí vychovávají děti, ale přitom jsou sami vychováváni dětmi. Příběh o odloučení, shledání, odpuštění a dalších důležitých lidských hodnotách. Závěr mohl být možná o něco kratší, přesto tím však film neztratil nic ze svého kouzla. Kresba, animace i hudba tradičně vynikající, jak je u Hosody zvykem. Co víc si přát? (03.05.2021)

Japonci umeji pohadky asi nejlepe. Tato se povedla moc. Neni tedy moc pro deti, protoze se tam probiraji docela dospela temata a chybi tam klasicke disneyovske pitvoreni (zaplat panbuh), ale diky skvelemu vizualu a atraktivnimu svetu by je to mohlo taky na chvili zabavit. V pulce filmu, kdy se resi cteni, studium a skoly, tempo trosku ztraci a bylo by fajn trosku striharskych nusek. Jinak je to ale zabavna, krasna a imaginativni podivana. (01.04.2016)

Film je jednoznačně Hosodův, páchne po něm v každém záběru. Je sice fakt, že některé scény mi přišly nadbytečné, ale i tak jsem si film užila. Na začátku trochu trvalo, než jsem se do toho vžila, ale postupem času jsem si na všechny zvykla a nechala se jimi „oslňovat“. Přestože mi přišlo, že některá směřování příběhu a příchod některých postav tam byl čistě účelový, tak jsem si říkala, že je to jen pohádka čili takové mechanismy jsou v pořádku. Vlastně to není nic víc než kouzelná pohádka o mluvících zvířatech, bajka (?), která má samozřejmě poučení. Nic mimořádného. Ale mně se líbilo. Slabší 4*. (19.03.2016)

Se světem anime se teprve začínám seznamovat, přesto si troufnu tvrdit, že tohle byl jeden ze slabších kousků. Postavy nejsou na první pohled příliš sympatické a musíte si na ně nějakou dobu zvykat, stejně jako na svět "příšer", který mě zkrátka a dobře moc nezaujal. Více mě bavily civilní scény z prostředí školy a dějová linka týkající se hrdinova vztahu s otcem... (08.05.2019)

O anime toho vím asi tolik, co "mistr" Kumatetsu o meditaci. Několikrát jsem do žánru zkoušel proniknout, ale uřvané kreslené postavičky se mi zatím pod kůži moc nedostaly. Po Klukovi ve světě příšer jim ale ještě šanci dám. Tohle mě totiž bavilo. Hodně bavilo. Mamoru Hosoda pro mé v kině(!) uspořádal výlet do světa, který jakoby vypadl ze všech těch rozmazaných dětských snů a přestav. Navíc mi k tomu pustil parádní hudbu, která místy utekla někde ze Sedmi statečných. A světe příšer div se, ono to s animovanými obrázky fungovalo na jedničku. Snad jen ke konci bych se pár střihům nebránil. (14.05.2016)