Temný prípad - Série 2

Dvojka je jiná. Je hodně temná, je zvrácená, drsná a stále si udržuje v rámci televizní tvorby nesporný kvality. Už to ale nepůsobí jako film. Zato se to víc blíží telenovele. Jsou tu tři hlavní postavy - to je OK, jenomže ke každý z nich se váže tlupa dalších. Děj se tedy spíš než samotným případem, zabývá právě jimi. Takže pokud vám pomalý tempo vadilo v řadě první, řada druhá vás unudí k smrti. Charakterově navíc žádná z postav nesahá McConaugheymu či Harrelsonovi ani po kotníky, nevytvoříte si k nim tedy žádný vztah (nejvíc překvapil Vince Vaughn). Je ale fajn, že i tady je obsažený jistý mystično. Nejedná se ale o existencionálno či duchovno jako v jedničce, ale o osudovost - zdánlivě nekonečná změť cest a možností, stejně ale dojedeme k jednomu - stejnýmu - konci. TAK TOHLE BYLY POCITY PO PRVNÍ POLOVINĚ. Následující čtyři díly mě ovšem neskutečně sundaly. Všechny ty zdánlivě zbytečný příběhy, všechny ty zprvu přebytečný postavy najednou začínají zapadat do celkový skládačky, kdy od prvního dílu přes záběry proplétaných cest a možností, jsme vedeni až do nejhlubšího podsvětí, ze kterýho ve finále vede jen jedna jediná „pěšina“! Ve výsledku ani nelze porovnat první řadu s druhou, nutno přistupovat ke každý zvlášť a hlavně jinak. 9/10 (10.12.2015)

Druhá série byla pro mě o malinko lepší a záživnější než ta první, ale hodnotím stejně. Když to srovnám mělo to své plusy a mínusy stejně jako ta první. Herecky je to opět dokonalé, téma jiné, co mě ale štve, že výsledek je opět stejný. Pozor přijde spoiler. Štve mě, že i u druhé série je do toho namočená policie, chápu, že tím chtějí tvůrci něco naznačit, ale opakovaný vtip není vtipem, a pro mě to platí i u příběhů se stejným rozzuzlením. (15.10.2020)

Dějově to spadá skoro do čistého průměru. V jednotlivých dílech, se ale najdou světlé chvilky, které tomu dodají správné grády, které jinak postrádá celá druhá série. Po první sérii vyloženě zklamání. Většinu času je to neslané nemastné, a jen občas se objeví záchvěv podobé atmosféry, tajemna a napětí, jak tomu bylo v první řadě. Pizzolatto se nechalo až moc unést úspěchem a chtěl navázat na něco, co pravda, potřebuje trochu víc času. Vždyť jak dlouho psal první sérii, kolikastránkový thriller to byl. Dvojka Temného případu už nemá to, co vynášelo jedničku do řad masterpiece kousků. A sice scénář, který sám sobě šlape na paty, jak je vyšetřování drsné, s novými indiciemi, a dostatečně zajímavé postavy. Ve dvojce si ukousl velké sousto, narval tam kolem 4 postav, a ani jedna nebyla dost zajímavá, neměla v sobě dostatečnou sílu na to, aby diváka dokázala zaujmout. Škoda toho. S takovou neměly druhou sérii vůbec točit. (06.12.2015)

Pred dlho očakávanou štvrtou sériou Night Country nastal vhodný čas zopakovať si tú z trojice nie príliš oceňovanú, nie príliš chválenú a dnes už možno aj zabudnutú. Hodne svojské, cítim z toho netradičnosť, šarm, charizmu, ale aj chaos. Dianie sa dá pochopiť aj z prvej, je však značne po malých kúskoch rozkvetnaté na všetky strany a vzájomne poprepájané kúskami ešte menšími. Priznám, že sám neviem, či mal scenár kapacitu na to byť takýmto spôsobom prezentovaný, alebo kapacitu mal, len jeho podaním vyznel ako prázdny len s kopou vaty, hoci nebol (pláva tu istá teória o Tibetskej knihe mŕtvych). Páčilo sa mi rozhodnutie produkcie nenatáčať priamo v Los Angeles, ale radšej v jeho bezprostrednom okolí so zámerom navodiť, podľa slov tvorcov, tzv. psycho-sphere atmosféru, čo sa rozhodne podarilo. Tej určite dopomohlo aj presakovanie znepokojivých tónov T Bone Burnetta (aj delikátne použitá hudobná knižnica), ktorými si ale zároveň seriál ako celok, myslím, nepomohol, pretože imitáciou len pripomína fanúšikmi milovanú prvú sériu. Ústredná pätica úplná nálož, all-star zostava. Vaughn a Farrell... k predvedenému nemám slov. Postava Raya Velcora, pre mňa, na míle ďaleko v rámci nezabudnuteľnosti než "nejaký" Rust a Marty. A ďalšia vec hlavne je, ako sa dá zvládnuť ten nápor a tlak očakávaní nastolených po prvej sérii často častovanej ako jeden z vrcholných produktov televízie vôbec. Čokoľvek, čo by z druhej série nakoniec vzišlo, výsledok by bol dozaista viac-menej rovnaký – sklamanie (možno preto tu ešte stále nemáme ani po dvoch dekádach Half-Life 3, všakže?). Tento počin mať tak iné meno, hodnotenia a chvály by boli úplne inde. Veď už teraz retrospektívne sa na naň pomaly začína hľadieť oveľa pozitívnejšie, najmä bez použitia optiky ovplyvnenej prvou sériou. A ten sekundový záber na ten mobil v závere mi rozbil srdce... ♪♫ (x / x / x) (20.12.-21.12.2018) (30.10.-31.10.2023) (01.11.2023)

Rozumiem, že séria č. 1 asi sadla mnohým viac, ale na druhej strane bola prvá a tak očakávania pokračovania boli späté najmä s týmto výnimočným zážitkom a všeobecne sa asi rátalo s podobnou atmosférou a podobným prípadom. Styčných bodov je tu viacero, avšak prípad je úplne iný a najmä sa odohráva v absolútne odlišnom prostredí. No a čo je aspoň pre mňa podstatné, to je tá všade prítomná depresia a zúfalstvo zo sveta, v ktorom postavy žijú a v ktorom žijeme aj my, možno ešte v horšom. Ako povedal Rust v prvej sérii, sme len ghetto, smetisko niekde na konci galaxie. Nie všetko sa doriešilo, nie všetko dopadlo tak, ako by sa dalo čakať a ako by sme chceli, o to je ale True detective nr. 2 silnejší. Za prvou sériou zaostáva iba minimálne. (02.03.2020)