Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer 3

Recenzie (338)

HellFire 

všetky recenzie používateľa

Znáte ten pocit, kdy se díváte na film a najednou si uvědomíte, že se nudíte? A že to takhle bude nejspíše až do konce? Každá minuta se zdá jako hodina a konec se neblíží. Máte potřebu se proklikat až na konec a nepřišli byste o nic. Přesně takový pocit jsem měl u sledování Nebe nad Berlínem. A přitom mám tyto témata rád. Zamyšlení se nad lidským životem, nad jeho krásami... V tomhle podání mě to ale minulo. Pořád jsem měl před sebou tu představu, že režisér chodil po Berlíně, natáčel lidi a v postprodukci nechal herce namluvit své repliky. A je rozdíl v tom, jestli slova někdo namluví později nebo si je už při natáčení člověk sám odříkává v hlavě. Potom se od toho odvíjí to, jak je bude projevovat navenek. ()

novoten 

všetky recenzie používateľa

Slyšel jsem zvuk andělských křídel. Ale šustila příliš daleko ode mne, a proto mě do svého světa nevzala. Nebe nad Berlínem tak pro mě bude pojem značící legendární film, který mi symbolizuje nudu, který ve své vypravěčské nadřazenosti působí nesnesitelně chladně a který kvůli své rozvláčnosti nedokáže na diváka dostatečně dolehnout. Navíc filosofická linie o tom, že život je přece perfektní a stojí za to si ho prožít, je tu silně nepřesvědčivá a založit ji na tom, že to poslední rozhodující slovo má Peter Falk u bufetu, to mi zkrátka neštymuje. A tím bych mohl komentář zakončit, jenže Wenders je mazaný lišák a závěrečnou třetinu startuje hypnotickou scénou v hudebním klubu a až do konce už jeho tempo nepoleví. To dává mnoho hereckých příležitostí do té doby pouze blahosklonně hledícímu Ganzovi a já tak konečně chtěl rozumět andělským pohnutkám. Vadí mi mnoho scén, vadí mi jejich zbytečnost, na druhou stranu některé několikavteřinové výjevy (prostitutka, sebevrah) zavánějí téměř genialitou. Celý uzel Wendersových myšlenek nerozmotám. Jinými slovy má můj respekt, nikoli však přízeň. ()

Reklama

honajz 

všetky recenzie používateľa

Jsou filmy, na které musíte mít čas a náladu. Rozjímavá melancholie tomuto dílku rozhodně sluší, podobně jako ona černobílá barva. A až mysticky snová atmosféra. Andělé se snaží pochopit lidi, proto chodí do knihovny, procházejí tehdejším "začarovaným" Berlínem, poslouchají myšlenky... až... Velmi příjemným ozvláštněním je rozhodně Peter Falk, jeho stoický klid a nadhled, jemná pousmání, je přece jen trochu napřed a má své vědomosti. Nick Cave budiž, ale mým šálkem kávy nikdy nebyl. I když jak co. Ale za tu mysticky snovou atmosféru trochu nadhodnotím, na té zde ujíždím. ----------------- Zóna společně s Aero Films vydali další snímek, který se řadí spíše do kategorie uměleckých filmů, přesto si získal popularitu i ne až tak artovým publikem. Natočil jej v roce 1987, dva roky před pádem berlínské zdi, Wim Wenders. Kromě onoho politického podtextu, který vykukuje spíše nechtěně, však nabízí snímek hlavně zamyšlení nad údělem lidí (a andělů), zajímavou černobílou poetiku, skoro mystickou atmosféru – a písničky Nicka Cavea. Po vložení disku se spustí nejprve dvouminutové nepřeskočitelné intro, které asi má naladit do nálady a poklidu filmu. Film samotný má anamorfní formát 1,85:1, obraz velmi dobré kvality, stejně jako vyčištěný zvuk ve dvou formátech – DD 2.0 a DD 5.1. Titulky jsou v nabídce jen české. Bonusy zastupují audiokomentář Wima Wenderse v angličtině (bez titulků), trailer (1:51), hudba z filmu – 7 tracků, doplněných jakousi animovanou fotogalerií z filmu (jde o původní hudbu Jürgena Kniepera, takže Nick Cave se nekoná), a konečně nepoužité scény s komentářem režiséra (30:56) – obsahují české titulky, obraz je anamorfní, a když vyčkáte, uvidíte v podstatě i alternativní konec Nebe nad Berlínem, který není divu, že se ve finálním sestřihu neobjevil... :-) ()

emma53 

všetky recenzie používateľa

Dalo by se říct, že mě to docela mrzí, když vidím kolik se tady pěje chvály na tenhle film a já jí nemohu sdílet. Asi jsem si nevybrala zrovna ten správný den na silně poetický a dramatický snímek. Černobílé provedení a atmosféra slibovala úžasný zážitek, ale mně to minulo velkým obloukem, takže jsem ve výsledku byla ráda, že jsem se vůbec dodívala a přitom jindy mám pro tyhle snímky slabost. Škoda, ale není všem dnům a filmům konec. ()

kinej 

všetky recenzie používateľa

Nebe nad Berlínem na mě působí jako zfilmovaná básnická sbírka. Není se co divit, motiv andělů procházejích šedivými ulicemi Berlína, poslouhcajíce myšlenkové proudy obyvatel tohoto ponurého města, je nevšedně poetický. Depresivní duch Berlína zde hraje prim, ostatně pro mladé poety je toto ponuré město určitě vděčným tématem jejich autorských pokusů. Opravdu silná je například scéna z knihovy, kdy se andělé brodí myšlenkami čtenářů. Bruno Ganz je opavdu charismatický anděl, Peter Falk je prostě Peter Falk. A Nick Cave do tohoto filmu se svým poetickým rukopisem tak nějak patří. Mnohem lepší film, než prapodivná zjednodušená hollywoodská mutace Město andělů. Mimochodem, už vím kde vzali U2 inspiraci pro klip Stay...faraway, co close. ()

Galéria (27)

Zaujímavosti (27)

  • „V najranejšej verzii, ktorú som scenáristovi Peterovi Handkeovi rozprával, bola postava starého archanjela žijúceho v knižnici. Peter nevedel, čo si s tou ideou počať, ale nad jeho písacím stolom visela reprodukcia Rembrandtovho Homéra: sediaci starý muž, ktorý hovorí - ale s kým? Pôvodne hovorí Homér na Rembradtovom obraze s jedným žiakom, ale obraz bol rozrezaný na dve polovice a rozprávač bol úplne oddelený od svojho poslucháča, takže teraz hovoril o samote. Peter mal ten obraz veľmi rád a pretvoril moju ideu archanjela na večného básnika. Teraz som zasa nevedel ja, ako mám Homéra integrovať do scenára. Konečne sme prišli na to, že Homér žije v knižnici a že Petrove dialógy sú jeho vnútorným hlasom. Curt Bois (Homer) nebol ani anjelom, ani človekom, ale oboma súčasne, pretože je taký starý ako kinematografia," poznamenal k postave Homéra Wenders. (Kristusazapad)
  • Celosvětová premiéra filmu proběhla 17. května 1987 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)

Súvisiace novinky

Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST

Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST

14.10.2019

3 země – 4 města – 7 kin – 8 programových sekcí – 20 hostů - 50 celovečerních filmů a další 4 bloky krátkých filmů. Tento týden startuje festival DAS FILMFEST a již po čtrnácté nabídne divákům… (viac)

Reklama

Reklama