Temný prípad - Série 1

Nic Pizzolato je talent a jeho 8 dielnu poctu Fincherovmu "se7en" som si užil tak, ako máloktorý seriál! McConaughey a Harrelson tu predvádzajú herecký duet, aký sa len tak na obrazovkách nevidí. Zápletka, ktorá pôsobí ako klasické klišé detektíviek sa vďaka psychologizácií postáv a geniálnemu technickému prevedeniu dostáva na špičku žánru. A to som ešte ani nespomenul rozporávanie naprieč dvomi časovými líniami, ktoré sa stretávajú na konci 6. epizódy a vyvrcholia v mystickom finále s krásnou záverečnou bodkou. Dúfam že sa v prípadnej 4. sezóne Rust a Marthy vrátia a dokončia to čo v roku 2014 zdanlivo ukončili. 10/10 (25.02.2019)

No, Temný prípad vol. 1 je napínavá detektívka, veľmi šikovne rozčlenená do troch časových pásem a prerozprávaná v retrospektívach. Napriek tomu ide o prehľadnú záležitosť a to v každom momente, takže Pizzolatto a Fukunaga majú evidentne všetko perfektne pod kontrolou. Skúste si stopnúť seriál na viacerých náhodných miestach a vždy budete schopní rozpovedať, čo sa stalo a kde sa prípad práve nachádza, vrátane vzťahov medzi postavami. Témy sú temné, keďže ide o temný prípad. Môžete sa zamyslieť nad túžbou po násilí ako prirodzenej súčasti ľudskej prirodzenosti, cez otázku zmyslu života (je to podané artovo, nebojte), až po otázku života po živote, respektíve v tomto prípade po násilnej smrti mnohých postáv, ktoré vidíme doslova v posmrtnej agónii iba na fotografiách. Slabšie povahy môžu dostať po maratóne prvej série podobné halucinácie ako Rust, takže bacha na to, s kým budete Temný prípad sledovať... (29.02.2020)

První série Temného případu je naprostá pecka. Především je to herecký koncert McConaugheye a jeho proměna v čase je opravdu děsivá. Harrelson není o moc horší a hraje přesně takového policistu, jakým vypadá že je. K tomu opravdu výborná Fukunagova režie a závěr, který je jak z Mlčení jehňátek. Prostě paráda. (11.02.2022)

Jen sem přesouvám komentář z března 2014, kdy existovala teprve první série: Další seriálový pokus, který nakonec nedostál svým prvotním šancím. Zpětně, po konci 1. série, je patrné, že autoři ani neměli ambice budovat a prohlubovat atmosféru logicky propracovaným příběhem - naděje vzbudili spíš náhodou, především oním dílem, kde Rust cynickými vhledy a komentáři nepříjemně zalézá pod kůži vyslýchajícím policistům, a zdá se, že jeho individualita analytického psychopoustevníka bude prototypem nové postavy, temným, svými pronikavými vhledy a jejich nepoužitelností v okolním světě unaveným chlapem, který má navíc na krku protivného a vyloženě tupého parťáka a podle všeho sleduje nějaký vlastní cíl, proč ještě být na okolním dění zainteresován, a proč právě jako kriminální dekektiv v případu s poněkud mysticizující zápletkou. Autoři seriálu se však mínili skutečně jen svézt na povrchovém napětí temné struny, natažené vlastně dost lacině a na jistotu: vymysleli si dostatečně temný a poměrně zatemněný případ, který si nakonec nepřáli příliš do hloubky vysvětlovat - a ni jeho pozadí, ani jeho rozplétání. Nakonec se ukáže, že horlivý divák si všechny náznaky vykládal příliš sofistikovaně, nechce se tu říct nic víc, než že ve společnosti se vyskytují různí degenerovaní magoři, které je lepší se nepokoušet pochopit, a stačí snažit se je eliminovat, kam až zákon a vlastní síly dovolí. Zdánlivě slibné postavy se od čtvrté epizody začínají rozkližovat, jejich osobitá psychologie se hroutí do tuctových forem a nic znepokojivě nového už nepřinese. Slibný duševní vývoj Rusta končí v žumpě opileckých keců a sebelítostí z traumatu bolestí a drogama rozjebaného mozku, z původně sympaticky nesympatického a dobře zahraného děvkaře a rabijáta Martyho se nakonec dost nevěrohodně stane trapně napravený milující manžel, otec, pracant a citlivý přítel chmurnějšího, depresivního parťáka, až z toho člověka samým dojetím rozbolí ledviny, dospívající dcery a moderní samoživitelka se k němu vrátí s úsměvem na tváři, a na všechny ty logické trhliny v příběhu se nad sociálně šťastným koncem poklidně zapomene (doteď přemítám, jestli ta scéna z třetího dílu, v níž se po louce prochází bílý obr v plynové masce, pozorovaný Martym a Rustem z policejního auta z přilehlé dálnice, která totálně boří všechny naděje na souvislé logické poskládání linky příběhu, tam zůstala omylem, jako důkaz fatální nedbalosti o konzistenci, a nebo jako diverzifikantní akce zklamaného a zdravě nasraného střihače. Nebudu ani vybírat, jestli nad tímhle počinem zaplakat nebo se pousmát, adekvátní je obojí, a briskně přesunu pozornost k něčemu novému, jinak nic. (15.3.2014) (03.03.2019)

Musím být trochu shovívavý, koneckonců detektivka má především bavit. Je to takový Eintopf, od všeho pikantního trochu, zhruba jeden díl, to pospojované příběhem vztahu dvou policistů. McConaughey, nebo snad postava, kterou hraje, evidentně přehrává, jenže divákům se to zřejmě líbí, takže producent může být spokojený. Ale srovnám-li to se špičkami žánru, tohle dílo shazuje právě ona příliš okatá tendence podbízet se, příliš jasná sázka na pudy řadového, kulturně nevybíravého diváka. Není to však vyloženě pitomé, takže zaplaťpánbůh aspoň za takové... (21.03.2016)