Temný prípad

Tohle je něco spešl, má to atmosféru, která diváka nutí ke sledování a i když to vyloženě není nervydrásající jízda, nutí vás to "otočit další stránku" a hltat TEMNÝ PŘÍPAD dál. Pizzolatto píše parádně a rozvrstvení do dvou časových linií a jejich postupné propojování je mistrovská práce. Alespoň zatím. Herecké duo je kapitola sama pro sebe, Harrelsonův Marty zatím standartní poliš v tom nejlepším slova smyslu, ale McConaugheyho Rust je parádně šiblej parchant. Nemůžu se dočkat dalšího dílu a to už se mi pěkně dlouho u ničeho nestalo. První řada: Dokonalá práce s postavami a ta nejlepší péče jak ze scénáristického, režisérského i hereckého hlediska. Světlo proti temnotě, příběh který patří k nejstarším, ale Pizzolatto ho dokázal podat svěže a po svém. Halucinační scény jen podtrhují mysteriózní, přesto hodně realistickou atmosféru. Rust je McConaugheyho životní rolí a Woody Harrelson rozhodně nezaostává. Tahle dvojka mi bude chybět. Žádný díl vysloveně nevyčnívá, všechny hoří silným stálým plamenem. Druha řada: Táta Colin přebírá housle a Nic Pizzolatto ukazuje, že má nápady. Tenhle případ není ani tak temný, spíš krutě realistický. Chybující postavy, pomalu se rozplétající nitky a vícero linií. První štace byla hodně na ruku... mainstream, tohle už ne. Tohle je už je vyložená fajnšmekrovina s vrstevnatějšími postavami. Prošpikovaná filozofickými úvahami o životě. Frank Vince Vaughna dokazuje kvality herce, který se půl života pitvořil v komediích a chytl za pačesy pořádný charakter. Stejná živá voda jako loni pro McConaugheyho. Výborná hudba. Chce to více shlédnutí. Propracovaný majstrštyk, už se těším s čím přijde Pizzolatto příště.Třetí řada: Další případ rozvětvený do tří časových rovin. Pizzolato už ví že experimentovat je potřeba jen trochu a skládá příběh spíše o partnerství než o mrtvolách. Dvě ztracené děti, lži a peníze v hlavní roli. Aliho Hayes je skvěle zahraný a ještě lépe napsaný. Drsňák, který nechtěl nic a to nic ho dovedlo ne k posedlosti, ale k životu, který pomalu ale jistě zapomíná. Prolnutí časových rovin patří k nejsilnějším momentům seriálu (Vietkong v pokojíčku!). Vrací se i kvalitní konverzace v autě a partnerské hádky, které tebou do živého. Na můj vkus je to zbytečně moc tlačené do černa, ale to holt dneska frčí. Konec je znovu realistický, ale protentokrát docela příjemně. Temný případ stále platí za kvalitu, na kterou se vyplatí počkat. (13.01.2014)

První série True Detective svou propracovaností ve všech směrech přepisovala televizní historii a bylo jasné, že nemá smysl se ji zkoušet vyrovnat. Už po oznámení tvůrců, že druhá série bude jiná, bylo jasné, že tím myslí horší. Ovšem já tuto cestu, kterou zvolil Pizzolatto, beru. Podle mě je lepší posrat nový formát, než kopírovat tu dokonalou fresku a nakonec být za lempla. Nové a znovu netradiční obsazení se sice snažilo, ale na McConaugheyho s Harrelsonem nemělo ani náhodou. McAdams je až příliš zajetá v romantických komediích a těžko se jí věří jiné polohy, Vaughn se svým jedním výrazem nudil a Kitsch to byla naprostá střela mimo. Farrell z toho nakonec vyšel jako hvězda největší. I když Pizzolatto zklamal v rovině vyšetřování případu, tak v temných koutech lidské duše má znovu silné momenty, které připomínají zlaté časy metafyzické první série, na kterou ta třetí velice stylově navazuje. 1. série: 100%, 2. série: 80%, 3. série: 90%. (01.03.2014)

„Dokážeš si vůbec představit, co by lidi začali vyvádět, kdyby v nic nevěřili?“ - Totéž, co dělají teď. Jen by to vyplavalo na povrch.“ První série Temného případu pro mě byla prototypem toho nejkvalitnějšího v rámci žánru detektivního seriálu. Intro, technická, vizuální stránka, herci, chybující postavy vyšetřovatelů s důrazem na jejich psychologii, ironický humor a dialogové výměny. Dále chytlavý, pohlcující příběh a nějaké to životní filozofování, ovšem nevtíravé, myšlenkově navíc docela výživné (postava Rusta mi byla velmi blízká a jeho skeptické promluvy jsem „žral“). Na celé jinak dokonalé sérii mi vadila jen 1 věc, a to nepříliš zvládnutý dojezd (lehce tuctové a natahované ukončení). Druhá řada mi nepřišla o moc horší, jako spíš jiná, což soudě dle reakcí zklamalo spoustu diváků. Oprostila se od humoru či filozofování, byla mnohem bezvýchodnější, ale také akčnější a přímočařejší. Zároveň nabídla hned 4 hlavní postavy, což fungovalo skvěle. A oproti první řadě se divák dočkal lepšího konce. Po 2 sériích jsem s hodnocením na slabších 5*. (31.08.2014)

The Long Bright Dark: V první epizodě tedy mnoho temnoty nebylo. Naopak se dostavila prvotřídní kriminálka, která ke své hutné atmosféře mnoho temnoty ani nepotřebuje. Woody a Matty jako ústřední duo rozehrává perfektní hereckou školu, která s velkou pravděpodobností bude sbírat na konci roku kvanta ocenění. Mým favoritem se prozatím stává Rust (Matty), a to díky svému názoru na lidské svědomí jako na tragický krok evoluce. 8/10 ----- Seeing Things: Perfektní úvodní titulky, ale to u HBO není žádná novinka. Jeden detail vedle druhého, stejně jako samotný děj (všiml si někdo opeřence v kostele?). Matty a Woody opět bezchybní, dokonce ještě lepší než v úvodní epizodě. Rozhovor o potomcích s detektivy téměř vrcholem dílu. Ale to by nemohl přijít vynikající odkaz na městečko Banshee v podání Lili Simmons, teď jen čekám, kdy se objeví šerif Hood. 8/10 ----- The Locked Room: Temný případ je po dlouhé době seriál, u kterého se na úvodní titulky těším stejně jako na samotný díl (což je u HBO většinou pravidlem). Rust je definitivně mou nejoblíbenější postavou a jeho navážení se do základních stavebních kamenů dnešního žití je něco, co tu v takhle kvalitním podání dlouho nebylo (po egu a tvoření potomstva je tentokráte terčem náboženství, respektive víra). 9/10 ----- Who Goes There: Poprvé se mi více líbil Woody, tentokrát do toho dává o něco více než Matty (který to tentokrát se snahou až příliš okatě přehnal) a jeho minimalistický styl je díl od dílu lepší. Navíc jeho Jordan hláška nemá chybu, tu asi od teď začnu používat. Jinak by to byla klasická epizoda, ovšem....! Ovšem to by nemohla přijít závěrečná desetiminutovka, která zase jednou smazává rozdíl mezi filmovou a televizní produkcí. Bravo. 9/10 ----- The Secret Fate of All Life: Konspirátoři všech zemí, spojte se! Tvůrci v rámci televizní tvorby vytvořili něco NEJ (jestli NEJlepší, rozhodne asi až rozuzlení a závěr, který bude muset uspokojit všechny bez rozdílu věku, náboženského přesvědčení nebo délky ochlupení prsteníčku na levé ruce), a sice NEJdiskutovanější seriál (jestli ne vůbec, tak snad od doby Ztracených).. U dalšího dílu očekávám dizertační práce, rozbory o velikosti textu minimálně 40 normostran a "rozklíčování" políčko po políčku. Seriál se stal fenoménem, ostatně jako většina věcí od HBO. 8.5/10 ----- Haunted Houses: Diváci se dočkali očekávané scény, která však pro tyto konspirátory byla jen odškrtnutou položkou, která paradoxně vyvolala další salvu ohlasů a teorií, tentokrát na téma "Kdo je větší svině", ve kterém si to mezi sebou překvapivě nerozdávají samotní aktéři Matty a Woody, nýbrž Woody a Michelle. Tak kdopak je větší svině? A kdo jí bude po závěrečném díle? 8/10 (20.01.2014)

Spánek rozumu plodí monstra... Cthulthu pořádá čajový dýchánek s jižanskou gotikou a mrazivou kriminálkou, branou Carcosy se vchází do věčného zatracení a nihilismus soutěží s žízní po spravedlnosti, kterou neuhasí kalné spodní vody louisianských močálů. Optimista se domnívá, že žijeme v nejlepším z možných světů, pesimista se obává, že tomu skutečně tak je, ale kdo posoudí, zda za nejtemnějším z případů stojí vesmírná hra v kostky nebo jen nepominutelná blbost a hnusnost lidská? Každopádně optimista budu a věřím, že Matthew si k plešounovi na poličku přistaví i Emmy. (15.03.2014)